Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2026
Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v prvním pololetí roku 2026 přebytkem necelých 61 mld. Kč, z toho přebytek hl. m. Prahy činil 19,3 mld. Kč. Výsledek hospodaření je však významně ovlivněn peněžními prostředky určenými výhradně na přímé výdaje na vzdělávání a dotace poskytované soukromým školám1 , které kraje a hl. m. Praha do konce června dosud nepřevedly školám a školským zařízením. Po vyloučení těchto prostředků činil přebytek hospodaření 26 mld. Kč. Více než polovinu celkového přebytku přitom tvořilo hl. m. Praha. Celkový přebytek územních rozpočtů je tak do značné míry ovlivněn přebytkem hospodařením hl. m. Prahy.
Na příjmové straně se pozitivně projevil zejména výrazný růst daňových příjmů. Ten byl podpořen změnou rozpočtového určení daní účinnou od 1. ledna 2026, která v souvislosti se změnou financování nepedagogických pracovníků zvýšila podíl obcí a krajů na sdílených daních. Tato změna se současně promítla do nižšího objemu přijatých dotací na přímé výdaje na vzdělávání.
Výdaje rostly rychleji než příjmy, což se odrazilo v meziročním snížení přebytku hospodaření. Výrazně vzrostla investiční aktivita územních rozpočtů, přesto nadále přetrvává prostor pro vyšší využití investičního potenciálu. Nevyužitý investiční potenciál dosáhl v polovině roku 48 mld. Kč, z toho 19 mld. Kč připadlo na hl. m. Prahu. Každoroční vysoký nevyužitý investiční potenciál hl. m. Prahy poukazuje na dlouhodobou neschopnost plně využívat provozní saldo k financování investic a na příznivé nastavení RUD ve vztahu k ostatním územním rozpočtům.
Kraje zvýšily investiční výdaje při současném mírném poklesu dluhu, zatímco u obcí byl růst investic doprovázen pouze mírným zvýšením dluhu. Tento vývoj svědčí o příznivé finanční situaci obcí a krajů a jejich schopnosti realizovat vyšší investice bez výraznějšího nárůstu dluhu. Současně pokračuje dlouhodobý růst úspor obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí, včetně zřízených příspěvkových organizací, na bankovních účtech (dále jen „BÚ“), které v polovině roku dosáhly téměř 625 mld. Kč. Výrazný podíl připadá na hl. m. Prahu, které drží na BÚ bezmála třetinu celkové částky. Úspory výrazně převyšují celkový dluh a dlouhodobě rostou. Obce a kraje si tak i při rostoucí investiční aktivitě zachovávají silnou finanční pozici a významný prostor pro financování dalších investic.
V aplikaci MONITOR Státní pokladny byl zpřístupněn nový Registr dotací, který usnadňuje vyhledávání informací o poskytnutých transferech a půjčených peněžních prostředcích z veřejných rozpočtů. Státní registr dotací nově doplňují Územní registr dotací a Registr dotací pro neziskové organizace. Občanům, novinářům, analytikům i zástupcům veřejné správy jsou tak k dispozici informace o poskytnutých dotacích z veřejných rozpočtů přehledně na jednom místě.
Podrobnější údaje o hospodaření územních samosprávných celků jsou dostupné v analytické části aplikace v sekci Územní organizace.
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily v prvním pololetí 2026 s přebytkem rozpočtu ve výši 60,5 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 6,3 %, tj. tedy o 4,1 mld. Kč (viz graf č. 1). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 , které kraje a hl. m. Praha pouze přeposílají a které neodrážejí jejich vlastní rozpočtové hospodaření, činil přebytek rozpočtu 26,2 mld. Kč. Ve srovnání s prvním pololetím roku 2025 se tak snížil o necelá 2 %.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů dosáhly k červnu 2026 výše 506,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,8 %, tj. o 36,4 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činily celkové příjmy 374 mld. Kč.
Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 309,3 mld. Kč a meziročně výrazně vzrostly. Na jejich vývoji se projevil zejména vyšší výnos sdílených daní v důsledku změny rozpočtového určení daní, která zvýšila podíl krajů a obcí na daňových příjmech v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu. V této souvislosti se podíl státu na výnosech daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických a fyzických osob snížil o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů, což ke konci června zvýšilo jejich daňové příjmy o 16,7 mld. Kč. Daňové příjmy tak meziročně vzrostly o 17,9 % (o 40,3 mld. Kč) na 265 mld. Kč. Ukazatel soběstačnosti územních rozpočtů, vyjádřený jako podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, meziročně vzrostl na 83 %.
Přijaté transfery dosáhly 197,3 mld. Kč a meziročně se snížily. Důvodem byl především pokles neinvestičních transferů, které meziročně klesly o 5,3 %, tj. o 10,1 mld. Kč, zejména v důsledku nižšího objemu peněžních prostředků na přímé výdaje na vzdělávání poskytovaných z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Pokles souvisel se změnou financování regionálního školství od roku 2026, kdy bylo financování nepedagogických pracovníků převedeno z přímých transferů na financování prostřednictvím sdílených daní.
Naopak přijaté investiční transfery vzrostly o 3,6 mld. Kč, zejména díky vyšším transferům poskytovaným z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“).
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů dosáhly k červnu 2026 výše 446 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10 %, tj. o 40,5 mld. Kč. Jejich růst předčil růst příjmové stránky. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činily celkové výdaje 347,8 mld. Kč.
Běžné výdaje dosáhly 361,9 mld. Kč (meziroční růst o 7,8 %, tj. o 26,2 mld. Kč), přičemž na jejich růstu se podílely zejména neinvestiční transfery. Dominantní část těchto transferů bylo tvořeno peněžními prostředky, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“). Navýšení běžných výdajů (příspěvku na provoz zřízeným PO) územních samosprávných celků souvisejících s převodem financování nepedagogických pracovníků do rozpočtového určení daní bylo v prvním pololetí roku 2026 v celé výši pokryto navýšením rozpočtového určení daní.
Kapitálové výdaje se v polovině roku meziročně navýšily (o 20,6 %, tj. o 14,3 mld. Kč) z důvodu investic zejména do staveb a programového vybavení a činily 84,1 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje hospodařily v prvním pololetí roku 2026 s přebytkem rozpočtu ve výši 32,1 mld. Kč (meziroční pokles o 8,2 %, tj. o 2,9 mld. Kč). Přesto se jednalo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření (viz graf č. 2). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činil výsledek hospodaření 2,4 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 42,5 %, tj. o 1,8 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové konsolidované příjmy krajů dosáhly ke konci června 2026 výše 220,5 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 2 %, tj. o 4,3 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činily příjmy krajů 91,3 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů meziročně výrazně vzrostly na 70,1 mld. Kč a představovaly 67 % celkových očištěných příjmů2. Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy, které dosáhly 62,1 mld. Kč (meziroční růst o 11,1 %, tj. o 21,7 mld. Kč), především v důsledku změny rozpočtového určení daní účinné od 1. ledna 2026.
Jak je zřejmé z grafu č. 3, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z DPPO na 16,2 mld. Kč. Jejich vývoj ovlivnila, vedle změny rozpočtového určení daní, především červnová úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na daň a část úhrady vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků s povinným auditem nebo u poplatníků, jejichž daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce. Příjmy z DPH zaznamenaly růst na 31 mld. Kč a příjmy z DPFO vzrostly na 14,4 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů krajů, se meziročně mírně snížily.
