Zdroj: Deník N, 4.5.2026

Vaše vláda je u moci déle než čtyři měsíce. Jak jste spokojená s koaličními partnery, konkrétně s Motoristy?

Spokojená. Uzavřeli jsme koaliční smlouvu, máme společné programové prohlášení vlády. Na pracovní úrovni s nimi jednám, každý týden se potkávám na koaliční radě, na vládě. Zatím nemám nic, co bych mohla považovat za nějaký útok, nekorektnost, nevěcnost. Nemám žádné výhrady.

A vůči panu prezidentovi? Jejich spory s prezidentem mohly vést k prodloužení rozpočtového provizoria. Vím, že na Hradě chvíli zvažovali, že zákon o rozpočtu podepíšou později. To mohlo negativně ovlivnit vaši práci.

O tom nevím. Jako novinářka možná máte více informací. Veřejně jsem nikde nezaznamenala, že by prezident někde řekl, že rozpočet nepodepíše.

Veřejně to neproběhlo.

Nemůžu reagovat na nějaké drby, chápete? Jednání s prezidentem proběhlo věcně a pan prezident to během pár dnů podepsal, což jsem samozřejmě ocenila. Hnutí ANO, včetně našeho premiéra, má s prezidentem korektní, věcné vztahy. Nezaznamenali jsme žádné konflikty. Někdy mi ta přetahovaná připadá zbytečná.

Myslíte tu o ministerský post?

To už je za námi, ale různé takové ty drobnosti, jak ze strany třeba pana ministra zahraničí, ale někdy i ze strany pana prezidenta, to mi připadá zbytečné. Je dobré si spíše sednout ke stolu a ty věci si vyříkat a vyřešit.

Vůči mně a v rámci vlády nemám absolutně žádnou výhradu. Zažila jsem už jedno koaliční vládnutí v tom předminulém období a to bylo mnohem horší než teď. Jsme v koalici teprve krátce, ale vztahy jsou opravdu slušné a korektní.

Řekla jste to ministrovi Petru Macinkovi?

Nejsem žádná jeho maminka ani koučka. Abych pana Macinku nějak mentorovala, to nevidím jako vhodné ani nutné. Ale včera za mnou po vládě přišel pan Turek a řekla jsem mu, že se mi nelíbilo, co řekl o úřednících.

Co vám na to Filip Turek řekl?

Že to tak neřekl a bylo to vytržené z kontextu.

To je taková klasická obhajoba, že je něco vytržené z kontextu.

Říkala jsem mu, že se mohl dotknout i mě, protože jsem byla úřednice. Je to nepřijatelné. To řekl nakonec i náš premiér. Umíme se vyjádřit, když se nám něco nelíbí.

Neulevilo by se vám, kdyby například pan Turek nebyl zmocněncem a nechodil na jednání vlády? Bavím se o dopadech na reputaci hnutí ANO.

Nejlepší pro reputaci hnutí ANO je makat, pracovat, mít výsledky. Jak to říká Andrej Babiš, musíme makat. Všichni ministři už teď budeme skládat první účty, jak jsme byli zvyklí z předchozí vlády.

Turkovy výroky jsou nepřijatelné. Andrej Babiš, já a další členové vlády jsme je odsoudili. Andrej Babiš řekl, že jak se vrátí (z cesty po Střední Asii, pozn. red.), že bude chtít mluvit jak s Filipem Turkem, tak s Petrem Macinkou. Nic jiného v tuto chvíli není na stole.

Opozice mluví o Andreji Babišovi jako o slabém premiérovi. Upozorňuje, že je panem Macinkou někdy až opojený a rázně mu neřekne, aby některé věci korigoval. Nedokáže reagovat na výroky Filipa Turka, který opakovaně a dlouhodobě využívá rétoriku, kterou někteří lidé mohou pamatovat z dob dávno minulých. Nemůže to mít na vás jako na ANO špatný dopad? Nemůžete se ocitnout ve stejném pytli s výroky pana Turka?

Novináři tohle hodně řeší. Třeba jsem vůbec nechápala debatu kolem summitu NATO. Proč, když se tam jede v červenci, se o tom měsíc vede ve veřejném prostoru debata. Já řeším, abych měla na vládě EET, aby nám jela Kobra 26, abych dala dohromady rozpočet na rok 2027. Premiér řeší, abychom měli přístroje k boji proti rakovině, abychom měli další velkou nemocnici.

Andrej Babiš je naopak velmi silný premiér a já to mohu posoudit. Vím, jak to řídí, jak řídí vládu, jak řídí koalici, vím, že má respekt. Na koaliční radě se ještě nikdy nezvedl ani hlas. On věci vyřeší za zavřenými dveřmi.

Premiéra respektují i koaliční partneři. Je to skutečně člověk na svém místě. Takže já se toho vůbec nebojím.

Motoristé v programu slibovali ke konci volebního období nulové schodky. Myslíte, že z této jestřábí politiky, jestli to tak mohu nazvat, vystřízlivěli?

Možná to měli ve volebním programu, ale podepsali nějaké programové prohlášení vlády. Debatovali jsme o tom, že to je nereálné. Jak se z 300 miliard v roce 2025 můžete dostat na nulu? Nedostanete. Byla by to lež. Byla by to naprostá lež.

Čím si ten jejich posun vysvětlujete?

Protože jsme se o těch věcech bavili a vysvětlili jsme si je. Nakonec byli jenom tři ministři financí, kteří měli vyrovnané či přebytkové rozpočty: Kočárník, Babiš, Schillerová. My bychom si to přáli, ale ne na úkor zaškrcené ekonomiky.

Nechodí za vámi ekonomický expert Motoristů a předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora a neříká, že schodky jsou moc vysoké?

S panem doktorem Pikorou máme velmi korektní vztahy. Jsme spolu v kontaktu, takže jsme si toho stihli dost říct. On chápe situaci.

Jaký schodek bude mít rozpočet na příští rok?

Jednání začínají a toto je něco, co v tuto chvíli ani aktuálně nevím. Teď jsme ve fázi, kdy rezorty posílají základní požadavky. Součet těchto položek by způsobil skutečně velký schodek, ale požadavky jsou vždy maximalistické. Nyní se v tom musíme zorientovat a rozklíčovat to.

Máme ale celou řadu věcí, které nás limitují. Především od roku 2024 Evropská komise stanovuje a schvaluje fiskálně-strukturální plán. Ten připravila minulá vláda a i ta současná by podle něj měla jet. Je to od nich takový dáreček.

Který vy nechcete, a proto budete jednat s Evropskou komisí o změně plánu. 

Fiskální plán je nastaven tak, že v roce 2027 by měl být schodek veřejného sektoru 0,9 procenta HDP. Ve státním rozpočtu a v nominálních číslech je to asi 155 miliard korun. Proto začínáme jednat s Evropskou komisí o změně plánu. Zatím mám pocit, že Evropská komise chápe, že jsme nová vláda, která může mít právo si nastavit nové priority a nový plán.

Kdy očekáváte verdikt ze strany Evropské komise? Protože souběžně musíte pracovat na přípravě rozpočtu na další rok.

Zatím probíhají interní jednání, vytváří se určité rámce. Pak je to dále v rukou ministerstva financí, které musí vzít v potaz aktuální makroekonomickou predikci, ta bude k dispozici v polovině srpna.

V té době by už ale mělo být jasno, protože právě v srpnu vláda získá na základě svého plánu z Bruselu informace o tom, jak velké výdaje může mít.

Proto doufám, že do té doby bude nový fiskálně-strukturální plán Evropskou komisí schválen. Teď se začíná jednat na technické úrovni, mluvil o tom rámcově pan premiér s komisařem Dombrovskisem (Valdisem, komisařem pro hospodářství, pozn. red.). Já s ním budu jednat příští týden, vše je v jednání.

A co mu budete říkat? Padne konkrétní číslo, kam budeme chtít schodek navýšit?

