schválena ministrem financí dne 21. dubna 2026

Ministerstvo financí provádí správu zahraničních pohledávek na základě Zásad správy a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek České republiky, které byly schváleny usnesením vlády č.629/2021 ze dne 12. července 2021. 

I. Informace o stavu k 31. 12. 2025

¹ Pohledávky ČR vůči Číně činí 597 838 tis. Kč, závazky ČR vůči Číně činí 317 310 tis. Kč
 ²Pohledávka byla bezúplatně převedena na MZV a není vedena v účetnictví MF
³ Údaje o speciálních pohledávkách podléhají režimu utajení dle zákona č.412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací 
a o bezpečnostní způsobilosti
⁴ Nachází se na území Ukrajiny, nicméně dosud nebylo formálně všemi stranami potvrzeno jako nástupnictví Ukrajiny

II. Stručná informace o vývoji v roce 2025 

Celková výše zahraničních pohledávek ČR vedených v rozvaze k 31. 12. 2025 činila cca 12 377,8 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2024 cca 13 377,2 mil. Kč + speciál). 

Inkaso ze splátek zahraničních pohledávek ve prospěch státního rozpočtu činilo v roce 2025 cca 172,4 mil. Kč (v roce 2024 cca 152 mil. Kč).

Alžírsko

splaceno 2025: 50 295 tis. Kč

Původní pohledávka byla evidována v návaznosti na dodávky realizované v 80. letech 20. století, investiční akce v Alžírsku však nebyly dokončeny a tím s odkazem na podmínky mezivládní úvěrové smlouvy z roku 1984 nevznikl ČR ani SR právní nárok na splacení pohledávky ze strany Alžírska. Alžírská strana dlouhodobě odmítala vést v této věci jakákoli jednání, neúspěchem skončily i pokusy řešit tuto otázku přes zprostředkovatele.

V roce 2022 oslovila společně ministerstva financí ČR a SR alžírskou stranu ve snaze uspořádat jednání, na kterém by zaznělo definitivní stanovisko Alžírska k této problematice. V roce 2023 se v Alžíru uskutečnila dvě kola trilaterálních jednání mezi zástupci ministerstev financí ČR, SR a ADLR, na kterých alžírská strana projevila ochotu ke kompromisnímu řešení, jehož konkrétní obrysy byly finalizovány v roce 2024. V rámci tohoto kompromisního řešení bylo dosaženo shody na částce, kterou alžírská strana uhradí ČR a SR jako kompenzaci za škody způsobené financováním výše uvedených investičních akcí se současným započítáním nákladů alžírské strany spojených s nutností dokončit uvedené investiční akce pomocí alternativních dodavatelů.

Dne 22. září 2024 byla v Alžíru podepsána Dohoda mezi vládou Alžírské demokratické a lidové republiky na straně jedné a vládou České republiky a vládou Slovenské republiky na straně druhé o řešení finančních záležitostí. V souladu s uzavřenou Dohodou uhradí alžírská strana postupně v 6 pololetních splátkách ve prospěch Ministerstva financí ČR (dále „MF ČR“) celkem 6 878 275,68 USD. První splátka byla uhrazena ještě v roce 2024, v roce 2025 uhradila alžírská strana další dvě splátky, každou ve výši 1 146 379,28 USD.

Bělorusko

splaceno 2025: 3 448 tis. Kč

V roce 2019 byla v Minsku podepsána mezivládní dohoda o řešení dluhu Běloruska vůči České republice ve výši 1 790 411,12 USD jeho postupným zápočtem za platby nájemného za užívání budovy zastupitelského úřadu ČR v Minsku. Proces postupného umořování dluhu jeho zápočtem za splátky nájemného byl zahájen v roce 2020 a v roce 2025 nadále i přes aktuální politickou situaci pokračoval. 

Bankovně technickou rolí v celém procesu byla na české straně v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou pověřena ČSOB, a.s., která však v roce 2022 vypověděla smlouvu o správě bankovních účtů zahraničních pohledávek s MF ČR.

Běloruská strana následně informovala zastupitelský úřad ČR v Minsku, že jediným možným řešením případného ukončení spolupráce s ČSOB, a.s. je změna právního základu, tj. revize příslušné mezivládní dohody. Zastupitelský úřad ČR v Minsku s ohledem na značná rizika spojená s případnou revizí mezivládní dohody doporučil pokračovat prozatím ve vypořádání zadluženosti Běloruska vůči ČR dosavadním způsobem a současnou mezivládní smlouvu neměnit.  MF ČR proto v roce 2023 uzavřelo novou smlouvu s ČSOB, a.s. jen pro teritorium Běloruska. 

V průběhu roku 2025 došlo k odstavení běloruské Belvněšekonombanky od systému SWIFT, nicméně banka nadále komunikuje s ČSOB, a.s. prostřednictvím e-mailů. S ohledem na aktuální situaci a doporučení zastupitelského úřadu ČR v Minsku MF ČR prodloužilo spolupráci s ČSOB, a.s. pro toto teritorium i pro rok 2026.

Čína

MF ČR se řadu let snaží dosáhnout řešení již odsouhlasené části vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících z barterových obchodů, případně odsouhlasení i zbylé části účtů. Hlavním problémem je nalezení partnera pro jednání na čínské straně. Jakýkoli případný kompromis nelze učinit bez souhlasu čínské strany, jelikož se jedná o souhrn odsouhlasených i neodsouhlasených barterových účtů, a to jak s konečným saldem ve prospěch ČR (23 mil. CHF), tak ve prospěch Číny (12,2 mil. CHF). Je proto zapotřebí domluvit se s Čínou na řešení, které by mělo v konečném důsledku za následek vyřešení aktiv i pasiv na obou stranách.

MF ČR dlouhodobě ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR v Pekingu urguje reakci čínské strany na opakované české návrhy dalšího postupu, v poslední době však ve věci k žádnému pokroku nedošlo. Na konci roku 2025 se dohodli zástupci ministerstev financí ČR a SR, že v roce 2026 převezme iniciativu v této věci Ministerstvo financí SR (jedná se o jedno z teritorií, kde obě ministerstva postupují ve vzájemné koordinaci).

Lanatex (Indie) 

Společnost Lanatex a.s., která byla v 90. letech 20. století MF ČR vybrána pro deblokaci části indického dluhu, postupně přestala splácet své závazky. V letech 2009 a 2012 byly podány žaloby na zaplacení dlužných splátek, které MF ČR vyhrálo. Vzhledem k celkové výši žalované částky byl spor předán k dalšímu řízení na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který byl současně pověřen vymáháním pohledávky přiznané soudním rozhodnutím.

V rámci exekučního řízení docházelo k postupnému splácení dluhu společnosti Lanatex a.s. vůči MF ČR a také vůči dalším věřitelům – příslušnému finančnímu úřadu a bance, zejména formou postupných prodejů nemovitostí ve vlastnictví společnosti Lanatex a.s.

V roce 2022 vydal Krajský soud v Brně usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka Lanatex a.s. a prohlásil na jeho majetek konkurs. V rámci probíhajícího insolvenčního řízení je MF ČR v postavení jednoho z věřitelů. Věřitelé ve spolupráci s insolvenční správkyní činí jednotlivé úkony, které by měly vést k úhradě alespoň podstatné části přihlášených pohledávek.

Po mnoha neúspěšných pokusech došlo v průběhu září 2025 k prodeji části areálu společnosti Lanatex a.s. vybranému zájemci za částku 17,5 mil. Kč. Následně proběhl zápis této operace do katastru nemovitostí, insolvenční správkyně v současné době připravuje rozdělení výtěžku mezi oprávněné věřitele. Jedná se zejména o ty nemovitosti, u kterých vzhledem k chátrání hrozily další výdaje, případně snižování jejich hodnoty. Zbývající část areálu (zejména zemědělské pozemky) bude nabízena ke koupi formou aukce 
v průběhu roku 2026.

CS Trading (Indonésie)

V roce 2006 uplatnila společnost CS Trading s.r.o. nárok na náhradu škody způsobenou údajným nesprávným úředním postupem při rozdělování splátek indonéského dluhu, posléze, společně se společností LIGNA a.s., podala na MF ČR dvě žaloby. Ve všech soudních řízeních jedná namísto MF ČR Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

První z žalob na cca 24 mil. Kč s příslušenstvím soud v prvním stupni původně zamítl, odvolací soud však rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně. V opakovaném řízení soud žalobu potvrdil a uložil MF ČR uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, což posléze potvrdil i odvolací soud. Na základě tohoto rozsudku MF ČR uhradilo žalující straně vč. nákladů řízení cca 46 mil. Kč. Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo současně podáno dovolání, a to úspěšně. Dovolací soud v roce 2015 všechny dosavadní rozsudky zrušil a opět vrátil řízení k soudu I. stupně, který následně původní žalobu z roku 2006 zamítl, stejně postupoval i odvolací soud.

MF ČR proto u Okresního soudu v Berouně zažalovalo navrácení dříve vyplaceného bezdůvodného obohacení. V roce 2024 bylo soudem prvního stupně rozhodnuto ve prospěch MF ČR, žalovaná společnost se však proti tomuto rozhodnutí odvolala, řízení proto dále pokračuje.

V roce 2020 proběhlo úvodní jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 týkající se druhé žaloby společností CS Trading s.r.o. a LIGNA a.s. z roku 2006 vůči MF ČR a ČSOB, a.s. o náhradu škody ve výši cca 190 mil. Kč, v roce 2021 soud rozsudkem tuto žalobu zamítl. V roce 2022 odmítl Ústavní soud ústavní stížnost společnosti CS Trading s.r.o. týkající se žádosti této společnosti o osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním, rozsudek soudu I. stupně je tak v této věci pravomocný.

Irák 

splaceno 2025: 114 356 tis. Kč

V souladu s ustanoveními Dohody o vypořádání irácké zadluženosti ze dne 14. května 2006 byly splátky za rok 2025 uhrazeny v dohodnutých termínech. 

Írán

MF ČR zaslalo Centrální bance Íránu na konci roku 2019 v návaznosti na předchozí jednání návrh smlouvy o řešení íránského dluhu. Írán zaslal návrh na úpravy a doplnění textu mezivládní dohody prostřednictvím svého zastupitelského úřadu v Praze v roce 2021.

V návaznosti na konzultace s Ministerstvem zahraničních věcí zpracovalo MF ČR formou další verze návrhu smlouvy stanovisko k íránským připomínkám a zaslalo jej íránské straně v roce 2022 spolu s žádostí o uskutečnění 1. kola expertního jednání o textu dohody. Íránská strana se do současné doby nevyjádřila.

MF SR (Írán)

V roce 2022 se uskutečnilo společné jednání ministerstev financí ČR a SR s cílem pokusit se najít přijatelnou cestu k řešení situace vzniklé přečerpáním podílu SR při řešení íránského dluhu o cca 188 tis. USD na úkor ČR v 90. letech 20. století. 

V rozporu s dřívějším vstřícným postojem zaslalo Ministerstvo financí SR v roce 2024 stanovisko, ve kterém se od své odpovědnosti k úhradě uvedené částky distancuje a odkazuje na dřívější pochybení ČSOB, a.s. MF ČR proto následně požádalo ČSOB, a.s. o vyjádření, ČSOB, a.s. však pouze odkázala na dřívější popis situace s tím, že odpovědnost spatřuje na straně Ministerstva financí SR. Zástupci MF ČR proto budou věc nadále konzultovat se slovenskými protějšky.

Jugoslávie (bývalá Socialistická federativní republika Jugoslávie)

Dluh bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR pocházející z počátku 90. let 20. století nebyl stále oficiálně rozdělen mezi jednotlivé nástupnické státy bývalé SFRJ. V letech 2018–2019 byly uzavřeny mezivládní smlouvy se Srbskem a s Černou Horou, které zatím jako jediné souhlasily s dvojstranným jednáním o řešení příslušné části dluhu. Obě země již také uhradily dohodnuté částky.

V roce 2019 se uskutečnilo společné jednání zástupců ministerstev financí ČR a SR se zástupci čtyř dalších nástupnických zemí bývalé SFRJ (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie a Slovinsko), kde tyto země poskytly svou představu rozdělení zbývající části dluhu. S ohledem na některé nejasnosti zaslalo MF ČR v roce 2020 dopis zástupcům těchto zemí s žádostí o upřesnění a vyjasnění jejich stanoviska, k tomu však již nedošlo (prodleva byla mj. způsobena také pandemií COVID-19). 

Další jednání byla de facto obnovena až v roce 2024, kdy došlo k bilaterálnímu jednání zástupců ministerstev financí ČR a Bosny a Hercegoviny, která z dotčených nástupnických zemí SFRJ projevila největší ochotu pokračovat v jednáních. Ministerstva financí ČR a SR (která postupují ve vzájemné koordinaci) v návaznosti na toto jednání požádala Národní banku Srbska o poskytnutí dostupné dokumentace týkající se clearingového dluhu bývalé SFRJ (Národní banka Srbska je nástupkyní Národní banky Jugoslávie). Národní banka Srbska v roce 2025 reagovala vysvětlujícím dopisem, ve kterém shrnula historii celého případu a odkázala na jednání s jednotlivými nástupnickými státy.