Kraje k červnu 2026 přijaly transfery ve výši 150,4 mld. Kč (meziroční pokles o 5 %, tj. o 7,9 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery dosáhly 145,4 mld. Kč a meziročně klesly o 6 %, tj. 9,3 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 12,8 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly MŠMT, a to z důvodu převodu financování nepedagogických pracovníků do rozpočtového určení daní. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji k červnu 2026 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily 5 mld. Kč (meziroční růst o 39,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Na tom se podílel meziroční růst transferů poskytovaných v rámci operačního programu Spravedlivá transformace financovaného z prostředků EU (růst o 0,5 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí. Významné investiční transfery přijaté kraji k červnu 2026 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové konsolidované výdaje krajů dosáhly k červnu 2026 výše 188,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 výdaje činí 102,5 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 168,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 1,5 %, tj. o 2,5 mld. Kč. Přibližně tři čtvrtiny běžných výdajů tvořily neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, zejména prostředky poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. Výraznější růst zaznamenaly kapitálové výdaje, které se meziročně zvýšily o 31,1 %, tj. o 4,7 mld. Kč, na 19,8 mld. Kč. Jejich růst souvisel především s vyššími investicemi do výstavby silnic. Kraje dlouhodobě nevyužívají peněžní prostředky alokované v rozpočtovém určení daní na silnice, kdy v roce 2025 výdaje krajů z vlastních zdrojů do silnic a ostatních záležitostí pozemních komunikací byly nižší o 7,9 mld. Kč, než činil teoretický propočet rozpočtového určení daní na silnice.
Stav na BÚ a dluh krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených PO činil na konci pololetí 2026 celkem 26,7 mld. Kč a ve srovnání s koncem roku 2025 se nepatrně snížil. K poklesu dluhu přitom došlo v období výrazného růstu investičních výdajů, což poukazuje na příznivou finanční situaci krajů a jejich schopnost financovat významnou část investic bez zapojování úvěrového financování. V přepočtu na obyvatele vykázal nejvyšší dluh Karlovarský kraj, následovaný Libereckým a Středočeským krajem.
Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v polovině letošního roku 145 mld. Kč, což představuje oproti roku 2025 navýšení úspor o 38,9 %, tj. o 40,6 mld. Kč. Výši úspor však významně ovlivňují peněžní prostředky přijaté z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace poskytované soukromým školám1, které kraje do konce června dosud nepřevedly školám a školským zařízením. Po jejich vyloučení činil stav peněžních prostředků na BÚ včetně zřízených příspěvkových organizací krajů 115,3 mld. Kč a oproti konci roku 2025 vzrostl o 10,5 %, tj. o 10,9 mld. Kč. I po tomto očištění tak peněžní prostředky krajů více než čtyřnásobně převyšovaly jejich celkový dluh. Nejvyšší objem peněžních prostředků v přepočtu na obyvatele vykázaly Kraj Vysočina a Karlovarský kraj.
Jak je patrné z grafu č. 6, dlouhodobý vývoj peněžních prostředků a dluhu krajů se výrazně liší. Zatímco dluh krajů se od roku 2016 zvýšil o 25,5 %, objem peněžních prostředků na BÚ vzrostl o 300,2 %3. Také po vyloučení peněžních prostředků na přímé výdaje na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám je patrný dlouhodobý růst peněžních prostředků krajů. Tento vývoj spolu s nízkou úrovní dluhu potvrzuje jejich silnou finanční pozici a vytváří prostor pro financování investic z vlastních zdrojů i v dalších obdobích.
II. Hospodaření obcí
Obce hospodařily v prvním pololetí roku 2026 s přebytkem rozpočtu ve výši 28,4 mld. Kč, který se meziročně mírně snížil (viz graf č. 7). I přes tento pokles zůstává hospodaření obcí přebytkové a potvrzuje jejich příznivou finanční situaci. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činil přebytek 23,9 mld. Kč.
Významnou část celkového přebytku obcí tvořil výsledek hospodaření hl. m. Prahy, jehož rozpočet skončil v přebytku 19,3 mld. Kč. Ten meziročně vzrostl o 6,5 %, tj. o 1,2 mld. Kč, při celkových příjmech 81,2 mld. Kč a výdajích 61,9 mld. Kč. Bez zahrnutí hl. m. Prahy dosáhl přebytek hospodaření ostatních obcí 9,1 mld. Kč a meziročně se snížil o 15,9 %, tj. o 1,7 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové konsolidované příjmy obcí dosáhly v červnu výše 292,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,6 %, tj. o 32,7 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činily příjmy 275,5 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí dosáhly 238,3 mld. Kč a představovaly 86 % celkových očištěných příjmů2, což potvrzuje vysokou míru finanční soběstačnosti obcí. Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 16,8 %, tj. o 29,2 mld. Kč, na 202,9 mld. Kč. Jejich vývoj pozitivně ovlivnila změna rozpočtového určení daní účinná od 1. ledna 2026, která zvýšila podíl obcí na sdílených daních.
Jak je patrné z grafu č. 8, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z DPPO, které dosáhly 51,6 mld. Kč. Stejně jako u krajů se na jejich vývoji, vedle změny rozpočtového určení daní, pozitivně projevila zejména červnová úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na daň a část úhrady vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků s povinným auditem nebo u poplatníků, jejichž daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce. Příjmy z DPH dosáhly 83 mld. Kč a příjmy z DPFO 40,3 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy se meziročně snížily na 28,1 mld. Kč, z toho příjmy z daně z nemovitých věcí činily 13,9 mld. Kč.
Obce v pololetí přijaly transfery v celkové výši 54,2 mld. Kč (meziroční růst o 4,3 %, tj. o 2,2 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 40,8 mld. Kč a meziročně klesly o 1,4 %, tj. o 0,6 mld. Kč. Meziroční pokles byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 1,5 mld. Kč) a u operačního programu Jan Amos Komenský (o 1,2 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi k červnu 2026 je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 30,3 %, tj. o 3,2 mld. Kč) na 13,8 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Národního plánu obnovy (o 1,6 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo kultury. Významné investiční transfery přijaté obcemi k červnu 2026 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové konsolidované výdaje obcí dosáhly k červnu 2026 výše 264,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,4 %, tj. o 33,3 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činily výdaje 251,7 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 13,3 %, tj. o 23,4 mld. Kč) na 199,3 mld. Kč, a to zejména navýšením platů zaměstnanců v místní správě. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily o 18 %, tj. o 9,9 mld. Kč, na 64,8 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do výstavby silnic.
Stav na BÚ a dluh obcí:
Dluh obcí včetně jimi zřízených PO v polovině roku 2026 činil 73,1 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2025 se zvýšil o 3,9 %, tj. o 2,7 mld. Kč. Výrazný růst investiční aktivity při současném pouze mírném zvýšení dluhu naznačuje, že obce financovaly zvýšené investiční výdaje převážně bez výraznějšího zapojení cizích zdrojů. Tento vývoj spolu s vysokými úsporami potvrzuje jejich příznivou finanční situaci. Dluh hl. m. Prahy činil 6,7 mld. Kč a oproti konci roku 2025 se snížil o 11,5 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Nejvyšší dluh bez zahrnutí PO v přepočtu na obyvatele vykázaly obce v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina.
Objem úspor (včetně PO) dosáhl v polovině roku 2026 celkem 475,2 mld. Kč a oproti konci roku 2025 vzrostl o 9,8 %, tj. o 42,2 mld. Kč. Oproti konci roku 2025 tak vzrostl o 8,7 %, tj. o 37,7 mld. Kč. Zůstatky hl. m. Prahy vč. PO dosáhly 205,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16 %, tj. o 28,4 mld. Kč.
Jak je patrné z grafu č. 11, dlouhodobý vývoj peněžních prostředků obcí výrazně převyšuje vývoj jejich zadlužení. Zatímco dluh obcí se od roku 2016 zvýšil pouze o 1,7 %, objem peněžních prostředků na BÚ vzrostl o 174 %. Objem peněžních prostředků tak dlouhodobě roste výrazně rychleji než dluh obcí a vytváří prostor pro financování další investiční aktivity bez výraznějšího nárůstu dluhu.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v červnu 2026 s celkovými příjmy ve výši 2,9 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 2,9 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v deficitu 0,04 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2016 o 218,4 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy