Zdroj: Echo24, 14. května 2026

V současné době mám k dispozici požadavky jednotlivých resortů na příští rozpočet. Vždycky je to „mega číslo“, teď je to „dvakrát mega číslo“. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že deficit v příštím roce rozhodně nebude 150 miliard, jak počítal plán schválený předchozí vládou. Odmítá kritiku, kterou během středy při vyostřeném jednání ve sněmovně zaznívala od opozice v souvislosti s úpravou rozpočtových pravidel. Uvedla také, že vláda Andreje Babiše (ANO) neustupuje ze slibů, které dala v souvislosti s důchodovou reformou, je ale podle ní potřeba změny správně načasovat a zharmonizovat. Vyjádřila se také k tomu, zda dojde ke zrychlení odpisů i snížení korporátní daně a popsala, jak se chce vláda dostat na dvě procenta HDP na obranu.

Začněme u aktuální situace v souvislosti s Íránem. Jak se osvědčila vámi nastavená pravidla?

My jsme opatření nastartovali velmi rychle. Hned po několika dnech jsem nařídila monitoring cen a marží. Krize nevypadala, že rychle skončí, což se nakonec potvrdilo, takže jsme přistoupili k mimořádným opatřením, protože šlo skutečně o mimořádnou situaci. Ceny pohonných hmot se propisují do všech cen, ropa je jednou ze strategických surovin. Proto jsme se rozhodli zastropovat marže a prominout spotřební daň na naftu, protože jsme si udělali bleskový průzkum, že se nám docela utrhly marže na hlavních tepnách, třeba na dálnici D1, kde se marže pohybovaly i okolo 10 korun.

Proč jen nafta?

Na naftu jezdí většina ekonomiky, třeba zemědělci, i většina domácností využívá naftu. Nůžky mezi naftou a benzinem se rychle rozevíraly. Byl to jednoznačně protiinflační krok. Po měsíci jsme situaci vyhodnotili, konflikt neskončil, takže jsme prodloužili prominutí spotřební daně a marži počítáme trochu jinak, z takzvaného třídenního průměru. Poslechli jsme požadavky trhu, protože menší benzinky, které nakupují na rychlých burzách, měly s tím původním nastavením problém. Je zásadní si uvědomit, že 40 procent dovážíme. Stát má velkou výhodu, že vlastní podnik ČEPRO, od něhož čerpáme velmi cenné know-how. Opatření nicméně jednoznačně zafungovala.

Jaký bude dopad do rozpočtu?

Do rozpočtu je dopad zhruba miliarda korun za měsíc. Za první měsíc šlo o zhruba 800 milionů, protože to nebyl celý měsíc, teď zhruba miliarda. Ten dopad tedy není nijak dramatický. Čím by se krize prodlužovala, tím by to bylo horší.

Prezident podepsal zákon, který vládě umožní omezit ceny pohonných hmot. V čem je výhoda?

Opatření bude napříště skutečně přijímat vláda, jako je to u energetického zákona. Kdyby se stropovaly ceny energií, respektive plynu, tak to dělá vláda, což připravil už minulý kabinet, takže nevím, proč byl kolem té naší úpravy tolik povyku. Zákon vstupuje v účinnost. Na vládu chci v pondělí předložit návrh, aby za stejných podmínek vláda přijala dané nařízení. Zákon má zásadní aspekt, že až krize skončí a my opatření uvolníme, tak kdyby se náhodou stalo, že se část trhu utrhne a bude chtít rychleji zhojit a vystřelí ceny kdovíkam, tak my podle tohoto zákona můžeme zasáhnout, což bychom bez tohoto zákona nemohli.

Jaké další kroky jsou reálně ve hře, pokud by konflikt brzy neskončil? Zmiňovala jste zásahy do fiskálu s tím, že už moc nic jiného nezbývá.

