Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 7,1 % (+44,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 3,1 % (+9,4 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci dubna dopad ve výši 9,8 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-9,0 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 9,5 %. Vzrostl i výběr pojistného (+6,6 %, +17,3 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+49,0 %, +20,1 mld. Kč) navýšené v dubnu 17,0 mld. Kč z Národního plánu obnovy.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,7 %, +3,3 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025. 

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+12,5 %, +5,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+52,3 %, +0,9 mld. Kč), se promítl vliv vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna, resp. 4. května. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již nebude ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou dochází od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 s možností vrácení rozdílu odvodů provedených v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,6 % (+17,3 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,3 %, +5,7 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+4,0 %, +2,0 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z minerálních olejů (+7,4 %, +1,8 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Pokles inkasa v souvislosti s prominutím části spotřební daně se projeví vzhledem ke splatnosti daně až později. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+5,2 %, +1,0 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Stejné vysvětlení má i vývoj spotřební daně z lihu, kde byl ovšem zaznamenán pokles (-8,9 %, -0,4 mld. Kč). Zřejmě nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech, meziroční porovnání inkasa za měsíc duben však již vykázalo rostoucí tendenci. Dále je také patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-5,6 %, -0,1 mld. Kč). V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku, výraznější meziroční růst byl zaznamenán u daně z pevných paliv, ten však není inkasně významný.      

Příjmy státního rozpočtu za leden až duben

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 24,5 mld. Kč (+3,3 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+2,6 %, +18,2 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+23,4 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+14,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+11,8 mld. Kč). Jako pokračující důsledek rozpočtového provizora lze vnímat doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací (-13,5 mld. Kč), sportu (-3,1 mld. Kč) či provozu vysokých škol (-3,0 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku vykompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve sprospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 6,3 mld. Kč (+14,4 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,7 %, +11,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,2 %, +7,7 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+1,8 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,9 %, +1,2 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+1,0 mld. Kč). Naopak o 0,6 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,8 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o 1,0 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků však vzrostl o 27,9 % (+14,3 mld. Kč). Výrazný nárůst ovlivnil dubnový převod 26,3 mld. Kč zahrnující kromě standardní i předsunutou platbu v objemu 13,1 mld. Kč, která bude zúčtována v listopadu (-0,5 mld. Kč) a prosinci (-12,6 mld. Kč) tohoto roku.

Výrazně vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+65,4 %, +11,8 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie, zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů a také požadavek Evropské komise o zaplacení 3,2 dvanáctin celkového rozpočtu oproti standardním 3 dvanáctinám v 1. čtvrtletí roku.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům na rozdíl od předchozích měsíců meziročně vzrostly (+2,2 %, +2,2 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 68,1 mld. Kč (-7,1 mld. Kč) zahrnující prostředky na pedagogickou práci na základních a středních školách. Na rozdíl od minulého roku je nepedagogická práce financována z rozpočtů územních samosprávných celků. Příspěvek státu poskytnutý municipalitám na financování sociálních služeb ve výši 26,8 mld. Kč (+11,1 mld. Kč) již téměř dosáhl celoročního záměru a jeho výrazný nárůst daný odlišným načasováním plateb ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí bude narovnán v červnu. Příspěvek na výkon státní správy činil 4,6 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Obsluha státního dluhu představovala na konci dubna pro státní rozpočet výdaj v objemu 29,0 mld. Kč (+3,6 %, +1,0 mld. Kč). 

Do mírného růstu běžných transferů podnikatelům (+1,2 %, +0,3 mld. Kč) se promítly objemově nejvýznamnější dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,9 mld. Kč (+0,5 mld. Kč). Podpora podnikatelských projektů spolufinancovaná z rozpočtu Evropské unie vzrostla o 0,6 mld. Kč zejména zásluhou intenzivnějšího zapojení Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (+2,2 mld. Kč). Naopak nižší byla prozatím podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 4,0 mld. Kč (-0,7 mld. Kč) při nižším využití prostředků Národního plánu obnovy (-0,8 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-32,1 %, -15,8 mld. Kč) souvisel především s nižším objemem transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-12,5 mld. Kč) realizovaných především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a také nižším příspěvkem vyplaceným na činnost vysokých škol (-3,0 mld. Kč). V této oblasti doposud nedošlo k meziročnímu narovnání financování, které bylo ovlivněno specifiky rozpočtového provizoria.

Běžné transfery státním fondům (-22,3 %, -4,9 mld. Kč) snižovaly doposud nižší dotace směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,8 mld. Kč) a Státnímu fondu audiovize (-1,4 mld. Kč). Státní zemědělský intervenční fond naopak obdržel na realizaci cílů společné zemědělské politiky o 1,5 mld. Kč více. 

Meziročně nižší byly i neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám (-25,3 %, -3,5 mld. Kč) ovlivněné vývojem dotací směřovaných na rozvoj a podporu sportu z rozpočtu Národní sportovní agentury (-3,0 mld. Kč). Prozatím kleslo i spolufinancování sociálních služeb (-0,4 mld. Kč) provozovaných těmito subjekty.

Za meziročním poklesem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 1,9 mld. Kč stála především loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla vyplacena.

Kapitálové výdaje státu v objemu 50,0 mld. Kč (+14,4 %, +6,3 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 21,6 mld. Kč (+2,1 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (18,9 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 10,0 mld. Kč (+4,4 mld. Kč) navýšené nákupy Ministerstva obrany (+2,6 mld. Kč) a pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 8,0 mld. Kč (+1,5 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 6,1 mld. Kč (+1,9 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií. Pokles investičních transferů příspěvkovým a podobným orgnaizacím o 4,2 mld. Kč se týkal především vysokých škol (-3,7 mld. Kč) z důvodu nižšího zapojení penežních prostředků zejména v rámci OP Jan Amos Komenský (-1,5 mld. Kč) a Národního plánu obnovy (-1,0 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu za leden až duben

^{Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům)
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU
Investice - kapitálové výdaje.}