Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 4,0 % (+40,7 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, dosáhlo téměř stejné úrovně jako loni (+0,2 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci června dopad ve výši 16,7 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-21,1 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 7,6 % (+38,0 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného (+6,4 %, +25,6 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+36,5 %, +22,2 mld. Kč) navýšené v dubnu o 17,0 mld. Kč z Národního plánu obnovy.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+6,9 %, +4,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025. 

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+4,2 %, +5,0 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+8,1 %, +7,2 mld. Kč), měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již nebude ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Zároveň dochází od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 s možností vrácení rozdílu odvodů provedených v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,4 % (+25,6 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,5 %, +6,9 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+1,8 %, +1,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z minerálních olejů (+3,5 %, +1,4 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Tento růst je však tlumen prominutím části spotřební daně z nafty, v jehož důsledku inkaso za měsíc červen meziročně pokleslo. Tento trend bude pokračovat i v dalších měsících. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+1,3 %, +0,4 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Stejné vysvětlení má i vývoj spotřební daně z lihu (-1,6 %, -0,1 mld. Kč), kde zřejmě nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech. Od měsíce března však inkaso v jednotlivých měsících v porovnání s minulým rokem kontinuálně roste. Obecně je však stále patrná klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-4,0 %, -0,1 mld. Kč). V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku, výraznější meziroční růst byl zaznamenán u daně z pevných paliv, ten však není inkasně významný a podléhá sezonním výkyvům.

Příjmy státního rozpočtu za leden až červen 

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 71,9 mld. Kč (+6,2 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4,3 %, +46,1 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+22,6 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+15,5 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+12,9 mld. Kč). Jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria lze vnímat doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací (-9,0 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 25,8 mld. Kč (+32,0 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,4 %, +20,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,9 %, +14,0 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+3,1 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,1 %, +1,6 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+1,5 mld. Kč). Naopak o 1,0 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl prozatím pouze 1,5 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o stejnou částku. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků však vzrostl o 20,1 % (+15,5 mld. Kč). Výrazný nárůst ovlivnil dubnový převod 26,3 mld. Kč zahrnující kromě standardní i předsunutou platbu v objemu 13,1 mld. Kč, která bude zúčtována v listopadu (-0,5 mld. Kč) a prosinci (-12,6 mld. Kč) tohoto roku.

Výrazněji vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+45,5 %, +12,9 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie a zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů.

Do výdajů na platy a souvisejících výdajů vyšších o 8,9 % (+6,4 mld. Kč) se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026.

Za meziročním nárůstem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 8,9 % (+3,6 mld. Kč) stály především nákupy Ministerstva obrany (+5,5 mld. Kč) určené zejména na vybavení Armády České republiky (+4,8 mld. Kč). Meziroční srovnání dále významně ovlivnila loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla vyplacena.

Do mírného růstu běžných transferů podnikatelům (+3,4 %, +1,2 mld. Kč) se promítly objemově nejvýznamnější dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,9 mld. Kč (+0,5 mld. Kč). Podpora podnikatelských projektů spolufinancovaná z rozpočtu Evropské unie vzrostla o 0,7 mld. Kč zejména zásluhou intenzivnějšího zapojení Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (+2,6 mld. Kč). Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 6,1 mld. Kč meziročně vzrostl o 0,5 mld. Kč. Naopak nižší byla prozatím podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 5,0 mld. Kč (-0,6 mld. Kč) při nižším využití prostředků Národního plánu obnovy (-0,8 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Výrazně naopak poklesly neinvestiční transfery územním rozpočtům (-6,0 %, -11,2 mld. Kč), jejichž součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 132,4 mld. Kč (-9,8 mld. Kč) zahrnující prostředky na pedagogickou práci na základních a středních školách. Meziroční pokles odráží změnu v systému financování nepedagogické práce, jejíž financování bylo s účinností od 1. ledna 2026 převedeno ze státu na zřizovatele. Příspěvek státu poskytnutý municipalitám na financování sociálních služeb ve výši 26,8 mld. Kč (+0,8 mld. Kč) představoval již 99,8 % celoročního záměru. Příspěvek na výkon státní správy činil 6,9 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Do poklesu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-13,4 %, -8,7 mld. Kč) se promítl nižší objem transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-8,5 mld. Kč) poskytnutých především vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. V červnu byl dále vyplacen příspěvek na činnost vysokých škol v částce 10,7 mld. Kč doposud ovlivněný specifiky rozpočtového provizoria (+0,6 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala na konci června pro státní rozpočet výdaj v objemu 50,7 mld. Kč. (+6,1 %, +2,9 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 106,5 mld. Kč (+32,0 %, +25,8 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 50,2 mld. Kč (+12,8 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (42,1 mld. Kč, +9,4 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 22,9 mld. Kč (+9,8 mld. Kč) navýšené nákupy Ministerstva obrany (+6,4 mld. Kč), Ministerstva vnitra (+1,6 mld. Kč) a pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 13,4 mld. Kč (+2,4 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 8,6 mld. Kč (+1,8 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií. Pokles investičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 1,7 mld. Kč souvisel především s podporou vysokých škol (-1,5 mld. Kč) prozatím nižší při zapojování penežních prostředků z OP Jan Amos Komenský (-1,0 mld. Kč) a národních zdrojů (-0,9 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu za leden až červen

^{Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům)
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU
Investice - kapitálové výdaje.}