Shrnutí predikce

Globální ekonomika se začátkem roku nacházela v prostředí stabilizované inflace, což nadále podporovalo růst reálných příjmů a spotřeby domácností. Dřívější uvolňování měnových podmínek přispělo k postupnému oživování investiční aktivity. Světovou hospodářskou aktivitu však ohrožují aktuálně zvýšené ceny energetických komodit a dalších surovin v důsledku březnové eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě, který navíc oslabuje důvěru spotřebitelů i firem. Další zintenzivnění by mohlo opět narušit dodavatelské řetězce na delší dobu. Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný značný nárůst cen komodit by tak měl být dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů.

Napětí v mezinárodním obchodě zůstává vysoké zejména v důsledku kroků současné americké administrativy. Nejistotu ohledně cel nově prohlubuje verdikt amerického Nejvyššího soudu – použitý zákon neopravňuje prezidenta k jednostrannému a neomezenému zavádění cel bez výslovného zmocnění Kongresu. Vláda Spojených států však reagovala uvalením dočasných desetiprocentních plošných cel na základě jiného zákona a připravuje přechod na trvalejší celní režim.

Za celý rok 2025 HDP vzrostl o 2,6 %. Spotřebu domácností podpořil silný růst reálných mezd i meziročně klesající míra úspor. Pozitivní vývoj byl tlumen mírným nárůstem míry nezaměstnanosti, brzdícím dynamiku spotřeby hlavně u nízkopříjmových domácností. Zásluhou veřejných investic, silně podpořených fondy Evropské unie, vzrostla tvorba hrubého fixního kapitálu. Kladně k hospodářskému růstu přispívala také obnovená akumulace zásob a spotřeba vládních institucí. Negativně na růst HDP působilo saldo zahraničního obchodu, a to především v souvislosti s vyšším dovozem díky rostoucí spotřebitelské a investiční poptávce a navyšování zásob. V roce 2026 by hospodářský růst mohl zpomalit na 2,1 %. Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou naopak limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.

Průměrná inflace v roce 2025 dosáhla 2,5 %. Na počátku letošního roku dosahoval meziroční růst cen nejnižších hodnot za posledních téměř deset let. Růst cen služeb zůstal zvýšený, primárně vlivem nákladů vlastnického bydlení a nájemného. Cenový vývoj zboží byl naopak utlumen zlevněním energií, umocněným převodem financování poplatků za podporované zdroje energie na státní rozpočet. Inflační tlaky nadále tlumí restriktivní nastavení měnové politiky a silná koruna zlevňující dovoz. Březnová vojenská eskalace na Blízkém východě a blokace Hormuzského průlivu skokově zvýšily ceny energií. Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 % a příští rok vzrůst na 2,8 %.

Na trhu práce loni dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 % a objem mezd a platů se zvýšil o 7,9 %. Nadále se projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Útlum v průmyslu sice pokračuje, avšak je částečně kompenzován vysokou poptávkou po práci ve službách a stavebnictví. Míra nezaměstnanosti by se tak měla letos nepatrně zvýšit na 2,9 % a v příštím roce klesnout na 2,7 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly citelně zvýšit v letošním i příštím roce.

Běžný účet platební bilance skončil v loňském roce přebytkem ve výši 0,7 % HDP. Za meziročním zhoršením ukazatele vnější pozice stálo mimo jiné snížení přebytku bilance zboží. Pro letošní rok očekáváme deficit 0,6 % HDP, a to vlivem silnější investiční aktivity, vyšších cen dovážených energetických komodit a přetrvávajících omezení na straně vývozu. V roce 2027 se pak záporné saldo za přispění očekávaného zlepšení vývoje našich obchodních partnerů a uvolnění cenových tlaků u energetických komodit zmírní na 0,4 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2025 deficitem 2,1 % HDP. Navzdory pokračujícímu ekonomickému oživení se saldo veřejných financí meziročně mírně zhoršilo o 0,1 p. b. vlivem výrazného zrychlení investic, rostoucích náhrad zaměstnancům, sociálních dávek a dotací. Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo 44,3 % HDP. V letošním roce očekáváme schodek hospodaření veřejných financí na úrovni 2,6 % HDP a růst zadlužení na 45,6 % HDP.

Rizika predikce ekonomického růstu považujeme v úhrnu za výrazně vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří konflikt na Blízkém východě a s ním spojené narušení energetických trhů, a obchodní politika Spojených států.

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

• Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2026 a 2027 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2029). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
• Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast@mf.gov.cz
• Uzávěrka datových zdrojů:  Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. březnu 2026.