Číslo vám neřeknu, ale my jsme se v programovém prohlášení vlády zavázali, že se chceme držet maastrichtských kritérií, což jsou tři procenta HDP. A i to Evropská komise sleduje. V tomto rámci se budeme pohybovat. Ale jsme v situaci, kdy musíme zvyšovat výdaje na obranu, kdy máme obrovskou rozestavěnost. Páteřní síť dálnic chceme mít dokončenou kolem roku 2034.

Ve srovnání s letoškem chcete rozpočet spíše snížit, nebo zvýšit?

Rozumím, že chcete mít chytlavý titulek, ale situace je komplikovaná. Vstupuje do ní celá řada kritérií, bavíme se o únikových doložkách, nedá se to říct tak zjednodušeně.

Ale maastrichtská kritéria jsou něco, kolem čeho se chcete pohybovat?

Ta chceme dodržet, protože na to bude tlačit i Evropská komise. Nyní ale projednáváme i nová rozpočtová pravidla, u nichž řešíme únikové doložky, třeba na investice do dopravy. Ty bychom chtěli využít v případě, že by se jednání s Evropskou komisí zadrhla nebo prostě nedopadla. To ale nevíme, protože s tím zatím není žádná zkušenost.

Ale říkám znovu, my nemůžeme zastavit investiční aktivitu. Volá se po navýšení výdajů na obranu, to je velké téma. My to nikdy nezpochybňovali, ale na druhé straně jsme řekli, že chceme do armády investovat smysluplně. Ale abych neutíkala od původní otázky – neočekávám, že by byl příští rok schodek zásadně nižší než letos.

A zásadně vyšší?

To bych také nerada. Ale to bude předmětem jednání v koalici.

Tam se dá očekávat, že minimálně od některých členů koalice bude tlak na snížení schodků. S tím u vás tedy narazí?

U ministryně financí nemůže narazit nikdo, kdo bude smysluplně hledat úspory, ale zatím jsem tedy žádné návrhy neviděla. Ale věřím, že s nimi ještě přijdou.

K plánovaným změnám v rozpočtových pravidlech se minulý týden vyjadřoval i šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ten tvrdil, že v případě využití únikových doložek na dopravní stavby může schodek vyrůst až na 400 miliard korun.

Já především nechápu, a říkala jsem to i panu Hamplovi, že jako nezávislá rozpočtová rada mohli mlčet k takovému nastavení fiskálně-strukturálních pravidel. Vždyť to skutečně byla past pro další vládu, když musíme schodky směrovat na takovou úroveň, jakou jsem zmiňovala.

Nezbylo mi proto nic jiného než načíst národní únikové doložky pro případ, že by jednání na úrovni EU nedopadla. Tedy že by prostě nedošlo ke změně toho fiskálního plánu.

Takže je stále ve hře, že kdyby Evropská komise přistoupila na změnu fiskálního plánu, ty doložky nevyužijete?

Doložky nejsou automatické. Proto mi u Mojmíra Hampla vadí, že straší a že říká, jaký bude schodek, když ani neví, jaký si vyjednáme fiskálně-strukturální plán. Já to také nevím, čekají mě první jednání. Naši úředníci už ale jednají a máme nepřímý příslib toho, že nová vláda má právo přijít s návrhem nového plánu, což my uděláme. Podle pravidel Fialovy vlády je ten rozpočet absolutně nesestavitelný.

Ve snaze dostat rozpočet pod kontrolu ale nezvažujete zvýšení daní?

Ne, my jsme to slíbili voličům. Není to cesta, minulá vláda zvýšila daně o nějakých sedmdesát miliard napříč společností. A kam to vedlo? Ekonomika se zaškrtila. A to je recept, který ODS opakuje a nikam nevede. Pro nás je receptem boj s šedou ekonomikou.

Experti ale upozorňují například na to, že daňový mix je nevyvážený, že v něm není dostatečná progrese, kdy daníme hlavně nízkopříjmové. Pokud daňový mix upravíme, můžeme je dostat z šedé ekonomiky a vybrat i více peněz. O nějaké takové „chytré“ reformě neuvažujete? Říká to například Centrum veřejných financí.

