Shrnutí predikce

Globální ekonomika se v současnosti potýká s dílčími omezeními v dodávkách výrobních vstupů, což limituje ekonomickou aktivitu v řadě zemí. I přes zvýšené geopolitické napětí kvůli konfliktu na Blízkém východě a narušení obchodních tras v Hormuzském průlivu se ve světové ekonomice zatím neprojevují výraznější sekundární inflační tlaky. Oživování investiční aktivity ohrožují nejen nejistoty spojené s válkou na Blízkém východě, ale i zpřísňování měnových podmínek v některých ekonomikách v reakci na zhoršené inflační výhledy.

Základní scénář predikce předpokládá, že intenzita vojenského střetu mezi Spojenými státy americkými, Izraelem a Íránem bude v průběhu druhé poloviny letošního roku postupně slábnout. Napětí a ojedinělé incidenty však budou přetrvávat a nepředpokládá se dosažení komplexního politického řešení v roce 2026. Přeprava Hormuzským průlivem by měla zůstat ve 3. čtvrtletí výrazně omezená a nestabilní, přičemž počátek její postupné obnovy se očekává od 4. čtvrtletí. Objem přepravy by měl kvůli vysokým nákladům na pojištění, omezené dostupnosti pojistného krytí, poškození infrastruktury a přetrvávajícím bezpečnostním rizikům zůstat pod předkonfliktní úrovní po zbytek letošního roku. Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu by se měly obnovovat postupně a během první poloviny roku 2027 by se mohly přiblížit úrovním před vypuknutím konfliktu, určitá omezení spojená s poškozenou infrastrukturou a narušenými obchodními trasami však budou přetrvávat déle. Velkoobchodní ceny energií by se tak měly postupně snižovat, zůstanou však vysoce volatilní.

Česká ekonomika v 1. polovině roku 2026 pokračovala v růstu. Reálný hrubý domácí produkt, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,2 % a ve 2. čtvrtletí o 2,0 % (předběžný odhad Českého statistického úřadu). Mezičtvrtletní růst zrychlil z 0,2 % v 1. čtvrtletí na 0,4 % ve 2. čtvrtletí, kdy jej podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu a zahraniční obchod, zato tvorba hrubého kapitálu působila opačně. Hrubá přidaná hodnota rostla především v průmyslu, dařilo se rovněž většině odvětví služeb.

V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout 1,9 %. Dynamika bude tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde k oživení investiční aktivity firem. Silnější domácí poptávka se promítne do růstu dovozu. Strana vývozu bude těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek ze zahraničí, dynamiku naopak budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a výpadky v dodávkách výrobních vstupů. Hospodářský růst by mělo tlumit i snižování skladových zásob. V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky pokračujícímu růstu domácí poptávky. Saldo zahraničního obchodu by mělo k dynamice HDP i přes zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů nadále přispívat negativně, zejména vlivem vyššího dovozu spojeného s očekáváným obnovováním skladových zásob.

Průměrná míra inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 2,2 %. Protiinflačně bude působit zejména převedení financování poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet, silnější koruna, pokles cen potravin a restriktivní nastavení měnové politiky. Opačným směrem budou působit vyšší ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, stejně jako pokračující rychlý růst mezd a nákladů na bydlení. V roce 2027 by se průměrná inflace měla zvýšit na 2,7 %, zejména vlivem zdražení spotřebitelských cen elektřiny a plynu v návaznosti na předchozí růst jejich velkoobchodních cen, a přetrvávajícího silného růstu mezd a imputovaného nájemného, zatímco posilující koruna, měnová politika a předpokládaný pokles cen ropy budou inflaci tlumit.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, které podporují dynamiku objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce. Poptávka po práci je tažena především službami a stavebnictvím, naopak v průmyslu k oživení zatím nedošlo. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na 3,0 % a v příštím roce klesnout na 2,8 %.

Běžný účet platební bilance by měl v letošním roce skončit v deficitu 0,4 % HDP. Za meziročním zhoršením ukazatele vnější pozice stojí mimo jiné snížení přebytku bilance zboží, a to vlivem silnější investiční aktivity, vyšších cen dovážených energetických komodit a přetrvávajících omezení na straně vývozu.  Stejné záporné saldo v poměrovém vyjádření je předpokládáno i na rok 2027.  Proti pozitivnímu vlivu zlepšení vývoje ekonomik našich obchodních partnerů a uvolnění cenových tlaků u energetických komodit bude působit vyšší dovoz spojený s doplňováním skladových zásob.

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 skončit meziročně vyšším deficitem 2,7 % HDP, ke kterému přispěje, vedle vyšších kapitálových výdajů, především nižší tempo příjmové strany. Za ním stojí výpadek příjmů způsobený koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie u domácností a firem a v neposlední řadě i dočasné snížení spotřební daně na naftu. Zadlužení veřejných financí by při meziročně nižší dynamice nominálního HDP mělo vzrůst o 1,6 p. b. na 45,8 % HDP.

Rizika predikce hospodářského růstu považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Nejvýznamnějším z nich zůstává vývoj konfliktu na Blízkém východě a s ním spojené tlaky na ceny energií, umocněné aktuálně relativně nízkou naplněností zásobníků plynu. Další významná rizika představuje bezpečnostní situace v Evropě a globální obchodní politika.

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce