Návrh zákona odstraňuje největší současnou překážku kontrol práce na černo. U pracovníků, u kterých se při kontrole prokáže, že pracovali nelegálně nebo se jednalo o nehlášenou práci, by mělo nově platit, že pro daného zaměstnavatele pracovali načerno po dobu 12 měsíců před odhalením. Zaměstnavatel tak zpětně doplatí dlužnou odměnu pracovníkovi, a to ve výši 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc předpokládané doby nelegální nebo nehlášené práce. Úřadům pak odvede dlužnou částku za sociální a zdravotní pojištění včetně daně z příjmů. Pokud bude chtít zaměstnavatel prokázat, že pracovník u něj pracoval kratší dobu nebo za nižší odměnu, bude muset své tvrzení doložit. Pokud se naopak prokáže, že u něj pracovník pracoval déle než rok nebo mu náležela vyšší odměna, zaplatí dlužnou částku za celou prokázanou dobu a ve skutečné výši.

Zákon zároveň představuje další etapu projektu Jednotného inkasního místa. Od 1. ledna 2028 by měly být pohledávky z dlužného pojistného předávány finančním úřadům, které disponují rozsáhlou infrastrukturou pro správu a vymáhání veřejných pohledávek. Centralizace vymáhání pod jeden orgán přinese úspory jak na straně institucí, které pojistné spravují, tak na straně dlužníků, jejichž nedoplatky jsou řešeny, a to zejména v souvislosti s exekučními náklady a redukcí počtu exekucí.

Dalším krokem v rámci Jednotného inkasního místa, který bude součástí daňového balíčku pro rok 2028, je také zjednodušení reportování daní a pojistného. Od roku 2029 (tedy za zdaňovací období roku 2028) se pro podnikatele počítá se společným podáním daňového přiznání a přehledů pro sociální a zdravotní pojištění na jednom místě, a to u finančního úřadu. Díky těsnějšímu propojení systémů bude možné automaticky načítat do formulářů další předvyplněné údaje, což lidem i firmám usnadní administrativu a sníží riziko chyb.