Situaci monitorujeme. Zatím to nepřipravuji, to říkám otevřeně, ale máte celou řadu kroků, k nimž lze přistoupit. Zažila jsem bohužel covidovou krizi, takže ty kroky mám osahané. Nabízí se zásah do DPH, různé nástroje, které mohou odložit splatnost daní či prominutí. Pokud by krize trvala déle, tak existují nástroje v sociální oblasti. Nástroje máme připravené, není to žádná fantasmagorie úředníků. Z covidové doby víme, jak důležitá byla rychlost, když jsme třeba chystali kompenzační bonus, který nakonec ocenil i Nejvyšší kontrolní úřad. Nechci to přivolávat. Íránská krize dopadá na celý svět, my jsme o tom diskutovali opakovaně na Ecofinech. I Německo, které dlouho odolávalo, nakonec přistoupilo k fiskálním krokům, protože ta situace není normální, se kterou si trh sám poradí. Stačí nějaký výrok a cena ropy vyskočí, pak zase klesne, trh reaguje velmi citlivě. I proto jsme nepřistoupili k zastropování rafinérské marže, té velkoobchodní, aby nedošlo k vyschnutí, které v tuto chvíli nehrozí. Polsko udělalo velice razantní opatření, kdy kromě spotřební daně a stropování zasáhli razantně do DPH, což znamená, že se dostali na zhruba 36 korun na litr nafty, takže k nim začali všichni jezdit. My musíme mít na paměti, aby naše firmy a domácnosti měly dostatek nafty.

Pan ministr Havlíček potvrdil, že vaše vláda řeší akvizici rafinerie. Můžete sdělit nějaké detaily?

Jde o záměr, který je velmi v plenkách, vláda o tom ještě nedebatovala, neřešili jsme to ani na úrovni ekonomických ministrů. Zatím je to spíše zjišťování situace a možností. To víte, že je špatně, že jsme se zbavili různých strategických podniků, právě třeba rafinerií, které jsme nikdy neměli prodat nebo zprivatizovat. To byly chyby, které jsou dnes z velké části nevratné. Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu má na starosti tyto energetické věci. Jde o záměr, o kterém on přemýšlí, nějakým způsobem to připravuje, ale není to ve fázi, že by to bylo na stole. Beze sporu by to nebyla levná záležitost a museli bychom to debatovat i na fiskální úrovni.

Je na stole nějaká obdoba windfall tax?

Nedebatovali jsme to. Určitě ne windfall tax tak, jak ji připravila minulá vláda. To byla jedna velká ostuda a myslím si, že vstoupí do dějin neschopnosti vlády a ministra financí připravit řádně daňovou změnu, která by odpovídala skutečně odhadu ministerstva financí. V tuto chvíli nic takového nepřipravuji a situace není v té fázi, že by to bylo potřeba. Musíme vždy zvažovat i to, že když tento krok uděláte, tak nakonec dopadne na koncového spotřebitele. Určitě se to dá udělat i tak, aby to nakonec nezaplatili koncoví uživatelé, ale je třeba to opravdu důkladně promyslet.

Server Neovlivní informoval o tom, že daň dopadla i na společnost ČEPS a skrze ni i na koncové odběratele energií skrze regulovanou složku elektřiny. Jak to vnímáte?

Je to něco neuvěřitelného. Podle veřejných informací, které si ještě nechám ověřit experty na ministerstvu financí, vybrala Fialova vláda v důsledku své amatérsky nastavené daně neuvěřitelných 5,1 miliard od domácností, a to na složenkách za předraženou elektřinu. Takže od bank, na které daň mířit měla, vybrala minulá vláda jen 800 milionů místo plánovaných 33 miliard, tedy směšná dvě procenta, ale od domácností, kterým měla naopak pomoci, vybrala pořádný balík. Nejhorší na tom je, že ministři financí z ODS i průmyslu ze STAN tyto informace měli dopředu na stole, ale bylo jim to úplně jedno. A ti stejní lidé nám dnes chtějí vyčítat, že jsme domácnostem ulevili odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje energie?

SPD hovoří o tom, že ještě do léta asi bude nutné otevřít letošní rozpočet. Teď navíc premiér Babiš i ministr Zůna hovoří o tom, že by se mohly ještě letos zvýšit výdaje na obranu. Ministr Havlíček v pondělí na tiskovce říkal, že nebudete v žádném případě zvyšovat deficit. V jaké fázi je tedy nyní debata o letošním rozpočtu a jeho případné novele?

Všichni komentují rozpočet, který mám já v gesci. Já určitě nemám v plánu zvyšovat deficit. První tři měsíce bylo provizorium, ale plnění rozpočtu už zase nabírá na dechu. Určitě to v úmyslu nemáme, to by se musely stát velmi zlé věci, aby se musel zvyšovat deficit a otevírat rozpočet. My jsme ho sestavili poctivě, ručím za všechna čísla jak na příjmové, tak na výdajové straně. Je tam zásek tou spotřební daní, který zatím není nijak dramatický. To jsou čísla, s nimiž si rozpočet poradí.

A s výdaji na obranu, tedy zhruba dvaceti miliardami navíc?

U výdajů na obranu je to myšleno tak, že máte určité tvrdé a měkké výdaje, tedy ty, které nesouvisí přímo s armádní technikou a našimi úkoly v NATO. Nicméně naším úkolem v Severoatlantické alianci je mít i zpevněné mosty a silnice. Metodika NATO se zpřesnila, byl v tom docela velký chaos. Podle ní by vláda za celé minulé čtyři roky ten dvouprocentní závazek nesplnila. My se budeme soustředit na věci, které jsou podle metodiky regulérně započitatelné.

Nepůjdete tedy cestou, že byste na obranu alokovali o dvacet miliard korun více, ale spíše budete hledat, co by se kde dalo uznat?

Určitě nemám dvacet miliard, které bych tady na ministerstvu sušila, tomu opravdu nikdo nevěří a nemohu nic takového připouštět. My se ale nechceme honit za procenty, ale za tím, aby armáda dostala to, co potřebuje. Nám se velice daří rekrutování nových vojáků, ministr Zůna chystá novou koncepci armády. V pondělí jsme na vládě schválili nového zmocněnce pro NATO, Jakuba Landovského, který se svými obrovskými zkušenostmi bude výdaje koordinovat, případně to s představiteli NATO konzultovat. Vojenská nemocnice, která je tak kritizovaná, se kterou přišel premiér Babiš, je například zcela zásadní. My nechceme, aby to byla klasická fakultní nemocnice, ale skutečně vojenská nemocnice se všemi parametry, včetně podzemních krytů a tak dále. Kdyby došlo k nějakému konfliktu, tak jsme tranzitní zemí, musíme zajistit tranzit vojsk NATO, ale mít i zdravotní zařízení, abychom mohli poskytovat třeba spojencům péči. Chceme skutečně dát vojákům to, co potřebují, a ne pořád podepisovat zálohové faktury, jako to dělala minulá vláda, to bylo opravdu směšné.

Zálohy ale nejsou samy o sobě špatné, ne?

Jsou komodity, kde musíte podepsat smlouvu tak, aby vám to v nějaké době přišlo. Dá se ale vyjednávat, že se platby uhradí v nějaké tranši, že se nebude nic předplácet, jako k tomu došlo v případě stíhaček F-35. Nám vadilo i to, že velká část různých zakázek z doby minulé vlády je vyšetřována vojenskou policií. Jako právník chápu, že vyšetřování neznamená obvinění či dokonce odsouzení. To, že se něco vyšetřuje, nechává pachuť a nechce se vám pak do toho lít další peníze. Ale pracujeme na tom a i pan Landovský do toho také přinese velkou kvalitu.

Čelíte kritice kvůli změně rozpočtových pravidel. Uvolnili jste si ruce pro deficit 400 miliard korun v příštím roce, jak varuje Národní rozpočtová rada?

Národní rozpočtová rada měla křičet za minulé vlády kvůli tomu, k čemu tady došlo. V roce 2024 schválila Evropská komise nová fiskální pravidla a každá země musela požádat o fiskálně strukturální plán, buď na čtyři roky, nebo na sedm let. To je novinka od minulého volebního období. Česká republika, vláda Petra Fialy a exministr financí Stanjura, požádala o čtyřletý plán, podle něhož nastavili trajektorii takovou, že příští rok by měl deficit veřejných financí činit 0,9 % HDP a v roce 2028 0,5 % HDP. Tato vláda nám nechala deficit zhruba 290 miliard, ale naplánovala nám a nechala schválit v Evropské komisi deficit na příští rok ve výši 150 miliard a v roce 2028 126 miliard a žádná připravená opatření, jak toho dosáhnout. Takovou konsolidaci nemá žádná země, já to mám nastudované.

Jak to tedy řešíte?

Informovala jsem premiéra a v pondělí jsme to řešili na koaliční radě, že musíme okamžitě zahájit jednání o změně fiskálně strukturálního plánu. Pan premiér Babiš o tom hovořil s eurokomisařem pro hospodářství Valdisem Dombrovskisem, já jsem s ním minulý týden měla schůzku po konci Ecofinu. Popsala jsem mu, že jsme nová vláda, že jsme v nějaké situaci, byly tu nějaké deficity, že nám vláda naplánovala něco, co nemůžeme absolutně splnit, protože potřebujeme investovat a potřebujeme nový plán.

Co na to pan eurokomisař říkal?

Řekl, že tomu rozumí. Probrali jsme spolu technické informace, popsal mi, jaká je procedura, já mu pošlu technickou informaci, že budeme žádat. Oni počkají na makroekonomickou predikci Evropské komise. Potom mi nějak odpoví, zkrátka má to nějakou proceduru. Já jsem mu vysvětlovala, že bych potřebovala, aby žádost byla projednána a schválena tak, abych už podle nových fiskálních pravidel mohla sestavit rozpočet na rok 2027, což znamená do konce srpna poslat na vládu a tak dále. On mi říkal, že by se to dalo stihnout. 1. června tady bude na návštěvě a budeme to řešit.

Co když se to nestihne, případně to Komise zamítne?

S tím procesem není žádná pořádná zkušenost, zatím se přejednávalo Německo, které také mělo novou vládu, pak to řešilo Rakousko a nyní my. Pokud bude unijní plán schválen, pojede se podle něj. Vždy platí – a k tomu dávám tři vykřičníky – programové prohlášení vlády, že se budeme držet pod třemi procenty HDP, abychom dodržovali maastrichtská kritéria. Pan předseda NRR Hampl postupuje velmi neseriózně v této věci a čekala bych, že bude křičet, když bývalá vláda tato pravidla schvalovala. Pokud se to nestihne nebo se to neschválí, tak potřebuji možnost sestavit rozpočet podle pravdy. Deficit 150 miliard prostě nebude, nebudu vám lhát, neumím čarovat. Musela bych využít národní doložky, stále pod třemi procenty HDP. To je jakási pojistka.

V čem přesně spočívají ty únikové položky?

Načetla jsem tam po dohodě v koalici poslaneckým návrhem dvě položky. Jednou je položka na obranu, u níž si bývalá vláda schválila, že nad dvě procenta HDP se nebude počítat do výdajových rámců. Bude to v deficitu, ten výdaj nezmizí, ale bude stát mimo výdajové rámce. To byla jejich doložka, já pro ni tehdy hlasovala, dali to do roku 2033 a já pouze říkám, dejme to do roku 2036. Do roku 2028 nám platí úniková doložka evropská, takzvaný COFOC, ale pak nemáme nic. Ale do obrany budeme potřebovat investovat. Druhá úniková doložka je to, aby se do výdajových rámců nezapočítávala investice na takzvané liniové stavby podle liniového zákona, opět do roku 2036, kdy se tak zhruba počítá, že dobudujeme naši páteřní síť. Pokud by se nepodařil ten evropský strukturální plán, tak abychom nezakonzervovávali mosty a tak dále. Ale vždy bezpečně pod třemi procenty HDP. Oni vyjednali strukturální plán, který jsem zmiňovala, ale v listopadu 2025 pověsili na stránky ministerstva financí úplně jiný plán, kde jsou úplně jiná čísla. Naprosto nepochopitelně. Oni si něco vyjednali, já tomu říkám lest, past nebo nekompetence, možná od každého něco. Opakuji, že mi vadí, že pan Hampl nekřičel, když si vláda nechala tento plán schválit.

