„Přebytek samospráv vítám, protože pomáhá celkové bilanci hospodaření veřejného sektoru. Ještě více ale vítám zvýšení investic obcí a krajů. Pomáhají k rozvoji jejich území a ekonomickému růstu. Negativem zůstává dlouhodobé hromadění úspor na běžných bankovních účtech, kde je často znehodnocuje inflace. Hledáme cestu, jak posílit motivaci obcí, aby své úspory ukládaly na účtech České národní banky, kde by dosáhly dobrého úročení a zároveň pomohly cash flow státní pokladny,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Finanční pozice samospráv zůstává mimořádně silná – na jejich účtech je uloženo celkem 542 miliard korun (v roce 2024 to bylo 531 mld. Kč). Tyto prostředky potvrzují, že obce a kraje mají nadále dostatečně silné zdroje k aktivnímu rozvoji svého území. 

Zcela odlišná situace přetrvává u hlavního města Prahy, které i přes extrémně vysoké finanční rezervy (183 mld. Kč) opět investovalo výrazně méně než ostatní samosprávy. „Praha z původně plánovaných 40 miliard korun investovala pouze 26 miliard a vytvořila další vysoký přebytek, konkrétně 24,2 miliardy. Hlavní město bohužel dlouhodobě nevyužívá svůj investiční potenciál a kumuluje úspory,“ vysvětlil ředitel odboru Financování územních rozpočtů Miroslav Matej.

Opakovaně se také potvrzuje nízká vypovídací schopnost rozpočtových plánů samospráv. Pro rok 2025 původně plánovaly schodek 118,8 mld. Kč, v průběhu roku po úpravách jejich rozpočtů dosáhl plánovaný schodek dokonce výše 180 miliard korun. Konečný výsledek v podobě přebytku 14 mld. Kč byl tedy o 194 miliard korun lepší než plán. Tento rozdíl ukazuje na systematické nadhodnocování deficitů a na reálné investiční kapacity (plánovány byly investice za 312 mld. Kč, realizovány však pouze za 208 mld. Kč).

Podrobné informace jsou k dispozici na webu MF zde: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2025 a zde: Měsíční hospodaření územních rozpočtů v roce 2025.