Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2025
Hospodaření územních rozpočtů v roce 2025 skončilo přebytkem 14 mld. Kč, což po letech extrémních přebytků hospodaření představuje významný pokles. Důvodem byla zvýšená investiční aktivita územních rozpočtů, která byla nejvyšší v historii, a to i ve srovnání s rokem 2015 po očištění o inflaci, ve kterém fakticky končilo programové období fondů EU.
Hospodaření hl. m. Prahy významným způsobem zkreslilo celkové výsledky hospodaření územních rozpočtů a skončilo v přebytku 24,2 mld. Kč. Ze strany hl. m. Prahy dochází k pravidelným vysokým přebytkům hospodaření a k nevyužívání investičního potenciálu. Hl. m. Praha ani není reálně schopna zcela využít svůj investiční potenciál a ve větší míře zapojit přebytky minulých let. Je tak naprosto nezbytné novelizovat zákon o rozpočtovém určení daní, aby se tento nepříznivý trend zastavil.
Obce bez hl. m. Prahy i kraje hospodařily v roce 2025 se schodkem, čímž došlo k zapojení přebytků minulých let a k nepatrnému meziročnímu poklesu stavu na bankovních účtech (dále jen „BÚ“).
Pravidelné vysoké přebytky ukazovaly na ne zcela efektivní nakládání s veřejnými prostředky a odhalují nevyužitý investiční potenciál, který mohl přispět k rozvoji infrastruktury a zkvalitnění veřejných služeb. Pravidelné přebytkové hospodaření proto nelze vnímat jako pozitivní jev, pokud je dosaženo na úkor investiční aktivity, což může negativně ovlivnit kvalitu života obyvatel a odporuje základnímu poslání obcí – zajišťovat rozvoj svého území a vytvářet podmínky pro spokojený a důstojný život svých občanů.
Územní samosprávné celky při sestavování svých rozpočtů dlouhodobě podhodnocují očekávané daňové příjmy a také na rok 2025 plánovaly jejich pokles oproti skutečnosti roku 2026, přestože predikce Ministerstva financí počítaly s jejich růstem. Naopak u kapitálových výdajů dochází k jejich systematickému nadhodnocování, což vede k dalšímu zkreslení plánovaného výsledku hospodaření, a to zejména v případě rozpočtu po změnách. Systematické podhodnocování příjmové strany a nadhodnocování výdajů při tvorbě rozpočtů vede k tomu, že územní rozpočty opakovaně dosahují výrazně lepších výsledků hospodaření, než které plánují. Na rok 2025 byl plánován za územní rozpočty schodek 118,8 mld. Kč, ale výsledek v podobě 13,2 mld. Kč byl o 131 mld. Kč lepší.
V roce 2025 byly výdaje územních rozpočtů ovlivněny výdaji souvisejícími s mimořádnými událostmi. Především se jednalo o výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris, které činily 2,4 mld. Kč. Ze státního rozpočtu a státní fondů přijaly územní rozpočty v roce 2025 na tyto výdaje celkem 1,1 mld. Kč. Společně s peněžními prostředky přijatými již v roce 2024 přijaly obce a kraje celkem 3,6 mld. Kč.
