Plnění státního rozpočtu ČR za leden 2026
„Česká republika si jako čistý příjemce prostředků z EU nemůže dovolit opakovat fiasko s čerpáním z let 2022 nebo 2025, kdy zůstaly nevyčerpány desítky miliard, které pak bolestivě chyběly v naší ekonomice. Proto si naše vláda vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 mld. Kč vyšší příjmy než loni na konci ledna. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ říká Alena Schillerová.
Proto si naše vláda vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 mld. Kč vyšší příjmy než loni na konci ledna.
Alena Schillerová
ministryně financíZa meziročním zlepšením salda o 43,7 mld. Kč, respektive o 30,3 mld. Kč po odečtení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu. Zatímco příjmy rostly o více než 12 %, realizace výdajů zpomalila tempo o 13,9 %.
Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 12,1 % (+19,6 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 5,0 % (+4,0 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci ledna dopad ve výši 2,5 mld. Kč. Vzrostl i výběr pojistného (+5,8 %, +3,8 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+122,6 %, +13,3 mld. Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,8 %, +1,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů.
U daně z příjmů právnických osob (+3,4 %, +0,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+17,1 %, +0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu).
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 5,8 % (+3,8 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,9 %, +1,6 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností.
Inkaso spotřebních daní (+5,6 %, +0,9 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových a souvisejících výrobků. Růst spotřební daně z minerálních olejů (+13,8 %, +0,9 mld. Kč) je způsoben zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky, v případě spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+5,3 %, +0,4 mld. Kč) pak zvýšením sazby spotřební daně. Naopak meziroční pokles zaznamenalo inkaso spotřební daně z lihu (-16,8 %, -0,3 mld. Kč), což je pravděpodobně způsobeno faktem, že se sazba daně zvýšila jen o 5 % (oproti loňským 10 %) a nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech, dále je pak patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva a vína. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.
Příjmy státního rozpočtu za leden
DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Výdaje státního rozpočtu:
Objem celkových výdajů stanovený na měsíc leden byl vyčerpán na 82,0 %. Pro jejich tempo (-13,9 %, -24,0 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-17,6 %, -30,0 mld. Kč) tlumených specifiky provizoria spočívajících mimo jiné v dočasně nižší úrovni financování zejména školství a výzkumu, vývoje a inovací.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,8 %, +3,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,1 %, +1,9 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostl příspěvek na bydlení (+0,3 mld. Kč), nemocenské (+0,3 mld. Kč), příspěvek na péči (+0,2 mld. Kč) a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (0,2 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do dubna 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,1 mld. Kč.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (-54,0 %, -21,1 mld. Kč) představovaly hlavní příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 16,4 mld. Kč (-20,8 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Na rozdíl od ledna minulého roku, kdy byla vyplacena šestina objemu plánovaného pro regionální školství (včetně prostředků na platy nepedagogů) a čtvrtina prostředků určených pro soukromé školství, směřovala na tento účel jen dvanáctina požadovaných prostředků. Příspěvek na výkon státní správy činil 1,1 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.
Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a pododným organizacím (-71,7 %, -12,1 mld. Kč) souvisel také s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu příspěvků poskytovaných vysokým školám a transferů zaměřených na podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Naopak nejvíce vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vyšší o 1,3 mld. Kč (+23,9 %) a obsluha státního dluhu, která představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 1,7 mld. Kč (+1,3 mld. Kč).
Vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+10,2 %, +0,5 mld. Kč). Jejich objem (5,6 mld. Kč) byl tvořen především dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 4,1 mld. Kč (+0,9 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě v lednu minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií.
Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,2 % (+0,3 mld. Kč).
Kapitálové výdaje státu v objemu 8,3 mld. Kč (+6,0 mld. Kč) bývají v lednu tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury ve výši 4,4 mld. Kč (+4,4 mld. Kč) a také výdaj na pořízení budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč).
Výdaje státního rozpočtu za leden
Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.