Neznám přesně studii, o které mluvíte, ale stejní experti často druhým dechem říkají, že máme jedno z největších zatížení práce ze zemí OECD, což se zrušením superhrubé mzdy upravilo. Kromě toho lidé v těžké covidové době dostali peníze navíc.

Nechcete se bavit ani o spotřebních daních? Hovoříte kupříkladu o lex kratom, tedy úpravě regulace této látky.

Ano, to chystáme, domluvili jsme se na tom už minulý týden s Adamem Vojtěchem. On má na starosti zhodnocení licenčního poplatku, který chceme zvýšit. Samozřejmě je ve hře úprava věku, kdy se může kratom a další produkty používat. Já mám na starosti DPH, spotřební daň, ale nemáme to ještě spočítané, kalkulace jsou složité. Musíme to ale udělat s nějakou mírou citlivosti, čekají nás expertní debaty, abychom nepřesunuli čerpání do šedé zóny.

Nový ředitel celní správy ode mě dostal zadání, aby zanalyzoval růst spotřebních daní a jejich celkový výběr. V posledních letech jsem totiž i v rozpočtovém výboru upozorňovala, že se dříve naplánovala trajektorie růstu těchto daní, ale my nevíme, zda se ty efekty skutečně dostavily.

Obáváte se tedy efektu Lafferovy křivky, že by s rostoucími daňovými sazbami klesaly daňové výnosy?

Přesně tak. A já nevím, jestli už jsme se do toho bodu nedostali. Vždy jsem říkala, že chci analýzu, zda je výběr efektivní, varovala jsem, že se daně zvyšují, ale výběr neroste, třeba u alkoholu. Chci proto vidět čísla, bavit se s odborníky, asociacemi. A vědět, zda nám ty peníze nemizí v šedé ekonomice. Třeba u kratomu víme, že ho přesuneme z dvanáctiprocentní sazby DPH do té vyšší.

Nechápu, proč byl v té nižší, údajně byl posuzován jako nějaký čajíček. A spotřební daň nyní analyzujeme, i naši experti říkali: „Pozor na to, přesune se to do šedé zóny.“ Upřímně je to i premiérovo velké téma, zda takovou látku nezakázat. Ale je to jako s hazardem, raději chceme dobře regulovat.

Rozumím vaší snaze bojovat s šedou ekonomikou, ale představa, že vyberete tolik peněz, abyste rozpočet uzdravili, je nereálná. Jaký je váš plán? 

To číslo se těžko odhaduje, ale já mám tu výhodu, že už jsme to jednou dokázali, když se rozjíždělo EET nebo dříve kontrolní hlášení.

Také jste ale čelili kritice, například kvůli zaklekávání na firmy, běžely soudy, ten postup byl někdy problematický.

Ano, někdy byla kritika oprávněná, jindy neoprávněná. Ale když jsme nyní znovu představovali EET, řekla jsem, že jsme se poučili z chyb. Stejně jako jsme se poučili v případě údajného zaklekávání, což podle mě nebylo vždy oprávněné.

Ano, vy říkáte, že chcete daně vybírat lépe, efektivně, za použití moderních technologií a tak podobně. Ale pořád je obrovská nejistota v tom, jak velká šedá ekonomika je a kolik se vám jí podaří postihnout.

Souhlasím s tím, že nevybereme veškerý potenciál šedé ekonomiky. To se nepodaří nikomu. Ale když jsme počítali dopady EET, tak kolegové přišli s konzervativním odhadem. Já do jejich kalkulací vůbec nevstupovala, počkala jsem si na výpočet, nechala jsem si ho vysvětlit a tím jsme skončili. Protože oni půjdou před výbor pro rozpočtové prognózy, kde budou obhajovat své výpočty.

U EET počítáme s dopadem kolem patnácti miliard, ale myslíme si, že se nám to projeví už v letošním inkasu tak, jak budou podnikatelé měnit své chování. To se ostatně stalo už v roce 2016. Navíc se inkaso projevilo i do závislé činnosti, tedy zaměstnaneckých poměrů. Dalším krokem je ale spuštění Kobry 26. Tomu musíme dát čas, nicméně už jsme zkontrolovali 166 subjektů. A předpokládáme, že už se začíná projevovat i preventivní účinek, a to hlavně na pojistném.

Pokud k tomu přičteme třeba i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele a další opatření, jaká bude ta konečná cifra? Kolik chcete vybrat na boji proti šedé ekonomice? Asi by to chtěli vědět i voliči, aby mohli vaši práci hodnotit.

Ty odhady jsou velmi těžké, nevíte, kolik lidí v šedé zóně máte, jen pracovní agentury nám tady rostou jako houby po dešti. Jen podle dat Nejvyššího kontrolního úřadu jsou to na nelegálním zaměstnávání dvě desítky miliard korun ročně.

A neměla byste mít tu představu přesto jasnější, když jde o pilíř vaší fiskální ekonomiky? Mimo jiné také v tom, jak dlouho budou ty efekty boje s šedou ekonomikou trvat.

Šedá ekonomika má nominálně spíš rostoucí tendenci. Zavedete legislativu a bude se sčítat kumulativní dopad. A třeba u kontrolního hlášení vidíme, že má setrvalý účinek.

Ale i kdybychom se bavili u účincích padesáti miliard ročně, není to ani třetina rozpočtu rezortu obrany.

Jenže vy se na to díváte účetně. Máme ale naši hospodářskou strategii, jejím cílem je zvednout hospodářský růst. A když ho zvedneme o půl procentního bodu, může to být na příjmech například deset miliard korun. Pak se začne projevovat efekt sněhové koule, kdy se ty dopady nabalují. Každý rok se vám totiž zvedá základna. Klidně ke stu miliardám korun.

Ve věci příjmů ale může dojít k dalšímu výpadku, kdy jste připravili vlastní transpozici platformové práce. Tam mimo jiné popisujete novou definici závislé práce, která tak musí plnit čtyři parametry souběžně. To je změna od dosavadní praxe, kdy soudy švarcsystém posuzovaly podle toho, zda dochází k ekonomické závislosti „zaměstnance“ na „zaměstnavateli“. To může znamenat velký přeliv lidí do švarcsystému, neobáváte se výpadku významných příjmů?

Po 25 letech na Finanční správě se na švarcsystém dívám trošku jinak, smířlivěji. Během pár let dojde k transformaci trhu práce. Bude přibývat mnohem víc mladých lidí, kteří budou pracovat takzvaně na IČO, budou pracovat na dálku nebo jako různí IT specialisté. Těžko se budeme tvářit, že tento fenomén, jakási uberizace práce, tady není a neexistuje. Když se podíváte do naší hospodářské strategie, tam s tím už dokonce pracujeme, máme tam zavedení flexibilní práce.

Ale toto přece musí být pro rozpočet obrovská rána. Určitě znáte kauzu rozvážkové služby Rohlík, která nezaměstnává řidiče, ale jsou u ní na IČO. Kdyby ta firma řidiče zaměstnávala, stát na daních vybere asi o nižší stovky milionů více jen v případě této jedné firmy.

Finanční správa mi nemůže dávat informace o konkrétních subjektech, takže to já vám neřeknu.

Ptáme se na výpadek peněz ve státním rozpočtu.

Proto jsem vždy zpochybňovala, a to teď trošku odbočuju, argumenty bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který tvrdil, jak v roce 2060 bude trh práce vypadat. Vůbec nevíme, jak bude trh práce v roce 2060 vypadat, opravdu může dojít k dramatické proměně. A my se nemůžeme tvářit, že to neexistuje.

Jako ministryně financí byste měla tušit, jakou to udělá díru v rozpočtu.

A vy tušíte, kolik lidí to bude? Nevíte.

Mluvíme o případu jedné firmy, kterou prověřoval i inspektorát práce. A u ní byl výpadek v nižších stovkách milionů.

Ještě na Finanční správě jsem zažila pár kauz, kdy se kontrolovaly takzvané švarcsystémy. Je to neuvěřitelně složité dokazování, které trvá měsíce, ne-li roky. Končí většinou u soudu, kde se to dost často ani neprokáže. My se ve společnosti někam posouváme, proto máme v naší hospodářské strategii flexi workera. Ta situace tady je.

