Ministryně financí Schillerová v rozhovoru pro iDNES.cz
Zdroj: iDnes.cz, 1. září 2026
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí předložila vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 389 miliard korun. V rozhovoru pro iDNES.cz to hájí jako nezbytné, zároveň ale přiznává, že v příštích letech bude muset kabinet šetřit a zvýšit některé daně.
„Jinak by byl rozpočet na rok 2028 a 2029 nesestavitelný. Nějaká opatření, kterými budeme snižovat strukturální deficit, zkrátka budeme muset přijmout,“ říká Schillerová.
Rozpočet má mít příští rok schodek 389 miliard, druhý nejhorší v historii. Hlubší byl jen během covidové pandemie. Podle opozice je to v době hospodářského růstu a nízké inflace krajně nezodpovědné. Opravdu nemohl být nižší?
Po minulé vládě jsme zdědili díry v rozpočtu takového rozsahu, že to skutečně možné nebylo. Chybělo 100 miliard na dopravní infrastrukturu, nebyly peníze ve zdravotnictví, školství, vědě a výzkumu. Kamkoliv jsem se podívala, všude chyběly peníze jako hrom. Když slyším hloupé řeči šéfa ODS Martina Kupky, že oni by byli schopni mít schodek 150 miliard, tak je to něco tak arogantního, že až nemám slov. Udělala jsem si k tomu tabulku, museli bychom zakonzervovat všechny rozestavěné stavby, to by samo o sobě stálo 60 miliard. Museli bychom škrtnout sociální služby a mohla bych pokračovat. Kdybychom to udělali, zdecimovalo by to tuhle zemi na další dvě dekády.
Opozice i prezident také kritizují rozpočet na obranu. Byť pro příští rok počítá s rekordními dvěma procenty HDP (191 miliardami) v kapitole ministerstva obrany, nemělo by jít na armádu ještě více peněz s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě a také na závazky vůči NATO, které směřují v roce 2035 k pěti procentům HDP?
Na obranu jde rekordní částka, o které se minulé vládě mohlo jenom zdát. Každá desetinka procenta z rozpočtu je téměř 10 miliard. To není žádná legrace. Co se týče dalšího navyšování – jsem velmi skeptická. My sledujeme hlavně to, aby obrana ty peníze skutečně smysluplně utratila. Jednak na to, co potřebuje armáda, a také s ohledem na naše úkoly v rámci NATO, protože to se v minulém období opravdu nedělo. My máme 191 miliard, oni šli v letech 2024 a 2025 dokonce jen na 155,9 miliardy. Takže to vidíte. Hezky to ilustruje i situace z dnešního jednání vlády, kdy se pan ministr Zůna sám přihlásil, že je se svým rozpočtem spokojený.
Oproti letošnímu rozpočtu má být v návrhu pro příští rok více výdajů na investice. Narůst mají o 47,7 miliardy na 290 miliard korun. Do čeho půjde ze státní kasy nejvíce peněz v rámci investic?
Investice neboli kapitálové výdaje budou celkově dělat 289,6 miliardy. Největší jsou dvě položky, a to je samozřejmě dopravní infrastruktura a potom právě obrana.
Kde jste naopak musela nejvíce škrtat?
V provozu. To se kolegům ve vládě moc nelíbí, protože chápu, že někdy jsou jejich požadavky na provozní výdaje asi i z jejich pohledu oprávněné, ale když máte někde škrtat, nikde jinde to nevyškrtáte.
O jaké částce se bavíme?
Jsou to jednotky miliard. Celkově tam nenaškrtáte 20 nebo 50 miliard. Pro rok 2026 jsem v tom opraveném rozpočtu škrtla 11,7 miliardy. Teď to je o něco méně. Na druhou stranu jsem navrhla, a uvidíme, co s tím udělá vláda, navýšení platů státních zaměstnanců. Navrhla jsem ho zhruba v objemu 5 až 9 procent. Samozřejmě nerovnoměrně, protože jsou velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami. A to vše v kontextu nové platové reformy, kterou schválila vláda jako změnu zákoníku práce.
Kdo by měl dostat přidáno nejvíc – budou to vojáci, policisté, nebo dětští psychologové?
Nechtěla bych jít do detailů, protože poslední slovo má vláda, která to může změnit. Zatím je to můj návrh. V průměru se to navýšení bude třeba u učitelů pohybovat kolem šesti procent. Ale pak máme skupiny zaměstnanců, kteří jsou skutečně velmi podhodnoceni, a tam bude ta částka vyšší, protože jdou z nízké základny.
O jakých skupinách se bavíme?
Třeba zaměstnanci v kultuře, krajské hygienické stanice, veterinární správa a tak dále. Nechci na nikoho zapomenout. Ale rozhoduje vláda a s kolegy o tom určitě ještě povedeme debatu.