Územní samosprávné celky nadále udržují trend zvyšování rozdílu stavu peněžních prostředků na BÚ a dluhem. V roce 2025 rozdíl činil 440,3 mld. Kč. Územní samosprávné celky s kapitálovými výdaji nezřídka kdy čekají na impuls v podobě přijatých investičních transferů, přestože disponují značnými peněžními rezervami, které by jim umožňovaly realizovat investice i bez výrazného objemu přijatých investičních transferů. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby se aktuálně pohybují na relativně nízké úrovni, mohly by zvážit investice nejen z vlastních zdrojů, ale i prostřednictvím úvěrového financování, aby podpořily rozvoj a modernizaci územních celků.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V roce 2025 hospodařily obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) a kraje s přebytkem 14 mld. Kč. V porovnání s minulým rokem, kdy bylo zaznamenáno historicky třetí nejvyšší saldo, došlo k poklesu o 73,2 %, tj. o 38,1 mld. Kč (viz graf č. 1). Na to, že územní rozpočty na rok 2025 rozpočtovaly schodek ve výši 118,8 mld. Kč, se skutečný výsledek hospodaření od tohoto plánu výrazně odchýlil. Tento výrazný nesoulad byl způsoben zejména podhodnocením příjmové strany rozpočtu (rozpočtované daňové příjmy byly ve skutečnosti překročeny o 10 %) a zároveň k nadhodnocení výdajů (zejména těch kapitálových o 15,1 %). Tento negativní trend podhodnocování daňových příjmů a nadhodnocování kapitálových výdajů se však opakuje každý rok.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů se v roce 2025 meziročně navýšily (o 5 %, tj. o 42,1 mld. Kč) a dosáhly 892,9 mld. Kč. Po očistění celkových příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činily 676 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů v roce 2025 opět vzrostly (meziročně o 3,3 %, tj. o 17,9 mld. Kč) a dosáhly 562,6 mld. Kč. V roce 2025 pokračovala velmi silná soběstačnost2 územních rozpočtů, která na konci roku překročila 83 %. Tento ukazatel potvrzuje, že hospodaření územních rozpočtů není závislé na přijatých transferech. Vlastní příjmy vzrostly zejména v důsledku růstu daňových příjmů (meziročně o 5,2 %, tj. o 23,7 mld. Kč), které činily 479,8 mld. Kč.
Územní rozpočty v roce 2025 obdržely transfery ve výši 329,9 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 7,9 % (tj. o 24,1 mld. Kč). Z relativního pohledu došlo k vyššímu růstu na straně investičních transferů (meziročně o 11,7 %, tj. o 4,1 mld. Kč), které ale tvoří menšinový podíl na celkových přijatých transferech (11,9 %, tj. 39,1 mld. Kč). Z absolutního pohledu pak došlo k vyššímu růstu u neinvestičních přijatých transferů (meziročně o 7,4 %, tj. o 20 mld. Kč) na 290,8 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v roce 2025 zaznamenaly také růst (meziročně o 10,1 %, tj. o 80,2 mld. Kč) a dosáhly 878,9 mld. Kč. Na tom se podílel z absolutního pohledu zejména růst běžných výdajů (meziroční růst o 7,2 %, tj. o 45,3 mld. Kč), které tvoří největší část výdajů územních rozpočtů a v roce 2025 dosáhly 670,5 mld. Kč. Dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím, a to do oblasti školství. Meziročně vzrostly i kapitálové výdaje (o 20,2 %, tj. o 35 mld. Kč), které v roce 2025 dosáhly historicky nejvyšší úrovně a hrají klíčovou roli v dlouhodobém rozvoji územních celků. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činily 661,9 mld. Kč.
Územní rozpočty v roce 2025 vynaložily peněžní prostředky související s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris ve výši 2,4 mld. Kč. Další peněžní prostředky směřovaly na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 280,5 mil. Kč, a to především ze strany krajů a hl. m. Prahy. Je důležité upozornit, že většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
I. Hospodaření krajů
Hospodaření krajů skončilo v roce 2025 schodkem ve výši 1,6 mld. Kč, kdy saldo meziročně kleslo o 11,5 mld. Kč. Schodkový výsledek rozpočtového hospodaření byl kraji vykázán naposledy v roce 2020, a to ve výši 5 mld. Kč. Se schodkovým rozpočtem hospodařilo celkem osm krajů, kdy nejvyšší schodek byl vykázán Zlínským krajem (1,1 mld. Kč), Středočeským krajem (0,7 mld. Kč), Královéhradeckým krajem (0,7 mld. Kč) a Jihomoravským krajem (0,5 mld. Kč). Naopak s přebytkem hospodařily zejména Karlovarský kraj (0,7 mld. Kč), Jihočeský kraj (0,5 mld. Kč) nebo Olomoucký kraj (0,5 mld. Kč). Schválené rozpočty na rok 2025 předpokládaly schodek ve výši 18,7 mld. Kč. Protože schodek byl způsoben zejména růstem kapitálových výdajů, nejedná se o žádný problém a konečně se začaly razantněji využívat peněžní prostředky na investiční akce.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů zaznamenaly ke konci roku 2025 meziroční růst (o 4,2 %, tj. o 14,8 mld. Kč) a dosáhly 367,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 177,9 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů v tomto roce opět mírně posílily (meziročně o 1,2 %, tj. o 1,5 mld. Kč) a dosáhly 127,6 mld. Kč. S tím souvisí i zvýšení jejich soběstačnosti2, která je sice oproti obcím nižší, ale stále relativně vysoká (za rok 2025 činila 71,7 %).