Neříkám, že je to úplně nejrozšířenější fenomén, ale rozšiřuje se a neustále roste. Čili jako ministryni financí mě víc zajímá, a to mě tedy zajímá fest, když někdo neplatí nic a zneužívá lidi, vykořisťuje je.

Jaký bude princip zmíněného flexi workera?

To je teď předmětem jednání. Jednáme o tom s ministerstvem průmyslu a obchodu, takže vám neřeknu konečnou verzi, ale platformové zaměstnávání je určitě takový předvoj.

Nebavíme se právě tady o prostoru pro navyšování daní? Pokud bude růst počet lidí, kteří budou pracovat na IČO, logicky se sníží výběr na sociálním pojištění i daních. Nebudete muset tedy zvyšovat postupně daně, abyste ten výpadek vyrovnali?

Vím, kam mě chcete dotlačit a že potřebujete titulek „Schillerová řekla, že by zvýšila daně“. Ne, vůbec ne. Vy se na to díváte účetně. To byla chyba, kterou dělala ODS. Vždy se na to dívala účetně, a stejně se toho výsledku nedobrala. Zaškrtili hospodářský růst, nechali utrhnout inflaci, zvedli daně – a jaký byl výsledek? Tři roky jsme měli hospodářský růst kolem nuly. To je cesta do pekel. Musíme udělat všechno, aby se podpořil hospodářský růst i za cenu toho, že schodek bude nějakou dobu vyšší. Ale pak vás samozřejmě bude katapultovat k lepšímu hospodářskému výsledku.

Všichni chceme vyšší hospodářský růst. Důležité je ale i to, aby stát mohl fungovat. Proto se ptám, jestli v horizontu delším než tři čtyři roky stát bude muset sáhnout po vyšším zdanění právě této práce?

Ne. My musíme sledovat ten trend. Musíme pro to vytvořit podmínky, protože když zavíráte oči a tváříte se, že ten problém neexistuje, ti lidé se přesunou právě do šedé ekonomiky a neplatí nic. To je třeba problém gastronomie. Proč jsem přišla s osvobozením spropitného do určitého limitu? Protože máme analýzy a víme, že tvoří součást platu, někdy až z šedesáti procent. To je šokující. Vždy mi záleží na tom, aby ti lidé měli oficiální příjem, aby si mohli říct o hypotéku. OSVČ nám alespoň něco zaplatí.

Hospodářská strategie je uznávaná i experty, že to je dobře napsaný dokument. Ale pak začne krize na Blízkém východě a z růstu 2,4 procenta máme 2,1. A to se ještě můžeme modlit, aby to těch 2,1 bylo.

Kdo predikoval covid? Kdo predikoval válku na Ukrajině? Ta se možná ještě dala odhadnout, protože to tam vřelo dlouho. Máte pravdu. Ano, když se také podíváte do naší makroekonomické predikce, výhled jsme zhoršili. Máme tam i černý scénář, se kterým musíme pracovat.

To je, jak se říká, „černá labuť“. To lze těžko predikovat, na to se nedá připravit. Vyhrajete volby a nepočítáte s tím, že vám vypukne konflikt na Blízkém východě nebo na Ukrajině nebo covid a tak dále. Pak je otázka, jaká je vláda, jak se k tomu postaví a jaké udělá kroky a jestli je udělá včas. Ale to bych se zase pustila do kritiky bývalé vlády, proto tady nejste.

Ale souvisí s tím například výdaje na obranu. Premiér o víkendu řekl, že Česko nedosáhne na dvě procenta výdajů. Je reálné, že byste ještě v letošním roce z pokladny vynaložila zhruba šestnáct miliard a doplnila je rezortu obrany?

Když jste citoval premiéra, dovolím si tu citaci doplnit. Citoval ze zprávy, která je celá tajná, ale už mohl říct, že ani za celé čtyři roky Fialova vláda neplnila dvě procenta. A premiér upřímně přiznal, že je nebudeme plnit ani v roce 2026. Nicméně pan ministr obrany na tiskové konferenci říkal, že i za rok 2026 je indikativní číslo, které bude samozřejmě zpřesňováno, doplněno z hlediska různých kritérií.

O tom, co bude v roce 2026, se budeme bavit. Víte, jaké jsou naše hlavní důvody? Obrovské množství zakázek prověřuje Vojenská policie a musí se upravit strategie armády, na které pracuje.

Ta má být hotová už v květnu.

Premiér objíždí jednotlivé základny a osobně si potvrzuje potřeby armády. Musíme nabrat vojáky, máme v rozpočtu na tisíc nových vojáků a 500 záložáků.

Pan ministr obrany velmi zajímavě říkal, že existuje bezpečnost, obrana a kolektivní obrana. NATO hodnotí náš podíl na té kolektivní obraně. Jsme tranzitní země, to znamená, že některé země tam nemusí dávat infrastrukturu, ale my musíme. Nebo teď zvažujeme vojenskou nemocnici.

Vojenská nemocnice není něco, co by se automaticky započítávalo do primárních výdajů.

To nevíme.

Vyplývá to z toho, co říkal i ministr obrany.

To je otázka. Máte třeba Turecko, kde se to naopak uznalo. Každá země má nějaké svoje úkoly.

Je reálné, abyste ještě letos přidala peníze do rozpočtu ministerstva obrany?

Nevidím to. Byla by to otázka pro celou vládu, ale ten prostor tam prostě nevidím. Náš úkol je soustředit se na rozpočet roku 2027. Tam s tím počítáme. Ale hlavně to chceme mít všechno transparentní a v souladu s koncepcí armády.

Počítáte s tím v primárních výdajích na příští rok?

Počítám s tím, že se výdaje budou posilovat. To bude úkolem naší vlády. Ale jakým způsobem to bude, je otázka debaty a priorit rozpočtu. Ale že budeme posilovat výdaje na obranu, je víceméně jisté.

Je reálné, že se do konce svého volebního období dostanete na zmíněnou hranici dvou procent HDP? 

Otázka je, jakým způsobem. Musí se jednat i o metodice. Podívejte se, že Itálie si chtěla nechat započítat most na Sicílii.

Také s tím narazili.

A my jsme těch dvacet miliard, které jsme v rámci letošního rozpočtu zařadili do infrastruktury, převzali od bývalé vlády.

Podle hodnocení NATO jsme v tuto chvíli na 1,78 procenta HDP. Je reálné, abyste se do konce volebního období dostali alespoň na dvě procenta? A to nemluvím o tom, že jsme se zavázali vydávat na obranu 3,5 procenta, plus dalších 1,5 procenta do roku 2035.

Bude to předmětem debaty. Určitě se o tom chceme bavit. Určitě se ty výdaje budou navyšovat.

Vy osobně jako vicepremiérka to vnímáte jako prioritu?

Vnímám to, že naše vláda musí posílit výdaje na obranu. Jsem zvědavá na jednání v Ankaře. Andrej Babiš se o tom určitě bude bavit, bude se bavit i o té metodice. Má k tomu velmi praktický přístup. On chce investovat hlavně do našich vojáků, do jejich akceschopnosti, aby nepřijeli na povodně a nechyběly jim rukavice, jak se stalo v minulých obdobích. Obranyschopnost nebo zaměření na obranyschopnost se velmi mění. Potřebujeme drony, protivzdušnou obranu a tak dále.

Proto se ptáme.

Diskuze probíhají. Takže to určitě bude jedna z priorit, o kterých se budeme bavit. Ale pro nás je obrovskou prioritou zdravotnictví. To je obrovská priorita přímo našeho premiéra. Plus dobudování infrastruktury. To všechno přece posouvá i hospodářský růst a ekonomiku.

Takže bezpečnost není tak důležitá?

Je důležitá, ano. Bezpečnost je velmi důležitá, bezpečnost našich občanů, naší země, našeho fungování v NATO. Politiku hnutí ANO není potřeba obhajovat. My jsme jasně prozápadní strana, vždycky jsme byli.

Pan ministr Zůna k deklaraci ze summitu v Haagu řekl: „Deklarace je nula, deklarace je deklarace, deklarace je politický papír.“

Nerada komentuji zprostředkované výroky. Vždy se mi vyplatilo, že jsem to nedělala. Já jsem tam nebyla, neslyšela jsem to. Mluvte s panem ministrem, teď mluvíte se mnou. Takže o tomhle se bavit nebudu. Prostě si myslím, že se musí otevřít debata o číslech, o možnostech realizace těchto čísel. Nezpochybňujeme dvě procenta. ANO hlasovalo pro to, aby to byl mandatorní výdaj.

Česko má takové specifikum. Třetinu příjmů, které vybereme, odvedeme municipalitám. Na obranu dáváme zhruba osm, možná devět procent výdajů. Přitom se na tom municipality nijak nepodílí, ale dělají také určité kroky, které by byly započitatelné do výdajů na obranu. Třeba máme letiště v Mošnově.

Kdybychom měli takto razantně navýšit výdaje, možná na jeden dva roky úplně zaškrtíme ekonomiku, vypneme zdravotnictví, školství. Musíme to zasadit do nějakých reálií.

Musíme nastartovat boj s šedou ekonomikou, realizovat hospodářskou strategii. Nejdřív máte výdaje a pak vám firma začne fungovat. Na úsporách na provozu v roce 2026 jsem proškrtala 11,7 miliardy. To víte, že to bolelo a dřelo, ale je třeba důsledně pokračovat.

Pokud bude schodek přechodně vyšší, nedá se nic dělat. Ptáte se, kdy zvedneme peníze na obranu, zda přidáme tam a tam. Určitě se shodneme, že chcete infrastrukturu. Nechcete, abychom stavby zakonzervovali. Také tu žijete, jezdíte a tak dále. To všechno stojí peníze, ale zase se to zemi vrátí – včetně obrany, i to jsou investice.

Ale těch 3,5 procenta?

Je to závazek, který bezesporu uzavřela bývalá vláda. Závazek platí pro Českou republiku, ale je potřeba o něm debatovat, zda je reálný. A je potřeba debatovat o metodice. Tečka. To je celé.

Česko se k tomu zavázalo. Avšak kroky, které vidíme, k tomu nesměřují. Bývalá vláda podle některých propočtů nedávala celá dvě procenta, vaše současná podíl snižuje. Ministr obrany tvrdí, že to je vlastně jenom nula a politický papír. Nemohou všechny tyto kroky působit na naše partnery v zahraničí problematicky, nemohou je vnímat jako znevažování našich závazků?

Určitě ne. Proto je třeba s nimi mluvit. Premiér musí jet do Ankary a musí to tam vysvětlovat, musí o tom debatovat. A on to bezesporu udělá, protože ho dobře znám.

Ano, možná se někdo z bývalé vlády měl ozvat a říct: „My to teď fakt nedáme proto a proto, ale uděláme to takto a takto.“ A to teď bude dělat náš premiér.

Jsme jasnou součástí NATO a EU. To neznamená, že se občas třeba v EU neozveme, nekritizujeme. Ale nikdy nezpochybňujeme členství v obou těchto uskupeních.

Chceme si plnit svoje závazky, máme ale nějaké problémy. Pojďme tedy debatovat o té metodice, jaké výdaje uznat. Mluvila jsem velmi dlouho i s prezidentem, uznával i to, že celá řada výdajů by tam šla započítat.

A samozřejmě musíme investovat i do armády. My to víme, ale k čemu bylo, paní redaktorko, že podepsali v roce 2025 přes sedmdesát miliard zálohových faktur. Tolik zálohových faktur? To nám zvedne bezpečnost? To nedává smysl.

Teď tam máte ministra, který to snad všechno pohlídá.

Máme tam pana ministra, který je především vojenský generál. To vnímám pozitivně. Nemám zatím žádný důvod mu nevěřit. Naše spolupráce je korektní.