Předložený rozpočet přináší rekordní kapitálové výdaje ve výši 289,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 26,4 mld. Kč. Z národních zdrojů půjde do prorůstových investic dokonce o 47,7 mld. Kč více, než v roce 2026. Státní rozpočet se tak úspěšně vypořádal s koncem Národního plánu obnovy, který přinesl České republice 200 mld. Kč, ale který k 31. prosinci 2026 definitivně končí. Na rekordní úrovni je také samotný rozpočet SFDI, který navzdory poklesu evropských zdrojů vzrostl o 10,6 mld. Kč na 180 mld. Kč, přičemž rostou nejen plánované výdaje do silnic a dálnic, ale také železnic. Bez těchto prostředků by nebylo možné napravit strukturální deficit minulých let a dobudovat do roku 2033 páteřní dopravní infrastrukturu v zemi. 

Další výzvou, kterou rozpočet úspěšně řeší, je oblast zdravotní péče. Díky kombinaci výrazně vyšší platby státu za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného díky fungující ekonomice, získá v příštím roce systém zdravotnictví o více než 50 mld. Kč navíc a po 4 letech prohlubování ztrát tak dochází k jeho systémové stabilizaci. 

Rozpočet reaguje na bezpečnostní potřeby země jak na mezinárodní, tak vnitrostátní úrovni. Česká republika poprvé ve své historii počítá s alokací výdajů ve na obranu přímo v kapitole Ministerstva obrany ve výši 2 % HDP (191 mld. Kč), celkově i s ostatními kapitolami pak na obranu státu míří dokonce 195 mld. Kč. 

Důležitou ambicí rozpočtu je podpora hospodářského růstu. Tu zohledňuje pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet cca 18 mld. Kč ročně. To, v kombinaci s rekordními národními výdaji na vědu a výzkum (45 mld. Kč při meziročním nárůstu o 2 mld. Kč), podporou startupové infrastruktury, dílčím snižováním daní s cílem vyššího ekonomického zapojení rodin s dětmi a mladistvých (sleva na studenta, školkovné) a zejména zásadní reformou odměňování ve veřejné správě, vytváří podmínky pro dlouhodobě nadstandardní ekonomický růst a budoucí daňové příjmy země. Podpora veřejného vysokého školství dosáhne historických 48,8 mld. Kč, tedy meziročně o 2 mld. Kč více. 

V oblasti platů počítá rozpočet s meziročně vyššími výdaji plus 36 mld. Kč. Toto navýšení zahrnuje nejen samotný růst platů, ale i pokrytí nově přijatých nezbytných zaměstnanců, jako je 1500 vojáků, 1500 policistů či 285 úvazků školních psychologů v reakci na potřebu neodkladně řešit zhoršující se psychický stav mládeže. Nad rámec financování platové reformy, bez které by v příštím roce přes půl milionu zaměstnanců státu bylo v rámci svých platových tarifů pod úrovní zaručeného platu, počítá návrh se zvyšováním platů výrazně nad mírou inflace, čímž částečně hojí strukturální deficit vzniklý v letech 2022-2025. Zaměstnanci placení z veřejných rozpočtů si polepší v rozmezí 5-9 %, přičemž o přesných parametrech bude vláda informovat v průběhu září. 

Rozpočet přirozeně akcentuje stárnutí populace, kdy výdaje na důchody rostou o 19,2 mld. Kč, a to i v důsledku věkových valorizací, které mimo jiné usnadňují přístup seniorů k pečovatelským službám. Výdaje na dotace na sociální služby pak samy o sobě dosahují rekordních 30 mld. Kč. 

Návrh zákona o státním rozpočtu předložený Ministerstvem financí bude nyní předmětem dalších jednání vlády, která jeho finální podobu předloží do konce září Poslanecké sněmovně. 

¹  Celkové saldo dle FSP po započtení evropské únikové doložky na obranné výdaje podle COFOG. Bez její aplikace je prognóza celkového salda -3,5 % HDP. 

Otázky a odpovědi