Říkáte, že deficit 150 miliard v příštím roce nebude. Můžete říci, zda bude schodek alespoň nižší než letos?

Mám první návrhy z resortů, to tak běžně bývá, že do konce dubna pošlou své první návrhy. Vždycky je to mega číslo, teď je to možná dvakrát mega číslo. Nebudu ho říkat, ale mluvila jsem o tom v pondělí na koaliční radě. Začneme tvrdá vyjednávání, naši koaliční partneři i my máme představu, že to budeme držet pod kontrolou, ale investiční nároky jsou obrovské. Já budu dělat maximum pro to, aby se to takzvaně neprojídalo, budu držet na uzdě provoz. Proto tak spěchám s EET, rozjeli jsme digitální daňovou kobru. Boj s šedou ekonomikou je pro nás velké téma. Ale máme tady opravdu obrovské množství investic, nároky ze SFDI, budeme mít i nějaké železnice, chystáme velké investice v oblasti zdravotnictví. Žádné číslo vám nemohu potvrdit, bylo by to neprofesionální.

Jednou z vašich klíčových priorit je důchodová reforma. Souhlasíte s postojem ministra Juchelky v tom, jak se mají uvolnit dnešní parametry důchodů, především ve smyslu valorizací a zastropování důchodového věku? Berete v úvahu provedené simulace, které ukazují, že i při dnešním nastavení se v horizontu zhruba 25 let dostane penzijní systém do schodků v rozsahu kolem 1,5 procenta HDP?

Já jsem toho názoru, že jakožto ministryně financí musím stát za všemi opatřeními, s nimiž jsme šli do voleb. Volby jsme vyhráli, takže jsme je promítli i do programového prohlášení vlády. I já jsem stála na těch náměstích, slibovala jsem to lidem a podepsala jsem programové prohlášení. O tom není debata. O čem se debata vede a povede, je načasování a propojení všech těch opatření, která spolu souvisí. Tedy nejen zastropování věku odchodu do důchodu, ale s tím ruku v ruce náročné profese, které se staly předmětem politického handlu, seriózní debata se u nich nevedla. Dále valorizace, řeší se navýšení pro některé starší ročníky. Budeme mít jeden nástroj, který má sice dětské nemoci, ale jsme za něj rádi a nikdy jsme ho plytce nekritizovali, tedy jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, z něhož ale nejprve potřebujeme získat data. Nás teď nic časově netlačí, proto říkám, ať ty změny důchodů odsuneme. Změna u stropu nad 65 let nastoupí nejdříve v roce 2030. Valorizace, protože tady byl obrovský propad reálných mezd, když my změníme valorizační mechanismus z jedné třetiny reálných mezd na polovinu, tak to bude mít dopad nejdříve od roku 2029. V tomto směru nás čas netlačí a udělejme to pořádně.

Zmíněné jednotné měsíční hlášení má řadu kritiků. V čem jsou tedy výhody?

Je to poprvé nástroj, kdy budeme analyzovat nemocnost v rámci určité profese. Díky datům, která stát získá, uvidíme, že daná profese má třeba vyšší nemocnost od určitého věku. To jsou velmi cenná data, která pro náročné profese potřebujete. Já bývám někdy osočována z nějakého couvání, ale jde o pragmatismus. Já říkám, nedělejme tyto věci na koleni, nedělejme je splašeně, udělejme je v jednom balíčku a o tom my vedeme velmi otevřenou debatu.

Počítáte s tím, že se vám podaří nastartovat ekonomiku, i díky opatřením, která máte v hospodářské strategii, což vám má pokrýt ty různé výhody pro občany, včetně vyšších důchodů a tak dále. Pan premiér často říká, že chce řídit stát jako firmu. Nebyl by z pohledu řádného hospodáře obezřetnější opačný postup, tedy pokusit se nejprve nakopnout ekonomiku, což, jak ukazují aktuální události, nemusí být tak snadné, a teprve potom začít uvolňovat parametry penzijního systému a prosazovat další změny?

Naše velmi dobře hodnocená hospodářská strategie obsahuje celou řadu nástrojů na nakopnutí ekonomiky. I proto nechceme zrušit investice. Pan Hampl sedí vedle mě a říká, ať některé stavby nerealizujeme. To máme ty stavby zavřít a zahrabat? Říct lidem, že nebudou mít tu dálnici, na kterou čekali pět let? Nesmysl. Když postavíte dálnici, zvedne vám to ekonomiku, lidé se lépe dostanou do práce a tak dále. Andrej Babiš podle mě řídí zemi dobře. Stála jsem vedle něj v minulém období a vidím ho dnes. Vidím jiného člověka, dynamického, s obrovskými zkušenostmi. Bez peněz nic nenastartujete. Musíte nejprve investovat. To on jako zkušený byznysmen ví, že nejprve máte náklady a pak až ten byznys. Jinými slovy, nejprve musíte investovat a pak se vám rozjede ekonomika. My nebudeme lidem lhát, budeme jim říkat, na co peníze potřebujeme a jak se jim to v budoucnosti vrátí.

Někdy si se slzou v oku postesknu nad vzpomínkou na vyrovnané rozpočty

Vy i pan premiér argumentujete tím, že si Česká republika může vyšší deficity dovolit, protože jiné země se zadlužují více. Není to trochu argument ve stylu, když kamarád vyskočí z okna, já vyskočím za ním? Neměli bychom se inspirovat třeba u Švédska, které má nižší zadlužení?

Jak Andrej Babiš, tak já jsme jedni ze tří ministrů financí v novodobé historii, kteří měli vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Někdy si se slzou v oku postesknu. Nikdy jsem nelitovala toho, co následovalo, protože přišla ta černá labuť s námi v podobě pandemie koronaviru. Nezbylo nám než do ekonomiky nalít peníze a lidem pomoci. Svědomí mám čisté a spalo se mi lépe, než kdybychom lidi hodili přes palubu, to by se mi spalo opravdu špatně. Když takto pan premiér argumentuje, tak já mu rozumím, protože říká, že jsme pořád, navzdory tomu, že minulá vláda navýšila dluh o 1200 miliard, na nějakých 44,3 % zadlužení. Průměr EU je kolem 90 procent, některé silné země, jako je Francie či Itálie, se pohybují hodně přes 100 procent.

Ale také to na ně má jednoznačně negativní dopady, co se týká ratingu a tak dále.

To je pravda. Chci říci, že my mluvíme o tom, že existuje určitý fiskální prostor, abychom investovali, ale nechceme se dostat do řízení o nadměrném schodku a do všech těchto problémů, které by znamenaly omezení a určitá nadiktovaná pravidla, která by naší ekonomice neprospěla. My to tedy budeme vyvažovat.

Mluví se o výhodnějších odpisech pro firmy, což je cesta, kterou by chtěl primárně jít pan ministr Havlíček. Pan premiér ale říká, že není problém také snížit daň z příjmu právnických osob. Je tedy možné udělat obojí v kontextu už tak velmi napjatého rozpočtu?

Musíme se držet toho, co jsme slíbili v programovém prohlášení vlády. Je pravdou, že jsme slíbili snížení korporátní daně a mluvili jsme tam i o odpisech. Odpisy jsou velmi žádaným artiklem. Je možné je dělat mnoha různými způsoby. Velmi rychle, středně rychle, můžete podpořit třeba jen vědu a výzkum či start-upy. U těch to určitě uděláme, u jiných oblastí zase třeba ne. O tom všem vedeme ještě debatu. Nepochybně k tomu ale nepřistoupíme od roku 2027. Nyní se soustředím na šedou ekonomiku, lepší výběr daní a věci investičního charakteru. Většina byznysu by uvítala zásadní zvýhodnění odpisů, což je také zásah do příjmové stránky rozpočtu. To jsme zaznamenali při debatách o hospodářské strategii. Abych byla poctivá, zaznívají i požadavky, byť od menší skupiny podnikatelů, na snížení korporátní daně. Musíme se s tím popasovat, určitě to nebude v prvních dvou letech, ale přistoupíme k tomu a naplníme naše sliby. Uvidíme, jak bude ekonomika šlapat a zda uděláme snížení korporátní daně a odpisy v nějakém omezenějším rozsahu, nebo třeba i razantnějším. I mezi námi ve vládě je pluralita názorů a to je správné.

Předseda České konference rektorů Milan Pospíšil uvedl, že ve střednědobém výhledu je na vysoké školy rozpočtován „těžko uvěřitelný“ meziroční pokles financování o 14 procent. Dorovnáte nějakým způsobem výdaje na vysoké školství, které opakovaně říká, že naopak potřebuje peněz více?

Chtěla bych upozornit, že jde o zbytečné strašení. My jsme vrátili rozpočet k přepracování a na rok 2026 jsme upravili rozpočet tak, aby byl sestaven skutečně pravdivě. Střednědobý výhled není naší vlády, my jsme ho nedělali, stejně jako vláda Petra Fialy převzala v roce 2021 náš střednědobý výhled. Vůbec ho tedy nepovažujte za reálný. Rozpočet na rok 2027 se teď sestavuje, na tom budu pracovat celé léto. Vůbec bych nestrašila. Do univerzit nechceme plošně nalévat bez jasného plánu. Chceme o tom debatovat, vždycky jsme to tak dělali. Mluvili jsme o tom s ministrem školství, chodila za mnou Česká konference rektorů, bavili jsme se o tom. Nestrašme se, není to fér.

Můžete tedy zaručit, že pokles o 14 procent v rozpočtu nebude?

Ne, to je samozřejmě nesmysl.

Když ministr Stanjura a minulá vláda měnili harmonogram projednávání rozpočtu, kdy se zrušilo zveřejňování prvotního návrhu už před létem, říkala jste, že toto netransparentní projednávání, kdy se veřejnost dozví návrh rozpočtu až na konci srpna, podle třeba bývalého ministra Kalouska zrušíte. Tiskové oddělení mne ale informovalo, že opět bude první návrh zveřejněn až na konci srpna. Proč?

Já budu přesně respektovat zákon. Já jsem kritizovala, když byl v prvních dvou letech jejich volebního období zákon jiný a přesto to nezveřejňovali. Pak udělali změnu, která možná i dávala smysl, nemám nic proti ní. Ta změna znamenala, že vláda už nemusí do konce června schvalovat, ale pouze se kapitolám rozepíší návrhy a celé léto se o tom vede jednání. Já budu po každém jednání, jako to bývalo zvykem, po každém jednání s ministrem informovat veřejnost o tom, na jakém rozpočtu jsme se dohodli. Sdělíme dohodu, i když samozřejmě poslední slovo má vláda.

Čili veřejnost bude mít přes léto alespoň tímto způsobem přehled o tom, jak se debata o rozpočtu vyvíjí?

Praxe byla taková, že od půlky srpna, možná i dříve, nikdy nemá ministr financí dovolenou. Dělali to všichni ministři přede mnou, až pak ministr Stanjura si bral dovolenou. V tomto období ministr vyjednává s resorty a já jsem vždycky chodila dolů před kamery, kde pak oznámím, že máme dohodu, na investice půjde tolik a tolik. Vláda má právo veta, může to změnit. Nejsou to žádné píárové schůzky. To je velmi tvrdé vyjednávání, kde sedím já se svým aparátem, daný ministr se svým aparátem a bavíme se o konkrétních číslech. Já už se na to nyní připravuji, protože jde o každou miliardu. Do konce června budu respektovat zákon, který již nevyžaduje, aby vláda do konce června schvalovala rozpočet, ale zejména v srpnu budu vyjednávat, informovat veřejnost a v souladu se zákonem pošlu do konce srpna vládě návrh rozpočtu, vláda ho pak pošle do konce září sněmovně.