Ministerstvo financí zveřejnilo srpnovou makroekonomickou predikci
Světová ekonomika se v současnosti potýká s dílčími omezeními v dodávkách výrobních vstupů, což limituje ekonomickou aktivitu v řadě zemí. I přes zvýšené geopolitické napětí kvůli konfliktu na Blízkém východě a narušení obchodních tras v Hormuzském průlivu se ve světové ekonomice zatím neprojevují výraznější sekundární inflační tlaky a spotřebitelská důvěra zůstává solidní. Oživování investiční aktivity ohrožují nejen nejistoty spojené s válkou na Blízkém východě, ale i opětovné utahování měnových podmínek ze strany řady centrálních bank v reakci na zhoršené inflační výhledy.
Základní scénář predikce předpokládá, že intenzita vojenského střetu v regionu bude v průběhu druhé poloviny letošního roku postupně slábnout. Přeprava Hormuzským průlivem by ale měla zůstat po zbytek letošního roku omezená. Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu by se měly přiblížit předválečné úrovni během první poloviny roku 2027. Velkoobchodní ceny energií by se tak měly postupně snižovat, zůstanou však vysoce volatilní.
V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout 1,9 %. Dynamika bude tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde rovněž k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu. Strana vývozu bude těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek, dynamiku však budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a výpadky v dodávkách výrobních vstupů. Hospodářský růst by mělo tlumit i snižování skladových zásob.
V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity. Saldo zahraničního obchodu by mělo k dynamice HDP i přes zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů nadále přispívat negativně, a to vlivem očekáváného doplňování skladových zásob.
Průměrná míra inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 2,2 %. Protiinflačně bude působit zejména převedení financování poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet, silnější koruna, pokles cen potravin a restriktivní nastavení měnové politiky. Opačným směrem budou působit vyšší ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, stejně jako pokračující rychlý růst mezd a nákladů na bydlení. V roce 2027 by se průměrná inflace měla zvýšit na 2,7 %, zejména vlivem zdražení spotřebitelských cen elektřiny a plynu, přetrvávajícího silného růstu mezd a imputovaného nájemného, zatímco posilující koruna a předpokládaný pokles cen ropy budou inflaci tlumit.
Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává v řadě odvětví a profesí nedostatek pracovníků. Poptávka po práci je nadále tažena především službami a stavebnictvím, naopak v průmyslu k oživení zatím nedošlo. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na 3,0 % a v příštím roce klesnout na 2,8 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.
Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 skončit meziročně vyšším deficitem 2,7 % HDP, ke kterému přispěje, vedle vyšších kapitálových výdajů, především nižší tempo příjmové strany. Za ním stojí výpadek příjmů způsobený koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie u domácností a firem a v neposlední řadě i dočasné snížení spotřební daně na naftu. Zadlužení veřejných financí by při meziročně nižší dynamice nominálního HDP mělo vzrůst o 1,6 p. b. na 45,8 % HDP.
Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem zůstává vývoj vojenského konfliktu na Blízkém východě a s ním spojené tlaky na ceny energií. Další významná rizika představuje bezpečnostní situace v Evropě a obchodní politika v hlavních ekonomikách.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2026 | 2027 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 6 308 | 7 050 | 7 660 | 8 069 | 8 573 | 8 969 | 9 531 | 8 988 | 9 537 |
| růst v %, b.c. | 8,2 | 11,8 | 8,6 | 5,3 | 6,2 | 4,6 | 6,3 | 5,0 | 6,1 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 4,0 | 2,8 | 0,0 | 1,3 | 2,6 | 1,9 | 2,4 | 2,1 | 2,4 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 4,2 | 0,5 | -2,6 | 2,4 | 2,7 | 2,7 | 2,6 | 3,0 | 2,6 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,5 | 0,4 | 3,2 | 3,1 | 2,2 | 1,7 | 2,3 | 1,7 | 2,3 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 6,7 | 6,3 | 4,2 | -2,3 | 3,1 | 4,7 | 2,7 | 3,6 | 2,5 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 0,9 | -0,6 | -0,3 | -0,4 | -0,7 | 0,1 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 2,8 | 1,2 | -3,0 | -0,7 | 0,7 | -0,7 | 0,3 | 0,2 | 0,0 |
| Deflátor HDP | růst v % | 4,0 | 8,7 | 8,6 | 4,0 | 3,5 | 2,7 | 3,7 | 2,9 | 3,7 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,5 | 2,2 | 2,7 | 2,5 | 2,8 |
| Zaměstnanost (národní účty) | růst v % | 1,0 | 1,0 | 1,6 | 0,6 | 1,3 | 0,8 | 0,1 | 0,2 | -0,2 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,8 | 3,0 | 2,8 | 2,9 | 2,7 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 7,2 | 9,1 | 8,8 | 6,1 | 7,3 | 7,8 | 6,2 | 6,8 | 6,0 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | -2,1 | -4,7 | -0,1 | 1,7 | 0,7 | -0,4 | -0,4 | -0,6 | -0,4 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -5,0 | -3,1 | -3,7 | -2,0 | -2,1 | -2,7 | . | -2,6 | -2,8 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 40,7 | 42,5 | 42,2 | 43,2 | 44,2 | 45,8 | . | 45,6 | 47,0 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 24,7 | 24,3 | 24,1 | 24,3 | 24,1 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 4,0 | 4,3 | 4,7 | 4,7 | 4,6 | 4,7 |
| Ropa Brent | USD/barel | 71 | 101 | 82 | 81 | 69 | 86 | 73 | 91 | 79 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 6,4 | 3,7 | 0,6 | 1,0 | 1,3 | 0,9 | 1,4 | 1,0 | 1,5 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z dubna 2026.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
Pozn.: Srpnovou Makroekonomickou predikci České republiky posoudí dne 27. srpna Výbor pro rozpočtové prognózy.