K odhadu schodku sektoru vládních institucí:

Ministerstvo financí při přípravě makroekonomických a fiskálních prognóz postupuje podle standardních metodických postupů a tyto prognózy vznikají jako nezávislá analytická práce resortu, nikoli jako mechanické přebírání nebo průměrování tržních odhadů. Prognózy jsou sestavovány na základě interních modelů, metodik, aktuálně dostupných dat a odborného posouzení analytiků ministerstva.

Rozdíly mezi prognózou ministerstva a odhady finančních institucí či jiných analytických pracovišť jsou v ekonomických predikcích zcela běžným jevem. Je rovněž třeba zdůraznit, že hodnocení přesnosti prognóz je možné provádět až ex post, tedy na základě skutečně dosažených výsledků veřejných financí. V současné fázi jde pouze o různé odhady budoucího vývoje, které se budou v průběhu času přirozeně zpřesňovat s příchodem nových informací. Kritika prognózy na základě jejího momentálního odlišného postavení vůči tržnímu konsensu je proto předčasná.

Není nám známo, na základě čeho se Národní rozpočtová rada pasuje do role „arbitra“ nebo dokonce „top prognostika“. Pokud má dle zákona někdo hodnotit prognózy Ministerstva financí, je tou institucí Výbor pro rozpočtové prognózy, nikoliv Národní rozpočtová rada. Takovou roli jí zákon neukládá.

K výdajům na obranu a jejich uznatelnosti ze strany NATO:

Do výdajů na obranu jsou zahrnuty výdaje kapitoly Ministerstva obrany, výdaje kapitol, které významnou měrou přispívají k obranyschopnosti státu (Správa státních hmotných rezerv, Národní bezpečnostní úřad a Národní  úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) a dále vybrané výdaje jiných kapitol identifikované jako výdaje obranné – např. projekty na podporu tzv. Host Nation Support – některé dopravní stavby, příspěvky do NATO a Evropského obranného fondu (EDF), výzkum a vývoj v oblasti obrany aj. V návaznosti na přijetí zákona č. 177/2023 Sb., o financování obrany byl výše uvedený přístup uplatněn již při přípravě rozpočtu na rok 2024 i 2025 a byl kontinuálně uplatněn i při přípravě rozpočtu na rok 2026. Výdaje na obranu státu jsou pro rok 2026 rozpočtovány ve výši 184,6 mld. Kč, což představuje 2,06 % HDP (dle lednové predikce MF). Výše uvedený přístup není v rozporu se zákonem č. 177/2023 Sb., o financování obrany, neboť do celkových výdajů na obranu státu jsou započítávány i některé obranné výdaje mimo výdaje kapitoly 307 – Ministerstvo obrany. 

K případné kolizi státního rozpočtu na rok 2027 se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (tzv. nesestavitelnost rozpočtu):

Situace v rozpočtové oblasti je napjatá již několik let. Materiály MF již od roku 2024 transparentně přiznávají, že sestavení rozpočtu bez dalších opatření bude (v intencích stávající podoby zákona) pro roky 2027 a 2028 obtížné. Pokud jde o případnou novelizaci zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, vláda považuje za důležité, aby legislativa reflektovala aktuální ekonomické podmínky i evropský rámec fiskálních pravidel, stejně jako vládní prioritu podpory hospodářského růstu a přechodu na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotu, což se českým veřejným financím v dlouhodobém horizontu násobně vrátí. Jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády, budeme usilovat o zdravé veřejné finance, a to bezpečně pod 3% hranicí deficitu veřejných financí, která je požadována ze strany EU.

K údajně chybějícím prostředkům na POZE: 

Vláda ve svém usnesení č. 1022/2025 schválila, že ze státního rozpočtu bude za rok 2026 uhrazena celá podpora POZE (odběratelé tedy nebudou v ceně elektřiny hradit poplatek na podporu POZE) a to ve výši 41,734 mld. Kč. Tato podpora je vyplácena podporovaným zdrojům energie zpětně vždy za uplynulé čtvrtletí. Se zohledněním mechanismu zpětných kvartálních plateb a přeplatku z minulého roku bude v roce 2026 na podporu POZE ze strany státu vyplaceno celkem 35,443 mld. Kč. Peněžní prostředky alokované v rozpočtu kapitoly 322-MPO (31,9 mld. Kč) spolu s využitelným přeplatkem z dotace poskytnuté v předchozím období k pokrytí podpory POZE v roce 2026 dostačují.