Růst ekonomiky bude těžit zejména ze zvyšující se spotřeby domácností, kterou bude v obou letech podporovat růst reálných příjmů. Významným zdrojem letošního růstu jsou také fixní investice. V příštím roce celkový růst ekonomiky zrychlí díky pomalejšímu úbytku zásob a také vývozu, který by měl těžit z oživení zahraniční poptávky a postupného zmírňování omezení v dodavatelských řetězcích. Rostoucí domácí poptávka současně podpoří dovoz a příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP zůstane v obou letech záporný.

Letošní inflaci tlumí převedení financování podporovaných zdrojů energie na státní rozpočet, pokles cen potravin, silnější koruna a restriktivní měnová politika. Dopad vyšších cen ropy na ceny u čerpacích stanic zmírňují regulace cen pohonných hmot a dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty. K růstu spotřebitelských cen přispívají také rostoucí mzdy a náklady na bydlení. Lze předpokládat, že v roce 2027 se do cen elektřiny a plynu promítne předchozí zdražení na velkoobchodních trzích a obnoví se růst cen potravin. Cenové tlaky budou nadále udržovány růstem výdělků zaměstnanců a nákladů na vlastnické bydlení.

Míra nezaměstnanosti by měla letos v průměru dosáhnout 3,0 % a v roce 2027 klesnout na 2,8 %. Zaměstnanost roste zejména ve službách a stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl její růst mírně tlumí. V řadě odvětví a profesí přetrvává nedostatek pracovníků, který podporuje růst mezd a platů. Reálné výdělky by měly růst v obou letech.

Běžný účet platební bilance by měl letos vykázat schodek 0,2 % HDP a v příštím roce 0,5 % HDP. K letošnímu zhoršení přispívají vyšší dovoz v důsledku silnější domácí poptávky, dražší dovážené energie a omezení na straně vývozu. V příštím roce by se měl dále snížit přebytek obchodu se zbožím a prohloubit schodek bilance prvotních důchodů. Lepší bilance služeb tyto vlivy vyrovná jen částečně.

Schodek sektoru vládních institucí by měl letos dosáhnout 2,8 % HDP a v roce 2027 vzrůst na 3,5 % HDP. K letošnímu meziročnímu zhoršení přispívá zejména pomalejší růst příjmů po skončení účinnosti daně z neočekávaných zisků, převedení financování podporovaných zdrojů energie na stát a opakované dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty. Dluh sektoru vládních institucí by měl letos dosáhnout 45,8 % HDP a v příštím roce vzrůst na 47,4 % HDP.

Výhled světové ekonomiky nadále zatěžuje konflikt na Blízkém východě. Narušení produkce a přepravy energetických surovin zvyšuje náklady podniků, oslabuje kupní sílu domácností a zvyšuje nejistotu při rozhodování o investicích. Základní scénář počítá s postupným zmírňováním konfliktu a obnovou dodávek ropy a zemního plynu, kterou ale budou zpomalovat škody na infrastruktuře a přetrvávající bezpečnostní rizika. Ceny energetických surovin by měly postupně klesat, zůstanou však citlivé na vývoj konfliktu.

Rizika predikce jsou v úhrnu vychýlena směrem k nižšímu hospodářskému růstu a vyšší inflaci. Nejvýznamnějším rizikem je další eskalace konfliktu na Blízkém východě, která by mohla narušit dodávky energií a zvýšit jejich ceny. Relativně nízká naplněnost evropských zásobníků plynu zvyšuje citlivost trhu na výpadky dodávek a chladnější zimu. Další rizika souvisejí s bezpečnostní situací v Evropě, obchodní politikou, vývojem evropského automobilového průmyslu a případným zpřísněním finančních podmínek. Příznivě by naopak mohlo působit rychlejší zmírnění geopolitického napětí nebo výraznější oživení investic v Německu.

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze srpna 2026.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR