Shrnutí predikce

Česká ekonomika by v roce 2026 měla vzrůst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech bude růst tažen výhradně domácí poptávkou, zejména spotřebou domácností a investicemi. Letošní dynamiku však výrazně tlumí úbytek zásob a záporný příspěvek zahraničního obchodu, přičemž v příštím roce by se mělo působení změny zásob obrátit. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 2,1 % a v roce 2027 se zvýšit na 3,1 %, především v důsledku vyšších cen energií pro domácnosti a obnoveného růstu cen potravin.

Vnější prostředí nadále zatěžuje konflikt na Blízkém východě. Narušení produkce, přepravy a zpracování energetických surovin zvyšuje výrobní a přepravní náklady, oslabuje kupní sílu domácností a prohlubuje nejistotu při investičním rozhodování firem. Základní scénář predikce předpokládá postupné zmírňování konfliktu a obnovování dodávek ropy a zemního plynu. Přetrvávající bezpečnostní rizika a poškození infrastruktury však budou tento proces zpomalovat. Ceny energetických surovin by měly postupně klesat, zůstanou ale citlivé na další vývoj konfliktu.

Reálný hrubý domácí produkt, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, se ve 3. čtvrtletí 2026 dle předběžného odhadu zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 1,6 %. Hospodářský růst bude podporovat pokračující zvyšování reálných příjmů domácností, které umožní další růst jejich spotřeby. Významným zdrojem letošní dynamiky budou také fixní investice, jejichž růst však v příštím roce zpomalí. Zrychlení HDP tak bude vycházet především ze zmírnění úbytku zásob. Vývoz by měl těžit z oživování zahraniční poptávky a postupného zmírňování omezení v dodavatelských řetězcích. Pokračující růst domácí poptávky však bude současně podporovat dovoz.

Míru inflace letos tlumí především převedení financování podporovaných zdrojů energie na státní rozpočet, silnější koruna a příznivý vývoj cen potravin. Protiinflačně nadále působí také restriktivní nastavení měnové politiky. Opačným směrem se projevuje zdražení pohonných hmot, svižný růst mezd a zvyšování nákladů na bydlení. Pro příští rok očekáváme růst spotřebitelských cen elektřiny a plynu v návaznosti na předchozí zdražení na velkoobchodních trzích. Cenové tlaky bude udržovat rovněž růst výdělků a imputovaného nájemného. Jejich dopad by měl částečně kompenzovat předpokládaný pokles cen ropy.

Na trhu práce přetrvává napětí spojené s nedostatkem pracovníků, které podporuje růst mezd a platů. Zaměstnanost nadále roste, přičemž její dynamiku podporují služby a stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl celkový růst mírně tlumí. Míra nezaměstnanosti by měla v letošním roce dosáhnout v průměru 3,0 % a v roce 2027 v návaznosti na pokračující růst ekonomiky klesnout na 2,8 %. Reálné výdělky by měly růst v letošním i příštím roce.

Běžný účet platební bilance by měl letos přejít do deficitu 0,2 % HDP, který se v roce 2027 prohloubí na 0,5 % HDP. Letošní zhoršení bude odrážet především pokles přebytku bilance zboží a služeb. K němu přispějí silnější domácí poptávka, vyšší ceny dovážených energetických surovin a omezení na straně vývozu. V příštím roce by měl vývoz podpořit příznivější hospodářský vývoj obchodních partnerů. Přebytek bilance zboží se však vlivem vyššího importu dále sníží, což zlepšení bilance prvotních důchodů a bilance služeb vykompenzuje pouze částečně.

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 skončit meziročně vyšším deficitem 2,8 % HDP, ke kterému přispěje především nižší tempo příjmové strany. Za ním stojí výpadek příjmů způsobený koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie u domácností a firem a v neposlední řadě i opakované snižování spotřební daně na naftu. Pro rok 2027 očekáváme, že celkový deficit vzroste na 3,5 % HDP. Zadlužení veřejných financí by mělo v letošním roce dosáhnout 45,8 % HDP a dále vzrůst na 47,4 % HDP v roce 2027.

Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem k nižšímu hospodářskému růstu a vyšší inflaci. Nejvýznamnějším rizikem je další eskalace konfliktu na Blízkém východě a s ní spojené narušení dodávek a tlaky na ceny energií, umocněné relativně nízkou naplněností evropských zásobníků plynu. Další významná rizika souvisejí s bezpečnostní situací v Evropě, mezinárodní obchodní politikou, vývojem evropského automobilového průmyslu a finančními podmínkami. Příznivě by naopak mohly působit rychlejší zmírnění geopolitického napětí či výraznější oživení investiční aktivity v Německu. 

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

• Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2026 a 2027 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2029). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
• Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mf.gov.cz
• Uzávěrka datových zdrojů:  Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 30. říjnu 2026.