Není překvapivé, že Svaz průmyslu mediálně vystupuje za ekonomické zájmy svých jednotlivých členů, to však nic nemění na situaci, MF při navrhování tohoto opatření pečlivě zvážilo jeho dopady na investiční prostředí, hospodářskou soutěž i dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky jako celku. Navržená daň je striktně zaměřena na mimořádné ekonomické přínosy vzniklé v důsledku mimořádných tržních podmínek, nikoliv na běžně dosahovanou ziskovost odvětví. Dotčené společnosti nemohly legitimně očekávat nepředvídanou krizi na Blízkém východě, která následně vyvolala mimořádný nárůst marží. Takový vývoj neodpovídal tehdejším tržním očekáváním ani makroekonomickým prognózám. Navrhovaná daň nemůže mít rdousící ani likvidační charakter, protože dopadá pouze na meziroční nárůst hrubé marže oproti referenčnímu období a zdaňuje pouze 50 % tohoto rozdílu.

Rok 2025 byl zvolen jako referenční období záměrně, jelikož představuje poslední úplné zdaňovací období před vznikem mimořádných geopolitických a tržních podmínek, na které navrhovaná právní úprava reaguje. Naopak období let 2022 až 2024 bylo významně ovlivněno důsledky energetické krize související s ruskou agresí vůči Ukrajině. Mezinárodní energetická agentura (IEA) označila situaci po ruské invazi na Ukrajinu za první skutečně globální energetickou krizi, která vedla k mimořádným výkyvům cen energií, ropy a ropných produktů. Použití průměru za období 2022 až 2025 by proto do referenční hodnoty zahrnovalo i výsledky dosažené během předchozí mimořádné tržní situace a vedlo by ke zkreslení srovnání. Rok 2025 tak představuje nejvhodnější základ pro identifikaci mimořádného nárůstu marží vzniklého v důsledku geopolitické krize v roce 2026.

Co se týče údajné retroaktivity, odkazujeme na naše dřívější vyjádření: Mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží není nepřípustnou retroaktivitou | Ministerstvo financí ČR