Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 8. 2026
Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí zůstalo i ke konci srpna 2026 přebytkové, meziročně se však přebytek výrazně snížil. Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl necelých 27 miliard korun, což je téměř o 8 miliard méně než ve stejném období minulého roku. Za souhrnným výsledkem se skrývají výrazné rozdíly. Kraje vykázaly přebytek 2,5 mld. Kč, druhý nejnižší za posledních deset let. Praha vykázala přebytek 19,7 mld. Kč, téměř tři čtvrtiny přebytku všech územních rozpočtů a více než 80 % přebytku obcí. Zatímco přebytek hlavního města meziročně vzrostl o pětinu, ostatní obce zaznamenaly jeho pokles téměř o 60 % na 4,6 mld. Kč. Celkově příznivý výsledek hospodaření obcí tak zakrývá výrazné rozdíly mezi Prahou a ostatními obcemi.
Příjmy územních rozpočtů nadále rostly, především díky vyššímu inkasu sdílených daní. Významně se na tom podílela změna rozpočtového určení daní účinná od 1. ledna 2026, která v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků zvýšila podíl obcí a krajů na sdílených daních. Tato změna jim ke konci srpna přinesla dodatečné daňové příjmy ve výši 21,3 mld. Kč. Současně se snížil objem přímých dotací na vzdělávání. Nejde tedy pouze o růst volně využitelných prostředků, ale také o změnu způsobu financování školství.
Výdaje územních samospráv rostly rychleji než jejich příjmy. K nižšímu přebytku přispěly také vyšší investice, které směřovaly především do dopravní infrastruktury a bydlení. Přestože obce a kraje investují více než loni, stále disponují značnými finančními rezervami, které mohou využít pro další rozvoj svých území.
Kam směřují dotace z veřejných rozpočtů? Odpověď nabízí Registr dotací v aplikaci MONITOR Státní pokladny. Na jednom místě umožňuje přehledně vyhledávat informace o poskytnutých dotacích a půjčených peněžních prostředcích. Vedle Státního registru dotací jsou k dispozici také Územní registr dotací a Registr dotací pro neziskové organizace. Občané, novináři, analytici i zástupci veřejné správy tak mohou snadno zjistit, komu a na jaké účely byly veřejné prostředky poskytnuty.
Podrobnější údaje o hospodaření územních samosprávných celků jsou dostupné v analytické části aplikace v sekci Územní organizace.
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily v srpnu 2026 s přebytkem 26,7 mld. Kč, meziročně o 22,7 % (7,9 mld. Kč) nižším (viz graf č. 1). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 , které kraje a hl. m. Praha pouze přeposílají a které neodrážejí jejich vlastní rozpočtové hospodaření, činil přebytek rozpočtu 26,5 mld. Kč. Ve srovnání s prvním pololetím roku 2025 se tak snížil o více než 20 %. Rychlejší růst výdajů než příjmů ukazuje, že část rostoucích zdrojů samosprávy využily již v průběhu roku.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy dosáhly v srpnu 2026 výše 630,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,5 % (38,7 mld. Kč). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činily celkové příjmy 498,1 mld. Kč.
Vlastní příjmyi dosáhly 417,4 mld. Kč a představovaly 84 % očištěných příjmů2. Daňové příjmy vzrostly o 45,9 mld. Kč na 359,3 mld. Kč. Kromě ekonomického vývoje se v nich promítla změna rozpočtového určení daní: podíl státu na DPH a daních z příjmů se snížil o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů, což do srpna zvýšilo jejich daňové inkaso o 21,3 mld. Kč.
Přijaté transfery dosáhly 213,3 mld. Kč a meziročně se snížily. Důvodem byl především pokles neinvestičních transferů, které meziročně klesly o 7,9 % (16,1 mld. Kč), zejména kvůli převodu financování nepedagogických pracovníků z přímých dotací MŠMT do sdílených daní. Naopak investiční transfery vzrostly o 26,7 % (5,6 mld. Kč), zejména díky prostředkům Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“).
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje dosáhly k srpnu 2026 výše 604 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,4 % (46,5 mld. Kč). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činily celkové výdaje 471,7 mld. Kč.
Běžné výdaje dosáhly 479,7 mld. Kč (meziroční růst o 6,7 %, tj. o 30,2 mld. Kč), přičemž na jejich růstu se podílely zejména neinvestiční transfery. Dominantní část těchto transferů bylo tvořeno peněžními prostředky, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), zejména základním školám.
Kapitálové výdaje se v srpnu meziročně navýšily (o 15,1 %, tj. o 16,3 mld. Kč) z důvodu investic zejména do staveb silnic a bytového hospodářství a činily 124,3 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje vykázaly v srpnu 2026 přebytek rozpočtu 2,5 mld. Kč, druhý nejnižší za poslední dekádu (viz graf č. 2). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činil výsledek hospodaření 2,4 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 55,3 %.
Příjmy krajů:
Celkové konsolidované příjmy krajů dosáhly ke konci srpna 251,4 mld. Kč a meziročně nepatrně vzrostly (o 1 %, tj. o 2,4 mld. Kč). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 činily příjmy krajů 135,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů meziročně výrazně vzrostly na 95,7 mld. Kč a představovaly 70,4 % celkových očištěných příjmů2. Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy, které dosáhly 85,9 mld. Kč (meziroční růst o 16,3 %, tj. o 12 mld. Kč), především v důsledku změny rozpočtového určení daní účinné od 1. ledna 2026.
Jak ukazuje graf č. 3, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z DPH na 42,7 mld. Kč, kde se promítá růst nominálních výdajů domácností. Příjmy z DPFO zaznamenaly růst na 20,4 mld. Kč hlavně z důvodu růstu mezd a platů. Příjmy z DPPO vzrostly na 22,3 mld. Kč, kde měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2025. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů krajů, se meziročně mírně snížily.
Kraje k srpnu 2026 přijaly transfery ve výši 155,7 mld. Kč (meziroční pokles o 6,7 %, tj. o 11,1 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery dosáhly 148,1 mld. Kč a meziročně klesly o 8,3 % (13,4 mld. Kč). Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 12,8 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly MŠMT, a to z důvodu převodu financování nepedagogických pracovníků do rozpočtového určení daní. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji k srpnu 2026 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily 7,6 mld. Kč (meziroční růst o 43,4 %, tj. o 2,3 mld. Kč). Na tom se podílel meziroční růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021-2027 financovaného z prostředků EU (růst o 0,7 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté kraji k srpnu 2026 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové konsolidované výdaje krajů dosáhly v srpnu 248,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,5 % (6 mld. Kč). Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1 výdaje činí 133,5 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 219,5 mld. Kč a meziročně se téměř nezměnily (růst o 0,1 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Přibližně tři čtvrtiny běžných výdajů tvořily neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, zejména prostředky poskytované středním školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání.
Kapitálové výdaje naproti tomu meziročně vzrostly o 24,5 % (5,8 mld. Kč) na 29,4 mld. Kč. Jejich růst souvisel především s vyššími investicemi do výstavby silnic. Kraje dlouhodobě nevyužívají peněžní prostředky alokované v rozpočtovém určení daní na silnice, kdy v roce 2025 výdaje krajů z vlastních zdrojů do silnic a ostatních záležitostí pozemních komunikací byly nižší o 7,9 mld. Kč, než činil teoretický propočet rozpočtového určení daní na silnice.
Stav na BÚ a dluh krajů
Stav na bankovních účtech krajů (bez příspěvkových organizací) činil k 31. 8. 2026 celkem 74,7 mld. Kč. Údaje o dluhu jsou dostupné pouze za červen 20263 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2025.
II. Hospodaření obcí
Obce skončily na konci srpna s přebytkem rozpočtu 24,3 mld. Kč (viz graf č. 6). Výrazně jej však ovlivnilo hospodaření hlavního města. Praha vykázala přebytek 19,7 mld. Kč, meziročně o 20 % vyšší. Ostatní obce společně dosáhly přebytku 4,6 mld. Kč, který naopak klesl o 59,7 %.
Příjmy obcí:
Celkové konsolidované příjmy obcí dosáhly v srpnu 387 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,3 %, tj. o 36,2 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činily příjmy 370 mld. Kč. Vlastní příjmyiobcí dosáhly 320,5 mld. Kč a představovaly 87 % celkových očištěných příjmů2, což potvrzuje vysokou míru finanční soběstačnosti obcí. Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 14,1 %, tj. o 33,9 mld. Kč, na 273,4 mld. Kč. Jejich vývoj pozitivně ovlivnila změna rozpočtového určení daní účinná od 1. ledna 2026, která zvýšila podíl obcí na sdílených daních.
Jak je patrné z grafu č. 7, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z DPH na 114,3 mld. Kč, kde se promítá růst nominálních výdajů domácností. Příjmy z DPFO zaznamenaly růst na 57,1 mld. Kč hlavně z důvodu růstu mezd a platů. Příjmy z DPPO vzrostly na 68,3 mld. Kč, kde měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2025. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Ostatní daňové příjmy se meziročně zvýšily na 33,7 mld. Kč, z toho příjmy z daně z nemovitých věcí činily 16,5 mld. Kč.
Obce v srpnu přijaly transfery v celkové výši 66,5 mld. Kč (meziroční růst o 1 %, tj. o 0,7 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 45,7 mld. Kč a meziročně klesly o 7,2 % (3,5 mld. Kč). Meziroční pokles byl zaznamenán zejména u operačního programu Jan Amos Komenský (o 2,4 mld. Kč) a u přímých výdajů na vzdělávání (o 1,5 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi k srpnu 2026 je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 25,4 %, tj. o 4,2 mld. Kč) na 20,7 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Národního plánu obnovy (o 2,8 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí. Významné investiční transfery přijaté obcemi k srpnu 2026 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové konsolidované výdaje obcí dosáhly v srpnu 362,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,3 %, tj. o 39,8 mld. Kč. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám1, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činily výdaje 345,7 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 12,1 %, tj. o 28,9 mld. Kč) na 266,9 mld. Kč, a to zejména navýšením transferů na základní a mateřské školy. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily o 12,8 %, tj. o 10,9 mld. Kč, na 95,7 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do výstavby bytového hospodářství.
Stav na BÚ a dluh obcí:
Stav na bankovních účtech obcí (bez příspěvkových organizací) činil k 31. 8. 2026 celkem 414,4 mld. Kč. Údaje o dluhu jsou dostupné pouze za červen 20264 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2025.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v srpnu 2026 s celkovými příjmy ve výši 4,1 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 4,2 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v deficitu 0,2 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně. Od roku 2026 umožňuje nový výkaz FIN sledovat stavy na bankovních účtech (bez prostředků příspěvkových organizací) také měsíčně.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy