Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 11. 2025
Hospodaření územních rozpočtů skončilo v listopadu přebytkem ve výši 29,4 mld. Kč, což představuje významný meziroční pokles. Po očištění salda o dotace na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje a hl. m. Praha do konce měsíce nepřeposlaly školám a školským zařízením, skutečné saldo hospodaření dosáhlo výše 15,9 mld. Kč. Navzdory poklesu salda zůstává hospodaření územních rozpočtů jako celek přebytkové a vykazuje dostatečnou finanční stabilitu. Významný podíl na tomto výsledku má hospodaření Prahy. Bez jeho započtení by obce jako celek hospodařily se schodkem.
Příjmová strana rozpočtů si udržela meziroční růstovou dynamiku, ta však byla tažena především transfery, zejména neinvestičními. Vlastní příjmy rostly pomaleji, kdy jejich vývoj tlumil pokles nedaňových příjmů, ve kterých se již významně neprojevuje mimořádný efekt z předchozího roku spojený s výplatou věřitelů Sberbank CZ. Daňové příjmy naopak zaznamenaly solidní nárůst. Inkaso DPPO bylo podpořeno zvýšením sazby daně, zatímco DPFO těžily z pokračujícího růstu mezd a platů v ekonomice i z dopadu úprav daňového systému účinných od roku 2024, včetně omezení některých daňových slev. Příjem z DPH rostl spíše pozvolna, v návaznosti na vývoj nominální spotřeby domácností.
Na výdajové straně se promítl zejména růst běžných výdajů, a to v souvislosti s vyššími neinvestičními transfery směřujícími do základního školství. S blížícím se závěrem roku zároveň zesílila investiční aktivita územních samosprávných celků, koncentrovaná především do oblasti školství a sportovní infrastruktury. Kapitálové výdaje neočištěné o inflaci jsou historicky nejvyšší a za listopad 2025 byly vyšší než za celý rok 2025. Struktura výdajů zároveň potvrzuje pokračující orientaci na investice a rozvojovou infrastrukturu, takže nižší přebytek lze vnímat spíše jako důsledek aktivního čerpání zdrojů než jako projev fiskální nerovnováhy.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V listopadu 2025 hospodařily kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) s rozpočtovým přebytkem ve výši 29,4 mld. Kč, který meziročně klesl o více než polovinu (viz graf č. 1). Pokles salda byl způsoben zejména dynamickým tempem růstu investičních výdajů a na straně příjmů pak výrazným poklesem nedaňových příjmů, který souvisel s mimořádnou výplatou věřitelů Sberbank CZ v předchozím roce. Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací soukromým školám činilo saldo hospodaření 15,9 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 68,7 %, tj. o 34,8 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v listopadu 2025 činily 798 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,2 %, tj. o 25,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 596,7 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 493,7 mld. Kč, meziročně opět posílily. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v listopadu letošního roku činila necelých 83 % a meziročně nepatrně klesla.
Za meziročním navýšením celkových příjmů stojí především daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 5 %, tj. o 20 mld. Kč, na 420,5 mld. Kč. Meziroční pokles zaznamenaly nedaňové příjmy o 10,3 %, tj. o 7,5 mld. Kč, na 64,7 mld. Kč, který souvisí s výplatou věřitelů Sberbank CZ, realizovanou v předchozím roce.
Územní rozpočty přijaly transfery ve výši 304,1 mld. Kč (meziroční růst 4,2 %, tj. o 12,3 mld. Kč), přičemž neinvestiční transfery, které tvoří největší část, vzrostly o 3,8 %, tj. o 10 mld. Kč, a dosáhly 271,5 mld. Kč. Investiční transfery činily 32,6 mld. Kč a meziročně zaznamenaly růst.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v listopadu 2025 činily 768,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 9,6 %, tj. o 67,4 mld. Kč. Po očištění výdajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 dosáhly výdaje 580,9 mld. Kč.
Běžné výdaje vzrostly o 7 %, tj. o 39,2 mld. Kč, a činily 597,6 mld. Kč. Na tom se podílel nárůst neinvestičních transferů základním školám. Kapitálové výdaje se meziročně navýšily o 19,7 %, tj. o 28,2 mld. Kč, a činily 171,1 mld. Kč, a to především díky investicím do základních škol a do sportovního zařízení.
I. Hospodaření krajů
Kraje v listopadu 2025 hospodařily se saldem 12,6 mld. Kč. Výsledek hospodaření meziročně klesl o více než polovinu (viz graf č. 2). Po očištění salda o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ výsledek hospodaření skončil v přebytku pouze 0,8 mld. Kč a meziročně klesl o 69,6 %, tj. o 7,8 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů dosáhly ke konci listopadu 2025 výše 336 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 1 %, tj. o 3,3 mld. Kč. Po očištění příjmů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činily příjmy 160 mld. Kč. Meziročně se téměř nezměnily vlastní příjmyi, které dosáhly 112,4 mld. Kč a tvořily 70 % celkových očištěných příjmů2. U vlastních příjmů došlo k meziročnímu poklesu u kapitálových příjmů (minoritní část) a zejména u nedaňových příjmů z důvodu výplat věřitelů Sberbank CZ realizovaných v předchozím roce.
Daňové příjmy, které tvoří nejvýznamnější část vlastních příjmů, vzrostly meziročně o 5,4 %, tj. o 5,2 mld. Kč, a činily 101,5 mld. Kč. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly příjmy z DPPO na 25,7 mld. Kč, kde se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily výši záloh ve 3. čtvrtletí letošního roku. Dále meziročně vzrostl příjem z DPFO na 23,6 mld. Kč, kde se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani). Příjem z DPH zaznamenal růst na 51,5 mld. Kč. Největší procentuální růst zaznamenaly ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů.
Kraje přijaly do listopadu transfery v celkovém objemu 223,7 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 1,4 %, tj. o 3,1 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které tvoří převážnou většinu přijatých transferů, dosáhly 214,9 mld. Kč, tedy meziročně vzrostly o 2,6 %, tj. o 5,4 mld. Kč. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenaly přímé výdaje na vzdělávání, které vzrostly o 3,8 mld. Kč. Tyto peněžní prostředky byly poskytnuty z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji v listopadu činily 8,8 mld. Kč a meziročně klesly o necelou třetinu. Tento výrazný pokles byl způsoben zejména nižším objemem peněžních prostředků poskytnutých na financování dopravní infrastruktury (o 1,2 mld. Kč) ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Přehled nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v listopadu 2025 činily 323,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,7 %, tj. o 20,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 159,2 mld. Kč. Na meziročním růstu měly podíl především běžné výdaje (o 5,8 %, tj. o 15,6 mld. Kč), které dosáhly 283 mld. Kč, a to v důsledku růstu transferů základním školám. Transfery převedené příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 210,2 mld. Kč a tvořily 74,3 % celkových běžných výdajů. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 13,4 %, tj. o 4,8 mld. Kč, na 40,5 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do muzeí, galerií a výstavby silnic.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za září 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2025.
II. Hospodaření obcí
Obce v listopadu 2025 hospodařily s přebytkem 16,1 mld. Kč a meziročně zaznamenaly propad o 60 % (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 22,5 mld. Kč (meziročně mírný pokles) s celkovými příjmy ve výši 131,4 mld. Kč a výdaji v hodnotě 108,9 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 339,3 mld. Kč, výdaje 345,7 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření dokonce skončil v deficitu 6,4 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v listopadu dosáhly 470,7 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,8 %, tj. o 21,7 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 445,4 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v listopadu tvořily 85,3 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 379,9 mld. Kč.
Na tom se podílely hlavně daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 4,9 %, tj. o 14,8 mld. Kč, na 319 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšily příjmy z DPPO na 77,1 mld. Kč, kde se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily výši záloh ve 3. čtvrtletí letošního roku. Dále meziročně vzrostl příjem z DPFO na 66 mld. Kč, kde se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani). Příjem z DPH zaznamenal růst na 137,7 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy dosáhly 38,2 mld. Kč (z toho daň z nemovitých věcí 17,1 mld. Kč) a zaznamenaly pouze mírný růst.
Obce přijaly do listopadu transfery v celkové výši 90,8 mld. Kč (meziroční růst o 11,4 %, tj. o 9,3 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 65,8 mld. Kč a meziročně se navýšily o více než 7,9 %. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT na operační program Jan Amos Komenský (o 4,6 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 25 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytnutých v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – podíl EU (zvýšení o 4,1 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v listopadu 2025 činily 454,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,4 %, tj. o 46,4 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 431,1 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 7,9 %, tj. o 23,8 mld. Kč) na 323,4 mld. Kč, a to zejména navýšením neinvestičních transferů na dopravu. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 81,2 mld. Kč. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku výrazně zvýšily (o 20,8 %, tj. o 22,6 mld. Kč) na 131,2 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do komunálních služeb.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2025.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v listopadu 2025 s celkovými příjmy ve výši 7,3 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 6,8 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy