Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla jako obvykle kladné hodnoty, po očištění od jejich vlivu činil schodek 34,7 mld. Kč.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 5,4 % (+15,9 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 2,2 % (+3,0 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci února dopad ve výši 4,1 mld. Kč. Vzrostl i výběr pojistného (+6,0 %, +7,7 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+31,3 %, +7,2 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,0 %, +1,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025. 

U daně z příjmů právnických osob (+18,6 %, +0,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+10,1 %, +0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,0 % (+7,7 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+1,7 %, +1,2 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních daní (-2,1 %, -0,6 mld. Kč) meziročně mírně kleslo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a spotřební dani z lihu. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (-9,7 %, -0,9 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Pokles u spotřební daně z lihu (-12,6 %, -0,5 mld. Kč) je pravděpodobně způsoben faktem, že se sazba daně zvýšila jen o 5 % (oproti loňským 10 %) a nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech. Dále je také patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva. Naopak meziroční růst zaznamenalo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+7,3 %, +0,9 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.      

Příjmy státního rozpočtu za únor 

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Objem celkových výdajů stanovený na měsíce leden a únor byl vyčerpán na 85,0 %. Pro jejich tempo (-9,8 %, -35,7 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-10,4 %, -36,2 mld. Kč) tlumených specifiky provizoria majících dopad na dočasně nižší úroveň financování výzkumu, vývoje a inovací, sociálních služeb a sportu.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,0 %, +7,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,0 %, +6,1 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostlo nemocenské (+0,6 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+0,5 mld. Kč), příspěvek na péči (+0,4 mld. Kč) a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (0,2 mld. Kč). Naopak ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky klesly o 0,4 mld. Kč. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,3 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a pododným organizacím (-57,1 %, -16,2 mld. Kč) souvisel s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu zálohových transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-15,0 mld. Kč) realizovaných především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi.   

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (-27,9 %, -16,1 mld. Kč) představovaly další příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 32,8 mld. Kč (-5,2 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Na rozdíl od minulého roku neobsahovala platba výdaje na platy nepedagogů a také březnovou část prostředků určených soukromému školství, která byla loni v lednu vyplacena zálohově na 1. čtvrtletí roku. Prozatím nižší objem poskytnutého příspěvku státu na financování sociálních služeb (-10,6 mld. Kč) je také dán specifiky provizoria. Příspěvek na výkon státní správy činil 2,3 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Klesly i běžné transfery podnikatelům (-28,9 %, -3,6 mld. Kč). Jejich objem (8,9 mld. Kč) byl z velké části tvořen dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 4,1 mld. Kč (+0,9 mld. Kč). Za poklesem stála především nižší podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Technologické agentury České republiky (-2,3 mld. Kč) a prozatím nulová dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (-1,8 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Za meziročním poklesem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 3,6 mld. Kč stála především loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla vyplacena.

Obsluha státního dluhu představovala na konci února pro státní rozpočet výdaj v objemu 6,3 mld. Kč (-31,1 %, -2,8 mld. Kč). 

Meziročně nižší byly neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám (-35,4 %, -2,8 mld. Kč) ovlivněné vývojem dotací směřovaných na rozvoj a podporu sportu z rozpočtu Národní sportovní agentury (-2,3 mld. Kč). 

Běžné transfery státním fondům (-30,0 %, -2,6 mld. Kč) snižovaly doposud nižší dotace směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-2,8 mld. Kč).

Naopak nejvíce po výdajích na sociální dávky vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+36,1 %, +3,5 mld. Kč).

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,3 % (+0,6 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 17,8 mld. Kč (+2,5 %, +0,4 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 9,9 mld. Kč (-0,2 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (9,0 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 3,3 mld. Kč (+1,9 mld. Kč) navýšené pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 2,6 mld. Kč (+0,6 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií.  

Výdaje státního rozpočtu za únor

^{Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům)
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU
Investice - kapitálové výdaje}