Dotaz:

Jak nastavit zastupování osob vykonávajících řídicí kontrolu (příkazce operace, správce rozpočtu, hlavní účetní)?

Odpověď: 

Vedoucí orgánu veřejné správy odpovídá za to, aby byl výkon řídicí kontroly zajištěn plynule i v době nepřítomnosti osob vykonávajících jednotlivé role (příkazce operace, správce rozpočtu, hlavní účetní). Pravidla zastupování musí být předem jasně vymezena ve vnitřních předpisech nebo v písemném pověření tak, aby bylo vždy zřejmé, kdo je odpovědný za provedení řídicí kontroly podle zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí.

Zastupování vedoucího zaměstnance se řídí ustanovením § 302 písm. a) až g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), případně ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“). Zaměstnanec určený jako zástupce se po dobu zastupování považuje za vedoucího zaměstnance a může být pověřen výkonem příslušné role řídicí kontroly. Samotné obecné pověření k zastupování však automaticky nezakládá oprávnění vykonávat roli příkazce operace – k tomu je nutné výslovné (individuální) pověření vydané vedoucím orgánu veřejné správy.

Výkon funkce příkazce operace v době nepřítomnosti lze zajistit zejména:

• pověřením řadového podřízeného zaměstnance, který zastupuje vedoucího zaměstnance a přebírá jeho činnost v čase jeho nepřítomnosti dle ustanovení § 302 zákoníku práce nebo ustanovení § 9 zákona o státní službě, k zastupování příkazce operace;
• pověřením jiného vedoucího zaměstnance k zastupování příkazce operace;
• výkonem této funkce přímo vedoucím orgánu veřejné správy.

Z hlediska dobré praxe je vhodné, aby zastupující osoba měla dostatečnou věcnou znalost dané oblasti a byla schopna posoudit operaci z hlediska účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti a dalších zásad uvedených v ustanoveních § 3 až § 7 zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Ve vnitřním předpise lze rozsah zastupování dále omezit, například finančním limitem nebo typem operací, které může zástupce schvalovat.

V praxi je proto zpravidla vhodnější, aby funkci příkazce operace v době nepřítomnosti vykonávala osoba, která skutečně přebírá činnost zastupovaného vedoucího zaměstnance a má věcný přehled o dané oblasti (typicky zástupce vedoucího útvaru), než vedoucí jiného útvaru, který s danou agendou věcně nesouvisí. Výjimečně může být funkcí příkazce operace pověřen i řadový zaměstnanec, pokud je po dobu nepřítomnosti výslovně pověřen zastupováním vedoucího zaměstnance a toto omezení je jasně vymezeno ve vnitřních předpisech nebo v individuálním pověření. Podrobněji k otázce viz Metodický pokyn CHJ č. 19 v části 4.6.