Ministerstva financí ČR a SR poté ve snaze posunout jednání dále oslovily dotčené nástupnické státy (Slovinsko, Chorvatsko, Severní Makedonii, Bosnu a Hercegovinu) dopisy ministrů financí, ve kterých byly nastíněny konkrétní možnosti dalšího postupu a navrhována expertní jednání. Do konce roku 2025 proběhla v tomto duchu expertní jednání zástupců ministerstev financí ČR, SR a Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a ministerstev financí ČR a Slovinska v Lublani. Další jednání budou pokračovat v roce 2026.

Kazachstán

Pohledávka za Kazachstánem vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není kazachstánskou stranou odsouhlasena. Na jednání v roce 2017 zástupci Kazachstánu sdělili, že dluh byl vyřešen již počátkem 90. let 20. století dodávkami plynu přes Ruskou federaci a Ukrajinu. MF ČR následně obdrželo vyjádření Ministerstva energetiky RF, které výše uvedené sdělení Kazachstánu nepotvrdilo.

V rámci jednání mezivládní komise ČR – Kazachstán v roce 2021 bylo dosaženo dohody, že jednání s kazachstánskou stranou mají pokračovat. MF ČR proto následně vyzvalo kazachstánskou stranu k dalšímu kolu expertních jednání, nicméně Kazachstán požádal o zaslání dokumentů dokládajících existenci pohledávky (ačkoli česká strana v minulosti tyto dokumenty opakovaně poskytla). MF ČR proto v roce 2022 zaslalo do Kazachstánu další dopis, jehož přílohou jsou kopie relevantních dokumentů, a znovu požádalo o další kolo expertních jednání.

Při příležitosti mezivládní komise, která zasedala v dubnu 2025 v Astaně, se uskutečnilo jednání na ministerstvu energetiky Republiky Kazachstán k jamburskému dluhu. Výsledkem jednání je příslib kazachstánské strany znovu celou věc analyzovat s tím, že česká strana vyjádřila připravenost být maximálně flexibilní při hledání možných řešení. Jako možné řešení bylo zmíněno např. nabytí nemovitosti do vlastnictví ČR, pravděpodobně v Almaty, za účelem vytvoření Českého domu. Návazná přislíbená jednání na podzim 2025 neproběhla, MF ČR tak v současné době ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR v Astaně analyzuje možnosti dalšího postupu.

KLDR

Řešení pohledávky závisí na případné ochotě korejské strany přehodnotit svůj kategorický postoj z roku 2010 (nabídka uhradit max. 5% pohledávky). Konverze jednotlivých částí pohledávky ČR dle klíče odsouhlaseného na jednání zástupců ministerstev financí ČR a KLDR v roce 2010 je dle názoru Ministerstva financí KLDR aplikovatelná pouze při současném souhlasu české strany s podmínkami řešení zadluženosti navrženými korejskou stranou.

Krivyj Rih

Podle sdělení Ministerstva financí SR nadále trvá stav, že jakékoli řešení této problematiky z věcné stránky je možné až po ukončení soudního sporu, který je veden mezi Ministerstvem hospodářství SR a Slovenským investičním holdingem a.s. o určení povinnosti vrácení majetku – objektu KTUK Slovenské republice.

Kuba

V letech 2015–2017 proběhla jednání, na kterých Kuba uznala všechny části dluhu, a byly diskutovány možnosti jeho řešení. V roce 2018 pak byla jednání přerušena, Kuba nereagovala na žádosti o konkretizaci nabídek řešení dluhu (prodleva byla mj. způsobena pandemií COVID-19).

Jednání byla obnovena v roce 2022, v roce 2024 pak kubánská strana dopisem presidentky Banco Nacional de Cuba předložila návrh odpustit část dluhu v převoditelných rublech a současně reorganizovat část dluhu evidovanou v EUR splátkami rozloženými do 20 let. Jednalo se o nejlepší kubánskou nabídku na řešení kubánského dluhu, kterou kdy ČR obdržela, předchozí návrhy obsahovaly vždy řešení kombinované, formou splácení a dodávek zboží, a to v různém poměru.

V březnu 2025 se v Havaně uskutečnilo jednání expertů MF ČR s experty Kubánské národní banky (Banco Nacional de Cuba) a Kubánské centrální banky (Banco Central de Cuba), jehož cílem bylo vyjasnit přesné parametry předložených návrhů a následně se pokusit dosáhnout shody na oboustranně přijatelném postupu při řešení dluhu. Následně byl kubánské straně zaslán dopis ministra financí ČR, na který však přes opakované urgence kubánská strana dosud oficiálně nereagovala. 

Libye

S ohledem na politickou a bezpečnostní situaci v Libyi byla jednání o pohledávce ČR (pohledávka pochází z dodávek vojenského materiálu a podléhá režimu utajení dle zákona č.412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) přerušena v roce 2009. 

V průběhu jara 2025 na základě iniciativy Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelského úřadu ČR v Tunisu (který je v současné době pověřen také územím Libye) došlo k několika pokusům oslovit Centrální banku Libye. Výsledkem těchto snah byla dohoda, že MF ČR zašle libyjské straně základní dokumenty k otázce zadluženosti (předpokládá se, že s ohledem na uplynulé události mohlo na libyjské straně dojít ke ztrátě dokumentů).

Po předání dokumentů mělo následovat jednání zástupců MF ČR a několika libyjských institucí v Tunisu, nicméně libyjská strana toto jednání na poslední chvíli odložila. Jednání by se podle posledních informací mohlo uskutečnit v prvním pololetí 2026.

Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS)

splaceno 2025: 4 262 tis. Kč

Dne 16. května 2025 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce o konečném vypořádání vzájemných pohledávek a závazků v souvislosti s výpovědí Dohody o zřízení a činnosti Mezinárodní banky hospodářské spolupráce Českou republikou a ukončením jejího členství v ní. V roce 2025 proběhla první splátka ve výši 171 tis. EUR, splátkový kalendář je rozložen do roku 2042.

Mezinárodní investiční banka (MIB)

V roce 2023 vyzvalo MF ČR banku k jednání o způsobu výplaty podílu ČR na splaceném kapitálu ve výši 37,4 mil. EUR. Banka však odkázala na principy vzájemného vypořádání závazků, odsouhlasené Radou guvernérů, se kterými MF ČR zásadně nesouhlasí. ČR následně v roce 2024 oslovila Radu guvernérů s žádostí o vyrovnání. Ani jedna z oslovených zemí však nereagovala. 

V červenci roku 2025 byly znovu osloveny členské státy MIB s urgencí odpovědi na žádost o jednání ohledně vypořádání nesplaceného podílu ČR na splaceném kapitálu ve výši 37,4 mil. EUR. Ani jedna z oslovených zemí doposud nereagovala. MF ČR nyní zvažuje další kroky.

náhrada škody z trestné činnosti (Peru)

splaceno 2025: 55 tis. Kč

V rámci probíhajícího exekučního řízení nadále probíhá postupné splácení pohledávky MF ČR vzniklé z fiktivní deblokace pohledávky ČR za Peru.

Súdán

Súdán dlouhodobě potvrzuje výši dluhu (jistinu i úroky), nicméně odmítá podniknout jakékoli kroky do rozhodnutí mezinárodních společenství o způsobu a formě částečného či úplného oddlužení této země. 

V roce 2014 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán o konsolidaci súdánského dluhu.

V návaznosti na rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu (MMF) o dosažení tzv. decision pointu se v roce 2021 v rámci Pařížského klubu věřitelů dohodly podmínky částečného odpuštění súdánského dluhu s tím, že zbývající část dluhu Súdánu bude řešena po dosažení tzv. completion pointu, kdy MMF rozhodne o doporučené výši dalšího odpuštění súdánského dluhu (tehdy předpokládaný termín 2024). MF ČR následně potvrdilo dokončení rekonciliace dluhu a požádalo Súdán o určení gestora pro negociace bilaterální dohody o řešení súdánského dluhu vůči ČR. Vzhledem k následným turbulentním událostem v Súdánu však byl celý proces přerušen, současná politická situace dosud další jednání ve věci neumožňuje.

Ukrajina

Pohledávka za Ukrajinou vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není ukrajinskou stranou odsouhlasena v peněžní formě. V minulých letech došlo k předběžné dohodě na nejvyšší úrovni obou zemí, že by měl být dluh řešen poskytnutím odpovídajících nemovitostí pro potřeby zastupitelského úřadu ČR v Kyjevě. 

V rámci řešení pohledávky Ministerstvo zahraničních věcí stále aktivně usiluje o získání budov pro generální konzuláty ČR ve Lvovu a Dnipru, nicméně další kroky budou řešeny až po ukončení agrese RF na Ukrajině.