Dotaz:

Jaké jsou příklady situací, ve kterých lze využít výjimky z předběžné řídicí kontroly podle zákona o řízení a kontrole veřejných financí?

Odpověď: 

Zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí stanoví základní pravidlo, že řídicí kontrola se provádí u všech příjmových, výdajových a majetkových operací orgánů veřejné správy. Současně však umožňuje v odůvodněných případech výjimky z provádění předběžné řídicí kontroly, pokud by její uplatnění nebylo účelné, objektivně možné nebo by ohrozilo plnění úkolů orgánu veřejné správy (ustanovení § 14). Uplatnění výjimek musí být vždy přiměřené míře rizika, řádně zdokumentované a kompenzované jinými řídicími a kontrolními mechanismy, zejména následnou řídicí kontrolou (ustanovení § 15).

Jedním z případů je postup podle ustanovení § 14 odst. 1, který umožňuje provést předběžnou řídicí kontrolu souhrnně pro předem vymezený okruh operací, finanční rámec a časové období. Tento postup lze využít zejména u drobných a opakujících se provozních výdajů, kde by provádění předběžné řídicí kontroly ke každé jednotlivé operaci bylo neúčelné. Může se jednat například o operace, které podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, byly schvalovány prostřednictvím tzv. limitovaného příslibu (např. poštovné, cestovné, nákup pohonných hmot, drobné výdaje na opravy, pohoštění). Postup hromadného schvalování podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o řízení a kontrole veřejných financí lze sice k „limitovanému příslibu“ dle zákona o finanční kontrole připodobnit, nicméně jedná se o mnohem flexibilněji aplikovatelný institut, jelikož zákon o řízení a kontrole veřejných financi nestanovuje tak přísné omezující podmínky (neznalost částky + neznalost věřitele, které stanovoval zákon o finanční kontrole) pro jeho využití.

Další výjimka se týká operací vyplývajících z jiného právního titulu podle ustanovení § 14 odst. 2, kdy orgán veřejné správy nemůže plně ovlivnit vznik, výši nebo jiné aspekty operace. Typicky se jedná o transfery ve školství nebo příjmy z místních, správních či soudních poplatků a pokut. V těchto případech se řídicí kontrola provádí pouze v rozsahu skutečností, které může orgán veřejné správy objektivně ovlivnit (např. existence nároku, technické zajištění výpočtu částky), nikoliv na aspektech, které z objektivních důvodů ovlivněny být nemohou.

Výjimku z provádění předběžné řídicí kontroly lze dále uplatnit u neodkladných zásahů a krizových situací podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. b) a c), například při živelních pohromách, haváriích nebo při plnění úkolů složek integrovaného záchranného systému, kdy provedení předběžné řídicí kontroly není možné z důvodu časové tísně. V takových případech je předběžná kontrola nahrazena následnou řídicí kontrolou podle ustanovení § 15 odst. 2.

Posledním skupinu představují nepředvídatelné příjmové operace podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. a), u nichž není objektivně možné provést předběžnou řídicí kontrolu, například pokud úhrada za službu probíhá současně s jejím poskytnutím. V těchto případech se řídicí kontrola přesouvá buď do fáze stanovení pravidel při schvalování ceníku (příkladem je stanovení ceníku za obědy ve školní jídelně nebo polygrafické služby), nebo se provádí až následná řídicí kontrola.

I při uplatnění výjimek podle ustanovení § 14 je nutné vždy respektovat zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a další zásady tohoto zákona uvedené v ustanoveních § 3 až § 8. Výjimku zároveň nikdy nelze použít u rizikových operací, a to ani v případech, kdy by jinak její využití podle ustanovení § 14 připadalo v úvahu.