Jak vyplývá z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů má od roku 2015 výrazně rostoucí trend. Daňové příjmy krajů na konci roku činily 115,3 mld. Kč (meziroční růst o 5,6 %, tj. o 6,1 mld. Kč) a za posledních deset let se inkaso zvýšilo přibližně dvojnásobně (růst o 56,5 mld. Kč). K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu došlo u inkasa DPPO (o 10,6 %, tj. o 3 mld. Kč) na 31,6 mld. Kč. Důvodem bylo zvýšení zákonné sazby daně a také očekávaný nominální růst zisků právnických osob.
Dále došlo k meziročnímu růstu DPFO na 26,3 mld. Kč (o 6 %, tj. o 1,5 mld. Kč), a to především kvůli růstu mezd v ekonomice a změnám přijatým v ozdravném balíčku. V případě inkasa DPH došlo k meziročnímu růstu na 56,7 mld. Kč (o 2,7 %, tj. o 1,5 mld. Kč), do kterého se promítl růst výdajů domácností na spotřebu, růst HDP nebo novela zákona o DPH. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Navzdory predikci Ministerstva financí většina krajů (8 z 13) schválila své rozpočty s meziročním poklesem daňových příjmů. Uvedené vedlo k již zmíněnému zkreslení plánovaného výsledku rozpočtového hospodaření.
Kraje v roce 2025 přijaly transfery ve výši 240,2 mld. Kč (meziroční růst o 5,8 %, tj. o 13,2 mld. Kč). Neinvestiční transfery, které k prosinci činily 229,7 mld. Kč, se meziročně zvýšily (o 6,9 %, tj. 14,8 mld. Kč) zejména v důsledku zvýšení přijatých peněžních prostředků z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) v souvislosti s přímými výdaji na vzdělávání. Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny v grafu č. 4.
Na straně investičních transferů došlo k výraznějšímu meziročnímu poklesu (o 13,1 %, tj. o 1,6 mld. Kč) na 10,5 mld. Kč, a to zejména z důvodu poklesu přijatých peněžních prostředků z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na Integrovaný regionální operační program – prostředky z EU (o 2,6 mld. Kč) a Integrovaný regionální operační program – prostředky z SR (o 1,3 mld. Kč). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů ke konci prosince 2025 dosáhly 369,4 mld. Kč, čímž došlo k jejich růstu meziročně o 7,7 %, tj. o 26,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 179,5 mld. Kč. Téměř výlučný podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které meziročně vzrostly (o 6,3 %, tj. o 18,9 mld. Kč) na 318,7 mld. Kč. Největší část běžných výdajů (75,4 %) tvořily neinvestiční transfery PO, které činily 240,4 mld. Kč, přičemž většina těchto transferů byla určena pro organizace působící v oblasti školství. Z pohledu odvětví jsou výdaje krajů uvedeny v grafu č. 6.
Kraje se v roce 2025 navrátily na rekordní míru investování z roku 2023 (tento rok byl ovlivněn nejvyššími přijatými investiční transfery), o čemž vypovídá meziroční růst kapitálových výdajů (o 17 %, tj. o 7,4 mld. Kč) na 50,7 mld. Kč. Nárůst kapitálových výdajů se projevil zejména v oblastech vzdělávání, sociálních služeb a kultury.
Jak je patrné z grafu č. 7, tak vývoj kapitálových výdajů do značné míry závisí na vývoji přijatých investičních transferů. Výjimku představují roky 2017, 2022 a zejména pak rok 2025, kdy kraje zvýšily investice, přestože meziročně obdržely nižší objem investičních transferů. V roce 2025 činil podíl investičních transferů na kapitálových výdajích 20,7 %.
Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoii představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část pak zvyšuje úspory. Očištěné provozní saldoii krajů v roce 2025 činilo 35,9 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 40,2 mld. Kč (viz graf č. 8). Kraje tak v roce 2025 plně využily svůj investiční potenciál běžného roku a dokonce investovaly o 4,3 mld. Kč více. Pokud se podíváme na data od roku 2015, tak kraje ve sledovaném období plně nevyužily svůj investiční potenciál ve většině let (7 z 11) a tím nevyužily v souhrnu 11,3 mld. Kč, které pouze zvyšovaly jejich úspory. V souvislosti s vysokou inflací, která probíhala od roku 2022, se úspory krajů zbytečně znehodnocovaly.
Kraje v roce 2025 realizovaly výdaje související s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris (0,5 mld. Kč), a to zejména Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Minimálně pak Jihočeský kraj. Ze státního rozpočtu a státních fondů přijaly kraje v roce 2025 peněžní prostředky na tyto výdaje v celkové výši 0,4 mld. Kč. Dále lze uvést výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které však proti předchozím rokům byly minimální a činily 90,6 mil. Kč. Je důležité upozornit, že téměř všechny tyto výdaje byly kompenzovány ze státního rozpočtu.
Dluh a stav na BÚ krajů:
Dluh krajů (vč. zřízených PO) se v roce 2025 meziročně zvýšil (o 5,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč) na 26,8 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Ústeckém kraji.
Kraje (vč. zřízených PO) disponují významnými zůstatky na BÚ (meziročně pokles o 1 %, tj. o 1 mld. Kč), které na konci roku 2025 dosáhly 104,4 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 9, tak stavy na BÚ krajů v posledních letech vykazují dynamicky rostoucí trajektorii, zatímco jejich dluh zůstává na podobné úrovni. Peněžní prostředky na BÚ krajů mezi lety 2015 a 2025 vzrostly o neskutečných 276,3 % (o 76,7 mld. Kč), jejich dluh za stejné období vzrostl pouze o 1,2 % (o 0,3 mld. Kč). V přepočtu na počet obyvatel byl stav na BÚ nejvyšší u Kraje Vysočina, Karlovarského kraje, případně u Libereckého kraje.
II. Hospodaření obcí
Obce v roce 2025 hospodařily s přebytkem 14,9 mld. Kč. Meziročně tak došlo k jeho významnému poklesu (o 63,9 %, tj. o 26,3 mld. Kč) patrnému z grafu č. 10. Vzhledem k tomu, že obce rozpočtovaly na rok 2025 schodek ve výši 99,2 mld. Kč, který během roku upravily na bezprecedentních 130,7 mld. Kč, skutečný výsledek hospodaření se od těchto plánů obcí diametrálně lišil. Hospodaření hl. m. Prahy skončilo v přebytku 24,2 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 148,1 mld. Kč a výdaji v hodnotě 124 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci roku 2025 činily 386 mld. Kč, výdaje 395,3 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil se schodkem 9,3 mld. Kč. Za rok 2025 vykázalo deficit celkem 2 456 obcí (39,3 % z celkového počtu obcí). V roce 2024 se schodkem hospodařilo celkem 2 082 obcí. V případě velikostních kategorií vykázaly přebytek obce do 3 tis. obyvatel (0,6 mld. Kč) a nad 100 tis. obyvatel (bez hl. m. Prahy 0,6 mld. Kč). Naopak schodek vykázaly obce v kategoriích od 3 tis. do 10 tis. obyvatel (3,3 mld. Kč), obce od 10 tis. do 50 tis. obyvatel (5,6 mld. Kč) a obce od 50 tis. do 100 tis. obyvatel (1,5 mld. Kč).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí zaznamenaly v roce 2025 meziroční růst (o 5,2 %, tj. o 26,5 mld. Kč) a dosáhly 534,1 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 507 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí kontinuálně posilují (meziročně o 3,9 %, tj. o 16,3 mld. Kč) a dosáhly 433,4 mld. Kč. S tím souvisí i zvýšení jejich soběstačnosti2, která je oproti krajům vyšší (v roce 2025 činila 85,5 %), tedy hospodaření krajů je více závislé na transferech.
