Ministerstvo financí zveřejnilo Zprávu o vývoji finančního trhu v roce 2025
Český finanční trh pokračoval i v roce 2025 ve svém dlouhodobém růstu, když celkový objem prostředků alokovaný v produktech finančních institucí nebo držený v hotovosti vzrostl o 10,4 % na 12,2 bil. Kč, z čehož přibližně 63 % tvořily vklady klientů u bank. Významný růst nastal také u finančních úspor domácností, které se meziročně zvýšily o 9,1 % a dosáhly 7,6 bil. Kč. Domácnosti směřovaly své úspory zejména do investičních fondů, které opět vykázaly nejvyšší meziroční přírůstek prostředků a bylo v nich alokováno již přibližně 22 % úspor, a také na běžné a spořicí účty u bank, jejichž podíl na úsporách domácností činil 45 %.
Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí vzrostlo o 8,5 % na historicky nejvyšší hodnotu 2,7 bil. Kč, přičemž tři čtvrtiny tvořily úvěry na bydlení. Hypoteční trh navázal na oživení úvěrové aktivity v předchozích letech, když banky sjednaly hypotéky na bytové nemovitosti v objemu 752,4 mld. Kč, z toho čistě nové úvěry domácnostem, tedy bez refinancovaných či refixovaných úvěrů, činily 320,1 mld. Kč. Struktura nově poskytnutých hypotečních úvěrů se dále posouvala směrem ke kratším a střednědobým fixacím.
Bankovní sektor již tradičně potvrdil svoje dominantní postavení na českém finančním trhu poté, co zaznamenal pokračující růst aktiv o 7,2 % na 11,4 bil. Kč. Klientské bankovní vklady se zvýšily o 6,1 %, úvěry vzrostly ještě vyšším tempem o 7,0 %. Celkový kapitálový poměr, klíčový faktor odolnosti sektoru, vzrostl o 0,3 p. b. na 23,2 %. Podíl nevýkonných úvěrů na celkových klientských úvěrech meziročně mírně klesl na dlouhodobě nejnižší zaznamenanou hodnotu 1,5 %, přičemž hypoteční úvěry obyvatelstvu na bydlení vykazovaly podíl 0,5 %.
Vývoj na finančních trzích se promítl do přílivu nových prostředků do investičních fondů i nárůstu hodnoty jimi spravovaných aktiv. Celkový majetek v investičních fondech vzrostl o 29,1 % na téměř 2,8 bil. Kč, z toho fondy kvalifikovaných investorů vykázaly růst o výrazných 43,3 % na 1,2 bil. Kč a fondy kolektivního investování o téměř pětinu na 1,5 bil. Kč. Pozitivní vývoj zaznamenala i Burza cenných papírů Praha, když její hlavní index PX vzrostl o 52,6 % na 2 685,7 bodů, tj. o 33,1 p. b. rychleji než souhrnný globální index MSCI ACWI, k čemuž však přispěla odlišná odvětvová struktura pražské burzy.
Pojistný sektor zaznamenal meziroční zvýšení hrubého předepsaného pojistného o 7,3 % na celkových 247,2 mld. Kč. Růst pojistného byl stejně jako v předchozích letech více tažen segmentem neživotního pojištění. V průběhu roku byl zaznamenán pokles počtu pojistných událostí o 3,9 % na necelých 3,5 milionu
Za negativní zprávu považuji to, že dlouhodobě klesá počet účastníků ve třetím penzijním pilíři.
Alena Schillerová
ministryně financíObjem prostředků spravovaných v penzijních fondech vzrostl o 9,1 % na 660,2 mld. Kč, což představovalo nejvyšší tempo růstu za posledních 5 let. Pozitivní vývoj nenastal pouze v případě růstu celkového objemu prostředků ve III. penzijním pilíři, ale došlo i k nárůstu průměrné výše účastnického měsíčního příspěvku. „Za negativní zprávu považuji to, že dlouhodobě klesá počet účastníků ve třetím penzijním pilíři. I z tohoto důvodu jsem přišla s návrhem Lepšího penzijka, které přiláká do doplňkového penzijního spoření více mladých lidí a umožní občanům lépe zhodnotit své prostředky a mít na stáří naspořeno více peněz,“ říká místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová.
Zpráva obsahuje vedle analytické části také přehled legislativních aktivit Ministerstva financí, které měly anebo budou v následujícím období mít vliv na fungování finančního trhu. Na národní úrovni byl přijat zákon o digitalizaci finančního trhu implementující evropská nařízení DORA a MiCA, zákon o Národní rozvojové bance a zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a byly novelizovány předpisy upravující distribuci pojištění a zajištění, podnikání na kapitálovém trhu a regulaci bankovního sektoru. Rovněž byly změněny některé zákony v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa poskytujícího centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti. Na evropské úrovni byla schválena směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven. Dále došlo ke schválení předpisů revidujících směrnici Solventnost II, nařízení o benchmarcích, nařízení o Evropské radě pro systémová rizika a nařízení o Evropských orgánech dohledu.