Budou se platy navyšovat k 1. lednu 2027, anebo až v průběhu roku?
V mém návrhu počítám s 1. lednem. Chtěla bych to spojit s platovou reformou, kterou prosadil na vládě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Zpátky ještě k obraně. Počítáte i pro další roky s postupným růstem výdajů na obranu, abychom aspoň směřovali k těm pěti procentům HDP v roce 2035?
Počítám s tím, co bude možné. Takže s nějakým dramatickým navyšováním ne, ale rozhodne o tom vláda. Já dávám návrhy a samozřejmě nás stejně čeká debata o reformách, protože náš fiskální strukturální plán je velmi ambiciózní. Schválila nám ho Evropská komise, a když se na něj podíváme, tak budeme muset snižovat celkový deficit o nějaké zhruba 0,5 procenta HDP v průměru ročně.
Při hrubých odhadech, kolik by to teda mělo být na konci současného volebního období v roce 2029?
Záleží, jaký bude nominální HDP, ale bavíme se v průměru o nějakých 40 miliardách korun ročně.
To znamená, že za tři roky byste chtěli deficit snížit o 120 miliard korun?
Postupně bychom takhle chtěli jít. Ono to není zcela přesné, může to být 30 nebo 40 miliard ročně. Náš koaliční partner (Motoristé) se na vládě vyjádřil jasně, že to také chce. Protože jinak by rozpočet roku 2028 a 2029 byl nesestavitelný. Nějaká opatření, kterými budeme snižovat strukturální deficit, zkrátka budeme muset přijmout. Protože současná situace a rozpočet, který jsme sestavili, je pravdivý. Ten nic neschovává a v ničem nelže.
Kde ty peníze chcete vzít?
Těch věcí je víc, nejprve si o tom musíme v rámci koalice promluvit. Já mám celou řadu opatření, na některých už pracuji ve vysokém stupni. Za 14 dní půjde na vládu lex Kratom. Ráda bych se znova vrátila k debatě o hazardu, protože nám strašně posílil v oblasti online. Také se objevil nový problém v boji s šedou ekonomikou v oblasti tabákového průmyslu, kde nás zástupci společností upozornili, že se na trhu rozšířily sáčky s tekutým nikotinem. To jsou všechno věci, na kterých budeme pracovat. Ale já rozhodně nebudu dělat to, co minulá vláda, že bych všem zvedla daň z nemovitých věcí. V Česku máme 70 procent vlastnického bydlení. Proč by měli lidé, kteří celý život šetřili na domeček nebo na byt, za to opět platit? Ale máme tady investory, kteří mají desítky bytů a tak dále.
To znamená, že byste chtěla zdanit investiční nemovitosti?
Je otázka, do jaké míry. Nemůžete zase zasáhnout někoho, kdo si třeba pořídil jeden byt na důchod místo spoření. Týkalo by se to těch, kteří mají velké množství nemovitostí, ale zatím nemám žádný konkrétní návrh. Nicméně o tom přemýšlím. Těch věcí, o kterých se musíme bavit, je víc. Ale nemáme je vydiskutované v rámci koalice. Teprve se o nich začínáme bavit.
Počítáte se změnami už v příštím roce?
Ty strukturální věci se musí zavést co nejrychleji, protože by měly mít trvalý charakter. Bude velký tlak na rozpočet 2028 a 2029, tak by se měly zavést co nejrychleji. To znamená v průběhu roku 2027.
Bavíme se třeba o úpravě daně z hazardu?
Tu stoprocentně budu navrhovat, protože souvisí i s politikou boje s šedou ekonomikou. Ale těch témat je víc. Jak už jsem říkala, jsou to zahřívané tabákové výrobky, nikotinové sáčky, kratom. Já byla v šoku, když jsem zjistila, že kratom je ve dvanáctiprocentní sazbě DPH. A víte proč? Protože to bylo deklarováno jako čaj.
Když už jsme u zdanění neřestí, co zdanění tichého vína?
V programu prohlášení máme, že to nezavedeme. Takže tam ta debata bude asi obtížná. Pan premiér opakovaně říká, že by to zavedl. Já mám názor konzistentní. Já si myslím, že by to chtělo zavést na úrovni EU, a ne u jedné země, když to ostatní vinařské země v okolí nemají. Takže já s tím určitě nepřijdu.
Co superhrubá mzda, ta se nevrátí?
Určitě ne, protože to byl nesmysl a podvod. Určitě ji nevrátíme.
A co daň z příjmu, budete s ní hýbat?
Já to navrhovat nebudu. A myslím, že to je i docela politicky neprůchodné. To je hodně citlivá daň.
Platí to, co jste říkala už po schůzce s ministrem kultury, tedy že v tom rozpočtu na příští rok nepočítáte s penězi na financování České televize a Českého rozhlasu?
Úplně to neplatí. Nepočítám s tím v kapitole ministerstva kultury, protože on ten zákon nemá ani po prvním čtení, takže já bych to teoreticky nemusela mít v rozpočtu vůbec. Ale mám tam na to rezervu za předpokladu, že by se to stihlo.
Jakou rezervu v návrhu rozpočtu vlastně máte? Je v řádu jednotek miliard nebo desítek?
Ne, to ne. Vládní rozpočtová rezerva jako taková je nějakých 11, 12 miliard. Pak mám ještě kapitolu Všeobecné pokladní správy, kde mám peníze na platy.
A kolik tam máte na financování České televize a Českého rozhlasu?
Podle toho zákona by to mělo být kolem 7 až 8 miliard. Takže pokud by bylo potřeba, tak určitě by to bylo možné někde vzít. Ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Jestli se naplní výhrůžky opozice, že to budou dramaticky obstruovat. I pan prezident už o tom ale mluvil docela smířlivě. Že si umí představit, že se to financuje ze státního rozpočtu.
O rozpočtu teď budete jednat na vládě. Budou ještě změny nebo přesuny?
Určitě.
Kde by se tedy mohlo ještě přesunovat?
S otazníkem je třeba ještě dofinancování železnic. U nich už ministr dopravy avizoval, že by potřeboval nějakou částku, která ale není úplně dramatická. Jinak samozřejmě, že kolegové by si představovali ještě hromadu peněz, ale to možné není. Budeme se bavit o nějakých spíš menších částkách. No a uvidíme ještě ty platy.
Na důchody by v příštím roce mělo jít o zhruba 19,2 miliardy víc. Znamená to, že si tedy polepší všichni penzisté?
Ne. To je v rámci zákonné valorizace plus je tam věková valorizace, tedy pětistovka od 80 let a tak dále. Tím vlastně vyrovnáváme penze u starších ročníků, jejichž důchody byly nízké. Na zákonnou valorizaci by v rozpočtu mělo být mezi 300 až 350 miliardami.
Zákonná valorizace bude k 1. lednu 2027?
Ano.
A s nějakou mimořádnou valorizací v průběhu roku také počítáte?
Já osobně si to vzhledem k napjatému rozpočtu moc neumím představit.
Už jste říkala, že chcete, aby do volebního období klesl schod státního rozpočtu o nějakých 120 miliard…
... ano, postupně ano…
... tím se asi k vyrovnanému rozpočtu nedostaneme?
My jsme ale ani vyrovnaný rozpočet neslibovali. Jsme realisté a máme zkušenosti. I v programovém prohlášení vlády máme, že se budeme držet pod evropskou hranicí 3 % HDP a budeme se snažit deficit snížit.
Jak dlouhá by podle vás byla cesta k vyrovnanému rozpočtu?
Samozřejmě máme víceletý finanční rámec. Teď se také rozjedou naše opatření v boji s šedou ekonomikou, také chystáme změny strukturálního charakteru… Takže já bych byla ráda, aby to byla otázka maximálně dvou volebních období, tohoto a toho příštího.
Od 1. 1. 2027 má platit obnovená EET. Jaké výnosy od ní čekáte?
Podle odhadu ministerstva financí by to mělo být 14,4 miliardy, což odhadují makroekonomové. Jenom pro vaši informaci, dnes vydal Výbor pro rozpočtové prognózy posouzení naší makroekonomické predikce, na základě které se sestavuje rozpočet a kde je i EET. A konstatoval, že ta prognóza je realistická, což je vlastně nejvyšší hodnocení. Já osobně si i tak myslím, protože jsem člověk, který už zaváděl EET, že to bude víc.
EET bude fungovat od Nového roku?
Od 1. ledna 2027 spustíme pilotní projekt. Ostrý start bude od 1. února.
Stihnete do té doby přehlasovat senátní veto, případně veto prezidenta?
Senátní veto přehlasujeme teď v září. A pan prezident podle mě zákon podepíše. Už když jsem u něho byla s rozpočtem, tak mi říkal, že zrušení EET byla chyba.
Kdy se vlastně návrhem rozpočtu na příští rok začne zabývat vláda?
Pan premiér by tentokrát chtěl začít brzo. Už říkal, že zvažuje, že by to zařadil na program vlády 7. září s tím, že to nedokončíme. Ale je to na rozhodnutí pana premiéra.
Ve Sněmovně při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu počítáte s obstrukcemi?
Ne, to by mě překvapilo. Dlouhodobě platí úzus, který my jsme dodržovali, že rozpočet se neobstruuje, byť debata se vede. Předpokládám, že první čtení bude v říjnu, spíš v jeho druhé polovině.
Ve Sněmovně se o přesuny mezi kapitolami bude snažit i opozice. Jste na to připravená, povolíte nějaké přesuny?
Nemyslím si. Ale nebudu dělat účet bez hostinského, počkám si.