Hospodářský růst kvůli konfliktu na Blízkém východě mírně zpomalí, inflace zůstane v tolerančním pásmu ČNB
Podle základního scénáře makroekonomické predikce MF by měla česká ekonomika v roce 2026 zpomalit na 2,1 %. Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl zůstat záporný.
V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.
Světovou ekonomiku v prostředí stabilizované inflace a oživování investiční aktivity zasáhla březnová eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě. Aktuálně zvýšené ceny energetických komodit a dalších surovin oslabují důvěru spotřebitelů i podniků. Pokud by došlo ke zintenzivnění bojů, mohlo by dojít k opětovnému narušení dodavatelských řetězců na delší dobu.
Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů. Dopady déletrvajícího konfliktu a vysokých cen energií na českou ekonomiku jsou analyzovány v samostatné části Makroekonomické predikce.
Na počátku letošního roku dosahoval meziroční růst cen nejnižších hodnot za posledních téměř deset let. Růst cen služeb zůstal zvýšený, primárně vlivem nákladů vlastnického bydlení a nájemného. Cenový vývoj zboží byl naopak utlumen zlevněním energií, umocněný převodem financování poplatků za podporované zdroje energie na státní rozpočet, bez kterého by inflace byla vyšší o cca 0,4 procentního bodu. Březnová vojenská eskalace na Blízkém východě a blokace Hormuzského průlivu skokově zvýšily ceny energií. Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 % a příští rok vzrůst na 2,8 %.
Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává v řadě odvětví a profesí citelný nedostatek pracovníků, poptávka po práci tak zejména ve stavebnictví a službách zůstává silná. Problémy v průmyslových odvětvích zesílené celní politikou USA se projevují v pozvolném nárůstu celkové nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by se tak měla letos nepatrně zvýšit na 2,9 % a v příštím roce klesnout na 2,7 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.
Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2025 deficitem 2,1 % HDP. Navzdory pokračujícímu ekonomickému oživení se saldo veřejných financí meziročně mírně zhoršilo o 0,1 p. b. vlivem výrazného zrychlení investic, rostoucích náhrad zaměstnancům, sociálních dávek a dotací. Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo 44,3 % HDP. V důsledku tohoto vlivu, stejně jako například nižším přebytkům samospráv a celkově vyšší investiční aktivitě, očekáváme v letošním roce schodek hospodaření veřejných financí na úrovni 2,6 % HDP. Celkový růst zadlužení se oproti lednové predikci naopak snižuje z 46,2 % HDP na 45,6 % HDP, a to zejména v důsledku vyššího nominálního HDP a nižšího zadlužení na konci roku 2025.
Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem predikce je výraznější narušení globálních dodavatelských řetězců související s déletrvajícím konfliktem na Blízkém východě či jeho eskalací. Při naplnění rizika déletrvajícího konfliktu lze očekávat další růst cen zejména ropy a zemního plynu. Negativní dopady vyšších cen energií by se projevily zejména v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by současně vedla ke zhoršení podnikatelského sentimentu a utlumení investiční aktivity. Česká ekonomika by byla zasažena i nepřímo vlivem slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů. Rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika Spojených států, zejména v oblasti cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2025 | 2026 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 6 308 | 7 050 | 7 660 | 8 058 | 8 556 | 8 988 | 9 537 | 8 524 | 8 957 |
| růst v %, b.c. | 8,2 | 11,8 | 8,6 | 5,2 | 6,2 | 5,0 | 6,1 | 5,8 | 5,1 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 4,0 | 2,8 | 0,0 | 1,3 | 2,6 | 2,1 | 2,4 | 2,5 | 2,4 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 4,2 | 0,5 | -2,6 | 2,4 | 3,0 | 3,0 | 2,6 | 2,9 | 3,0 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,5 | 0,4 | 3,2 | 3,1 | 2,1 | 1,7 | 2,3 | 2,1 | 1,9 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 6,7 | 6,3 | 4,2 | -2,7 | 2,4 | 3,6 | 2,5 | 0,9 | 3,1 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 0,7 | -0,4 | -0,7 | 0,1 | -0,4 | -0,3 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 2,8 | 1,2 | -3,0 | -0,5 | 0,6 | 0,2 | 0,0 | 0,9 | 0,1 |
| Deflátor HDP | růst v % | 4,0 | 8,7 | 8,6 | 3,9 | 3,5 | 2,9 | 3,7 | 3,2 | 2,6 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,5 | 2,5 | 2,8 | 2,5 | 2,1 |
| Zaměstnanost (národní účty) | růst v % | 1,0 | 1,0 | 1,6 | 0,6 | 1,1 | 0,2 | -0,2 | 1,0 | 0,1 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,8 | 2,9 | 2,7 | 2,8 | 2,8 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 7,2 | 9,1 | 8,8 | 6,8 | 7,9 | 6,8 | 6,0 | 7,3 | 6,3 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | -2,1 | -4,7 | -0,1 | 1,7 | 0,7 | -0,6 | -0,4 | 0,6 | 0,3 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -5,0 | -3,1 | -3,7 | -2,0 | -2,1 | -2,6 | . | -2,0 | -2,2 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 40,7 | 42,5 | 42,2 | 43,3 | 44,3 | 45,6 | . | 44,6 | 46,2 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 24,7 | 24,3 | 24,1 | 24,7 | 24,1 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 4,0 | 4,3 | 4,6 | 4,7 | 4,3 | 4,6 |
| Ropa Brent | USD/barel | 71 | 101 | 82 | 81 | 69 | 91 | 79 | 69 | 61 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 6,4 | 3,7 | 0,6 | 0,9 | 1,5 | 1,0 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z ledna 2026.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR
Pozn.: Dubnovou Makroekonomickou predikci České republiky posoudí dne 16. dubna Výbor pro rozpočtové prognózy.