Ministerstvo financí logo, na hlavní stránku

CZ EN

Základní informace o Ministerstvu financí v českém znakovém jazyce.

Ministryně Alena Schillerová v rozhovoru pro Hospodářské noviny

15.6.2026, Hospodářské noviny

V jaké fázi je příprava rozpočtu na příští rok a jaký se vám rýsuje schodek?

Číslo vám zatím neřeknu. Ministři poslali svoje požadavky, respektive nadpožadavky, a teď ministerstvo financí musí do konce června podle rozpočtových pravidel rozepsat takzvané rámce, ve kterých se budou pohybovat při návrzích rozpočtu. Budu s nimi vyjednávat zhruba v druhé polovině srpna a do konce srpna to musím poslat na vládu. Zavázali jsme se v programovém prohlášení vlády, že se budeme s deficitem veřejných financí držet bezpečně pod hranicí tří procent HDP.

Ale do toho ještě vyjednáváme nový fiskálně-strukturální plán s Evropskou komisí, protože ten, co vyjednala bývalá vláda, je absolutně nereálný. Jde o maximální deficit veřejných financí na čtyři roky dopředu, který si každá evropská země musí od roku 2024 nechat schválit Evropskou komisí. V materiálu, který nám odešel do připomínkového řízení a o kterém bude jednat vláda, jsme na 2,8 procenta HDP (letos ministerská makroekonomická predikce odhaduje, že veřejné rozpočty, tedy stát, rozpočtové fondy a samospráva, skončí deficitem 2,6 procenta – pozn. red.) a pak by měla následovat postupná konsolidace každý rok zhruba o půl procentního bodu.

Oproti letošnímu rozpočtu se schváleným deficitem 310 miliard korun vás ale příští rok čekají další výdaje. Je tam například 24 miliard navíc na státní pojištěnce, nějakých sedm miliard na televizi a rozhlas, vrátit chcete také 75procentní slevu na jízdné a tak dále. Kde na to chcete vzít?

Nemohu vyloučit, že schodek bude vyšší než letos. Státní pojištěnci jsou velký problém, protože bývalá vláda nechala zdravotní pojišťovny sestavit rozpočty se schodkem 15 miliard. Navíc za minulé vlády začaly po mnoha letech vznikat závazky pojišťoven vůči nemocnicím po splatnosti a kabinet to nijak neřešil. My jsme domluveni s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, že ušetří část peněz na provozu pojišťoven. Bude to v takzvané fondové vyhlášce. Půjde tam 24 miliard, ale tři miliardy uspoříme v rámci hospodaření pojišťoven. Taková je dohoda na vládě. Zdravotnictví je pro nás absolutní priorita.

Také jste uvedla, že hodláte půjčku Elektrárně Dukovany II zcela vyjmout ze státního rozpočtu. Původně se pouze neměla počítat do pravidel rozpočtové odpovědnosti, která hlídají limit deficitu. Jak bude mechanismus fungovat?

Ano, bude to zcela mimo rozpočet. Z pohledu evropské metodiky ESA 2010 – což je metodika, ve které vykazujeme deficity do Evropské unie i v publikacích ministerstva financí – totiž půjčky vůbec nejsou výdajem, a tedy nijak neovlivňují saldo hospodaření. Nejde o žádnou výjimku, je to standardní pravidlo. My prostě půjčíme peníze společnosti na výstavbu Dukovan a ta nám je bude vracet. Je to stavba, jakou Česká republika ještě nikdy nerealizovala, je to pro nás zcela nová situace. A teď si představte, kdybychom to hnali klasicky přes rozpočet, jaké obrovské zmatky by to v něm dělalo a jak by to každoročně zkreslovalo hospodaření. Zřídíme mimorozpočtový účet u ČNB pod ministerstvem průmyslu a obchodu, odtud prostředky půjdou a také se tam budou následně i vracet. Metodika ESA nám umožňuje tohle z rozpočtu vyjmout.

Jako ministryně financí souhlasíte s převedením poplatku za televizi a rozhlas na státní rozpočet? U vás bychom spíše čekali, že nebudete chtít rozpočet zatěžovat.

Jsem sice ministryně financí, ale současně jsem politička, kandidovala jsem za hnutí ANO, které to mělo ve volebním programu. Ten jsem i já prosazovala a jako koaliční poslankyně podepsala koaliční smlouvu, ve které to stojí. To znamená, že to musím brát jako fakt, samozřejmě že se připravuji na vyjednávání o výši těch peněz, ale to si řekneme na vládě. Já tam půjdu s nějakou vizí.

Máte na ty vyšší výdaje připravené také nějaké extra příjmy? Kde by se v rozpočtu mohly objevit nové peníze?

Další příjmy čekáme v souvislosti s potíráním šedé ekonomiky. Beze sporu spoléhám na EET, mám ho teď před druhým čtením. Dělám všechno pro to, aby bylo znovuzavedení elektronické evidence tržeb schváleno a účinné do schválení rozpočtu, abych do něj mohla příjmy, které přinese, zahrnout. Podle predikce ministerstva financí je to necelých 15 miliard. Nebude to hned celá částka, protože daň z příjmů má roční zpoždění, takže tam bude spíš DPH.

Kromě toho kolegové mají úkol přímo od premiéra si připravit nějaký systém úspor. Já také počítám s tím, že budu provádět úspory na provozu. Co se týká boje s šedou ekonomikou, ta opatření nabíhají postupně. Teď chystáme legislativu ke Kobře 26 zaměřené proti nelegální práci. Ta už dělá kontroly a její dílčí výsledky budeme s kolegy prezentovat na podzim. Potřebujeme ale upravit zákony v souvislosti s Českou správou sociálního zabezpečení a položíme tam už i základ jednotného inkasního místa, tedy spolupráce finanční správy, české správy a výhledově i zdravotních pojišťoven.

Co přesně teď chcete měnit?

Ta šedá zóna nejvíc trefuje sociální pojištění, kde dochází k největším únikům. Na rozdíl od finanční správy nemůže sociální správa nikoho z úřední povinnosti zaregistrovat a následně mu vyměřit pojistné. Na daních z příjmů tam moc neuniká, většinou mají nelegálně pracující lidé minimální mzdy. Tím pádem ten doměrek není nijak omračující pro finanční správu, na rozdíl od sociálních odvodů. Tam ale chybí způsob, jak je zpětně vybrat. V rámci zákona o platformovém zaměstnávání ministr práce Aleš Juchelka připravuje i ve spolupráci s námi sadu pozměňovacích návrhů. Budou součástí zákona o platformovém zaměstnání. Předzvěstí jednotného inkasního místa by například bylo, že finanční správa by postupně začala vymáhat i sociální pojištění.

V půlce května ministerstvo po pěti letech znovu vydalo Dluhopisy republiky. Řekla jste, že občané by mohli časem touto cestou držet až pět procent státního dluhu, který aktuálně činí 3,7 bilionu korun. Kolik dluhopisů si lidé zatím objednali a kolik už zaplatili?

Objednáno je přes 64 miliard. Zaplaceno máme něco kolem 20 procent, splatnost objednávek je 7. července. To podle mě svědčí o finanční gramotnosti českých občanů, pokud si peníze drží na svých spořicích účtech co nejdéle, než dluhopisy zaplatí. Pro zajímavost jsem si vytáhla čísla, kolik lidí ve finále zaplatilo objednané emise z let 2018 až 2021. Tehdy to bylo 96 procent, teď to možná nebude tolik. Rozdíl byl v tom, že tehdy lidé museli udělat objednávku v bance, takže když už si vystáli frontu na rezervaci, tak ji později i zaplatili. My to poprvé děláme přes naše internetové online portály. Ke spořicím dluhopisům chceme udělat i aplikace na web a na mobil, kde by se mohla objednávat už emise, kterou chystám před Vánoci.

V souvislosti se zadlužením státu opakovaně upozorňujete, že obce si syslí peníze, ale nedrží je v takzvané Státní pokladně na účtech ČNB, kde by je stát mohl v rámci řízení likvidity využívat. Budete si chtít na peníze obcí sáhnout?

Mám k tomu teď nová čísla, která mě neuvěřitelně nadzdvihla. Na jejich účtech leží 552 miliard korun, z toho Praha má dokonce 194 miliard. Máme prognózu, že do 10 let, pokud to půjde takto, bude na účtech obcí a krajů jeden bilion. Ministerstvo financí umí očistit, kolik z toho jde na provoz, kolik z toho mají zamašličkováno na investice a kolik jsou takzvané volné peníze. Štve mě, a říkám to opakovaně, že pouze asi tři procenta z těch peněz leží na účtech České národní banky. Přitom úročení je srovnatelné s komerčními bankovními domy.

Tak v čem je háček?

Probírala jsem to na konferencích Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv a oni tvrdí, že bankovnictví České národní banky není tak sexy a uživatelsky přívětivé, jako mají bankovní domy. Osvícení starostové se tam hlásili a říkali „jsme na jedné lodi, dejme ty peníze na účty ČNB, ale potřebuje tam nějaký servis“. Jednala jsem o tom s guvernérem Alešem Michlem a on mi slíbil, že do konce roku to uživatelské rozhraní předělá a připraví k tomu aplikaci. Chceme, aby ty peníze šly co nejvíc na účty ČNB, i z hlediska ratingu je to vhodnější. Velmi mě to trápí a mám v hlavě několik zatím nepublikovatelných nápadů, jak obce motivovat.

S rozpočtovým určením daní (RUD) hýbat nechcete? Zaznamenali jsme úvahy, že by obce a kraje mohly dostávat z daní méně, protože je nedokážou utratit.

Zatím takhle neuvažujeme. RUD je výsostně politické téma. Asociace krajů se při posledním jednání zavázala, že přijdou s nějakými návrhy. V žádném případě ale nebudu souhlasit s jakoukoliv změnou, která by byla na úkor státu, není možné podporovat dál rozevírání těch nůžek. Musíme se bavit, jestli se zapojí víc do investic a něco si zafinancují, nebo jestli nám převedou peníze na účty ČNB.

V rámci stejného zákona, jakým zavádíte EET, také vracíte slevu na studenta, školkovné, odstranili jste strop u zaměstnaneckých benefitů, a dokonce zavádíte nový benefit – příspěvek zaměstnavatele na sociální služby. U zdravotních benefitů ale strop ve výši průměrné mzdy, tedy 50 tisíc korun, zůstal. Proč?

Ta částka mi připadala dostačující. Bála jsem se, aby to nevedlo k výhodám pro některé vybrané skupiny, aby z toho například nebyly nějaké manažerské luxusní zahraniční pobyty a podobně.

Zaměstnavatelé volají po daňovém zvýhodnění svých dobrovolných aktivit v souvislosti s péčí o zdraví zaměstnanců a vy jste na to kývla. Jakou formou je tedy podpoříte?

Navrhli jsme ministerstvu zdravotnictví, že půjdeme takzvanou rakouskou cestou. Zaměstnavatelé, kteří zaplatí zaměstnancům třeba onkologické či kardiovaskulární screeningy nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, by si to mohli dát do daňově uznatelných výdajů. Pokud dnes dobrovolně pro zdraví zaměstnanců dělají něco navíc, tak si to do daňových nákladů dát nemohou. Teď dohadujeme okruhy péče, kterých by se to týkalo. Bude to formou pozměňovacího návrhu k EET, druhé čtení by mělo být přibližně 7. července.

Bude to podobně jako výše zmíněné obnovené daňové úlevy znamenat nějaký výpadek v rozpočtu?

To záleží na tom, jak dalece to budou zaměstnavatelé využívat. Nemyslíme si, že to bude nějaké velké číslo.

Nedávno jste představila zásadní změny v soukromém penzijním spoření. Vy sama jste to označila za největší revoluci za 30 let existence penzijka. Faktem je, že jde o největší změny od roku 2013, kdy se zavedly penzijní fondy bez garance neprodělku. Mimo jiné zvýšíte státní příspěvek pro mladé, což by mohlo přijít rozpočet na miliardu a víc. Největší ohlas nicméně budí razantní snížení poplatků penzijním společnostem. Jak na to zástupci těch firem na jednáních reagovali?

Ano a netajím, že na mě byl vyvíjen nátlak na různých jednáních, ale na mě to neplatí.

V jakém smyslu na vás penzijní firmy tlačily? Že odejdou z trhu a bude tedy menší nabídka pro klienty?

Ne, považují takové snížení poplatků za neudržitelné. Jeden zástupce mi tu tvrdil, že v takovém případě nebudou investovat do nemovitostí. Penzijním fondům nicméně zůstane stávající možnost investovat až 20 procent spravovaných aktiv do nemovitostí. V penzijním spoření navíc přibude klientů i prostředků, které budou investovány dynamičtějším způsobem mimo jiné díky zavedení strategie životního cyklu a postupnému ukončení transformovaných fondů, které ze zákona musí investovat zbytečně konzervativně a investice do nemovitostí u nich nepřipadají v úvahu. Navíc mohou k realitním investicím využít alternativní penzijní fondy, kde jsme poplatky ponechali (maximálně 2,5 procenta z objemu spravovaných aktiv plus 25 procent ze zhodnocení – pozn. red.).

Teď je návrh „nového penzijka“ v připomínkovém řízení a dostane se do sněmovny. Čekáte lobbistické tlaky?

Uvidíme, jaké budou připomínky. Ale já si myslím, že je absolutně nemožné a za mě nepochopitelné, že poplatky u penzijních společností u nás dělají i více než dvě procenta a jinde ve světě nic takového není. Vy si platíte 35 let důchodové pojištění a 56 procent z úspor vám odejde na poplatcích. To není normální, poplatky jsou nehorázné. Přišli jsme s návrhem snížit to na půl procentního bodu, podporuje ho premiér i zbytek koalice. Ty peníze zůstanou lidem. Všimněte si, že za poslední čtyři roky odešlo z penzijka asi půl milionu lidí.

Zaznamenali jsme na sociálních sítích hlasy finančních poradců, a dokonce šéfů finančních skupin, jako je třeba Petr Borkovec z Partners nebo Richard Siuda z Conseq, že pokud nebude z poplatku dost peněz na provize zprostředkovatelům, tak nebudou penzijko lidem nabízet. Neobáváte se tedy, že navzdory vašim snahám bude počet klientů spíše klesat?

Podle názoru odborníků z akademického pracoviště IDEA CERGE-EI tomu bude naopak a počty nových účastníků porostou. Zpočátku tam u penzijních společností bude propad zisku, ale ony si s tím poradí. A s nárůstem objemu investovaných peněz v systému se jim zisky postupně vrátí na dnešní úroveň.

Zmínění odborníci také doporučovali zavádět penzijko lidem automaticky, při jejich prvním vstupu do zaměstnání. S tím, že by měli možnost to odmítnout. Odpadla by tak právě distribuce přes finanční poradce. Neuvažovali jste o tom?

Debatovali jsme o tom a zatím na to není doba. Je tady ta zkušenost z doby vlády dua Nečas–Kalousek, kdy zavedení státního penzijního spoření skončilo nevalně. Bylo tam nakonec 85 tisíc lidí a následující vláda to musela zrušit (důvodem byl minimální zájem a odčerpávání části sociálního pojištění ze státního rozpočtu – pozn. red.). 

Ty poplatky už tady byly minimálně od toho roku 2013 a enormní zisky penzijních společností jsou patrné z účetních závěrek už delší dobu. Nemohli jste s tím přijít už za vašeho předchozího ministrování?

Za mého prvního ministrování jsem prosadila změnu v tvorbě rezerv pojišťoven, kdy si do té doby mohly nekonečně tvořit daňové rezervy, což jim kdysi prolobbovala ODS. Měla jsem v plánu i penzijní spoření, ale přišel covid a hodilo mě to úplně někam jinam a nestihli jsme to. V plánu jsme to měli.