V srpnovém a zářijovém dvojčísle našeho odborného časopisu Vám přinášíme článek „Fiskální rámec EU po reformě: institucionální a makrofiskální pohled na implementaci“, který analyzuje první zkušenosti s reformovanými fiskálními pravidly Evropské unie. Autorka představuje hlavní principy reformy Paktu stability a růstu z roku 2024 a hodnotí, jak se nový rámec osvědčuje v praxi.

Text se zaměřuje na fungování víceletých fiskálních plánů členských států, dohled Evropské komise i nové mechanismy, které mají propojit rozpočtovou odpovědnost s podporou investic a hospodářského růstu. Současně upozorňuje na napětí mezi fiskální disciplínou, rostoucími výdaji na obranu a potřebou financovat dlouhodobé strategické priority Evropské unie.

Významnou část článku tvoří srovnání hodnocení Evropské komise, Evropské fiskální rady a OECD. Právě jejich rozdílné pohledy ukazují silné stránky reformy i problémy související s vymáháním pravidel, využíváním výjimek a dlouhodobou udržitelností veřejných financí.

Pestrou tematickou mozaiku čísla doplňuje také rozhovor s Janem Gazdou, inspirovaný knihou „Kritické myšlení: dovednost (nejen) pro 21. století“ z fondu Odborné knihovny Ministerstva finací. Autor v něm připomíná, že schopnost kriticky vyhodnocovat informace se v době sociálních sítí, informačního přetlaku a nástupu umělé inteligence stává jednou z klíčových kompetencí moderní společnosti. Kritické myšlení podle něj neznamená bezbřehé zpochybňování, ale odpovědnou práci s fakty, argumenty a důkazy, stejně jako ochotu přehodnotit vlastní postoje. Rozhovor se věnuje také roli vzdělávání, vlivu kognitivních zkreslení na naše rozhodování či tomu, jak si zachovat samostatný úsudek v prostředí, kde je informací stále více, avšak jejich kvalita je často velmi rozdílná.

Věříme, že článek i rozhovor přinesou čtenářům odbornou inspiraci a zároveň podnítí kritické uvažování o souvislostech, které formují současnou hospodářskou politiku i širší společenské prostředí.