Jak vyplývá z grafu č. 11, tak inkaso daňových příjmů obcí vykazuje dlouhodobě rostoucí tendenci. Objem daňových příjmů obcí na konci roku činil 364,5 mld. Kč (meziroční růst o 5,1 %, tj. o 17,6 mld. Kč) a v posledních deseti letech se inkaso téměř zdvojnásobilo (růst o 173,8 mld. Kč). K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu došlo u příjmů z DPPO (o 10,3 %, tj. o 8,6 mld. Kč) na 92,8 mld. Kč, kde bylo primární příčinou zvýšení zákonné sazby daně a také očekávaný nominální růst zisků právnických osob. Dále lze uvést výraznější meziroční růst příjmů z DPFO (o 6,2 %, tj. o 4,3 mld. Kč) na 73,6 mld. Kč. především díky růstu mezd v ekonomice a změnám přijatých v ozdravném balíčku. Meziroční růst však nastal také u příjmů z daně z nemovitých věcí (o 2,8 %, tj. o 0,6 mld. Kč) na 23,6 mld. Kč a u příjmu z DPH (o 2,6 %, tj. o 3,8 mld. Kč) na 151,6 mld. Kč. Navzdory predikci Ministerstva financí obce schválily své rozpočty s očekávaným meziročním poklesem daňových příjmů, což vedlo k již zmíněnému zkreslení jejich plánovaného výsledku hospodaření.
Obce v roce 2025 přijaly transfery ve výši 100,7 mld. Kč (meziroční růst o 11,3 %, tj. o 10,2 mld. Kč). Neinvestiční transfery, které k prosinci činily 70,7 mld. Kč, se meziročně zvýšily (o 7,3 %, tj. 4,8 mld. Kč) zejména v důsledku růstu přijatých peněžních prostředků z kapitoly MŠMT na Operační program Jan Amos Komenský (o 4,6 mld. Kč). Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 12.
Na meziročním růstu celkových přijatých transferů se podílely také investiční transfery, které se meziročně zvýšily (o 22,1 %, tj. o 5,4 mld. Kč) na 30 mld. Kč, a to z důvodu růstu přijatých peněžních prostředků z kapitoly MMR na Integrovaný regionální operační program 2021-2027 – prostředky z EU (o 3,8 mld. Kč). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 13.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí dosáhly 519,2 mld. Kč a zaznamenaly meziročně výraznější růst než příjmy (o 11,3 %, tj. o 52,8 mld. Kč). Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 492,2 mld. Kč. Většina peněžních prostředků obcí směřovala do neinvestičních transferů PO, které v roce 2025 činily 88,7 mld. Kč, přičemž majorita těchto transferů byla určena pro organizace působící v oblasti školství. Běžné výdaje meziročně vzrostly (o 7,7 %, tj. o 25,8 mld. Kč) na 360,8 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především růstem výdajů v rámci neinvestičních transferů PO do oblasti školství, neinvestičních transferů podnikatelům, případně na platy místní samosprávy. Z odvětvového pohledu směřovalo nejvíce peněžních prostředků do dopravy, kdy se jednalo zejména o výdaje související s dopravní obslužností (37 mld. Kč) a silnicemi (30,8 mld. Kč). Následující odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 14.
Významný podíl na růstu celkových výdajů měly kapitálové výdaje, které meziročně vzrostly o 20,6 %, tj. o 27,1 mld. Kč, na 158,5 mld. Kč. Navýšení kapitálových výdajů bylo způsobeno zejména růstem investic do staveb v oblasti školství, sportu, bydlení, kultury, dopravy a vodního hospodářství. Obce v roce 2025 výrazně zvýšily své investice, které se promítly do výsledků hospodaření.
Jak je patrné z grafu č. 15, obce v letech 2017 a 2022 navyšovaly investice, přestože přijaly nižší objem investičních transferů. V letech 2019 a 2023 došlo k opačné situaci, kdy přes meziroční růst přijatých investičních transferů obce snížily své kapitálové výdaje, zde samozřejmě může hrát roli časové hledisko. Podíl investičních transferů na kapitálových výdajích v roce 2025 dosáhl 18,7 % a meziročně zanedbatelně klesl. Korelace mezi vývojem investic a investičních transferů značí mírnou závislost obcí na investičních transferech. Finanční situace obcí je dlouhodobě stabilní a umožňuje obcím financovat své investice s využitím běžných úvěrových produktů komerčních bank
V roce 2025 očištěné provozní saldoii obcí činilo 123,8 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 128,5 mld. Kč. Obce tím plně využily svůj investiční potenciál a dokonce ho překročily o 4,7 mld. Kč. V případě hl. m. Prahy očištěné provozní saldoii dosáhlo 48,3 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 25,4 mld. Kč. Hl. m. Praha v letošním roce neprofinancovalo 22,9 mld. Kč. Jak vyplývá z grafu č. 16, tak přebytky z provozního salda obcí ve sledovaném období rostly (výjimka roky 2016, 2020 a 2025).
Obce ve většině sledovaného období nevyužily svůj investiční potenciál (výjimka roky 2018 a 2025) a stejně tak hl. m. Praha, které nikdy ve sledovaném období nevyužilo svůj investiční potenciál a ani toho není reálně schopno. V době vysoké inflace, tak obce zbytečně přišly o značnou část svých úspor.
Rozpočty obcí se v roce 2025 podílely na financování výdajů spojených s mimořádnými událostmi v podobě odstraňování následků povodní způsobených tlakovou níží Boris a pomoci Ukrajině a jejím občanům. V souvislosti s povodněmi obce vynaložily 1,9 mld. Kč. Výhradní část výdajů realizovaly obce Moravskoslezského kraje (1,8 mld. Kč) a obce Olomouckého kraje3 (0,1 mld. Kč). Ze státního rozpočtu a státních fondů obce přijaly na tyto výdaje v roce 2025 celkem 0,8 mld. Kč. Výdaje související s pomocí Ukrajině a ukrajinským občanům pak obce vynaložily 0,2 mld. Kč, kdy výhradní část výdajů provedlo hl. m. Praha (140,5 mil. Kč). Je důležité upozornit, že většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Dluh a stav na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. jimi zřízených PO) v roce 2025 vzrostl z důvodu vyšších investic (meziroční růst o 9,7 %, tj. o 6,2 mld. Kč) na 70,4 mld. Kč. Nejvyšší dluh na obyvatele byl vykázán obcemi Jihomoravského kraje, Olomouckého kraje a Pardubického kraje. Výše dluhu obcí je v posledních deseti letech na podobné úrovni, kdy se znatelnější meziroční výkyvy objevují velmi zřídka (v letech 2016, 2017 a 2023 došlo k výraznějším poklesům a v roce 2025 k výraznějšímu růstu). Při dlouhodobé stabilní nominální výši dluhu s přihlédnutím k dalším okolnostem (růst příjmů, inflace…) je patrná tendence poklesu zadlužení obcí.
Obce dlouhodobě preferují spoření, kdy ke konci roku 2025 zůstatky na BÚ vč. PO činily 433 mld. Kč. Důkazem toho je dlouhodobý strmý růst zůstatků na BÚ. V roce 2025 však došlo pouze k mírnému meziročnímu růstu zůstatků na BÚ (o 2,6 %, respektive o 11,1 mld. Kč), a to díky růstu zůstatků na BÚ hl. m. Prahy. Pouze zůstatky hl. m. Prahy činily 182,8 mld. Kč, tedy 42,2 % celkových úspor obcí.
Jak je patrné z grafu č. 17, tak zůstatky na BÚ obcí v posledních deseti letech vzrostly o 149,6 %, zatímco jejich dluh ve stejném období mírně klesl (o 2,1 %). Vysoké úspory obcí, zejména pak hl. m. Prahy, v minulých letech v době vysoké inflace pouze ztrácely na reálné hodnotě místo smysluplného a přínosného využití.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v roce 2025 s celkovými příjmy ve výši 8,2 mld. Kč (meziroční růst o 13,5 %, tj. o 1 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 7,7 mld. Kč (meziroční růst o 24,5 %, tj. o 1,5 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,5 mld. Kč. Úspory na BÚ dobrovolných svazků ke konci roku 2025 činily 4,4 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Soběstačnost územních rozpočtů představuje podíl vlastních příjmů na celkových příjmech očištěných o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 V souhrnu za roky 2024 a 2025 v olomouckém kraji většinu výdajů na odstraňování povodňových škod realizoval přímo kraj a nikoliv jednotlivé obce. V Moravskoslezském kraji naopak kraj poskytoval peněžní prostředky obcím, které realizovaly odstraňování povodňových škod.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ii Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery - běžné výdaje - výše splátek půjčených peněžních prostředků