Ministerstvo financí chce posílit ochranu OSVČ při problémech se splácením podnikatelských úvěrů a zabránit pádu do dluhové spirály
Podnikající fyzické osoby dnes při sjednávání podnikatelských úvěrů nemají stejnou zákonnou ochranu jako běžní spotřebitelé, přestože zejména drobní podnikatelé mohou být vůči profesionálním poskytovatelům finančních služeb ve výrazně slabším postavení. V České republice mělo na konci roku 2025 živnostenské oprávnění přibližně dva miliony fyzických osob (data MPO), z nichž asi 1,2 milionu podnikalo aktivně (data ČSSZ). Resort financí proto připravil cílenou úpravu po jednání se zástupci podnikatelů, finančního trhu, neziskového sektoru, České národní banky i příslušných ministerstev.
„Ochrana lidí, kteří se dostanou do finančních potíží, je pro nás důležitá. Připravili jsme proto už několik opatření na posílení práv spotřebitelů a nyní chceme zajistit spravedlivější podmínky také živnostníkům a dalším drobným podnikatelům. Podnikání s sebou vždy nese riziko, ale potíže se splácením úvěru nesmějí člověka připravit o možnost postavit se znovu na nohy. Proto chceme nastavit jasná pravidla, která zabrání neúměrnému prohlubování dluhů,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Ochrana lidí, kteří se dostanou do finančních potíží, je pro nás důležitá. Připravili jsme proto už několik opatření na posílení práv spotřebitelů a nyní chceme zajistit spravedlivější podmínky také živnostníkům a dalším drobným podnikatelům.
Alena Schillerová
ministryně financíNovela rozšiřuje zákaz zesplatnění budoucích úroků, který dnes platí u klasických spotřebitelských úvěrů, také na podnikající fyzické osoby. Pokud by se podnikatel či OSVČ dostal do prodlení a věřitel požadoval okamžité splacení celého úvěru, mohl by nově ihned žádat pouze nesplacenou jistinu, nikoliv také úroky za celé zbývající období. Ty by nabíhaly postupně až do splacení jistiny, nebylo by však možné požadovat je předem ani z nich následně účtovat úroky z prodlení. Úprava se má vztahovat na úvěry a peněžité zápůjčky, nikoliv například na leasing, a nebude se týkat firem ani dalších právnických osob.
V praxi by to znamenalo, že pokud podnikateli zbývá splatit jistinu 100 000 korun a úroky do konce splácení jsou dalších 50 000 korun, věřitel dnes může při zesplatnění požadovat okamžitě všech 150 000 korun. Nově by mohl ihned požadovat pouze nesplacenou jistinu ve výši 100 000 korun.
Toto nové pravidlo tak doplňuje již existující úpravu omezení sankcí a dalších plateb, které mohou věřitelé požadovat při delším prodlení fyzické osoby, jež od roku 2020 plyne ze zákona o spotřebitelském úvěru.
Další část novely se týká zpřísnění pravidel pro notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti, které umožňují rychlé vymáhání dluhu. V některých případech tento nástroj zneužívali finanční šmejdi tak, že dlužníka při sepsání zápisu zastupoval na základě plné moci přímo věřitel. Člověk proto nemusel být řádně poučen o závažných důsledcích svého závazku a někdy ani nemusel vědět, že takový zápis vznikl. Nově by musel být při jeho sepisování osobně přítomen a zápis by mohl vzniknout pouze přímo před notářem, který mu vysvětlí, k čemu se zavazuje a co mu v případě nesplácení hrozí. Opatření připravené s Ministerstvem spravedlnosti má zabránit podobným praktikám a snížit riziko, že se dlužník bez dostatečného poučení rychle dostane do exekuce a často i přijde o nemovitost.
Po dokončení připomínkového řízení bude legislativní proces návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti sjednávání úvěrů pro podnikatele a zákona o notářích a jejich činnosti, pokračovat předložením vládě. Pokud jej kabinet odsouhlasí, zamíří následně do Parlamentu k projednání. Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2028, přičemž nová pravidla zvyšující ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob se mají vztahovat na smlouvy uzavřené až po tomto datu.