Česká ekonomika se nadále nachází v prostředí zvýšené geopolitické a hospodářské nejistoty. Pokračující válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, proměnlivá obchodní politika a riziko dalšího narušení mezinárodních dodavatelských řetězců představují významné nejistoty pro vývoj světové ekonomiky i zahraniční poptávky. Vedle těchto vnějších faktorů zůstávají výzvou také nepříznivý demografický vývoj a rostoucí nároky na veřejné rozpočty, zejména v souvislosti se zajištěním obranyschopnosti země a dlouhodobou udržitelností veřejných financí.

Nastavení fiskální politiky České republiky vychází z reformovaného evropského rámce správy hospodářských záležitostí, jehož základem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1264 a směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Jejich požadavky byly promítnuty do českého právního řádu novelou zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V průběhu roku byl současně zpracován nový Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027–2030, který vymezuje střednědobou trajektorii fiskální politiky prostřednictvím limitů primárního strukturálního salda a dráhy čistých výdajů. Tyto parametry představují základní vodítko pro nastavení veřejných financí a byly zohledněny také při sestavování státního rozpočtu. Současný fiskální rámec tak propojuje požadavky evropských pravidel s národními rozpočtovými pravidly a vytváří rámec pro řízení veřejných financí ve střednědobém horizontu. Fiskálně-strukturální plán počítá s fiskálním rozvolněním v roce 2027, které zohledňuje aktuální rozpočtové priority i strukturální nastavení. V následujících letech by měla fiskální politika postupně směřovat ke konsolidaci veřejných financí a zlepšování strukturálního salda. Tento vývoj by měl vést k dosažení primárního strukturálního přebytku ve výši 0,3 % HDP v roce 2030.

Makroekonomická predikce předpokládá pokračování hospodářského oživení, které bude podporováno především domácí poptávkou, spotřebou domácností a investiční aktivitou. Reálný hrubý domácí produkt by měl v roce 2026 vzrůst o 1,7 % a v roce 2027 růst zrychlit na 2,5 %. Příznivý vývoj ekonomické aktivity by se měl postupně promítat také do situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti by měla v roce 2026 dosáhnout 3,0 % a v následujícím roce klesnout na 2,8 %. Průměrná míra inflace se pro letošní rok očekává na úrovni 2,1 %, zatímco v roce 2027 by měla vzrůst na 3,1 %, zejména v důsledku promítnutí cen energií do výdajů domácností. 

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 skončit deficitem ve výši 2,8 % HDP. V roce 2027 se očekává jeho prohloubení na 3,5 % HDP. Vývoj je v souladu s možnostmi, které poskytuje Fiskálně-strukturální plán, včetně využití únikové doložky pro výdaje na obranu, jež v roce 2027 umožňuje zohlednit částku 70 mld. Kč. V následujících letech pak počítáme s návratem deficitu veřejných financí pod 3 % HDP. S deficity se pojí další nárůst zadlužení sektoru vládních institucí, které by mělo dosáhnout 45,8 % HDP v roce 2026 a 47,4 % HDP v roce 2027. Růst zadlužení bude ovlivněn mimo jiné i financováním výstavby nových jaderných zdrojů návratnou finanční výpomocí společnosti Elektrárny Dukovany II. V mezinárodním srovnání však zůstává zadlužení České republiky stále podstatně nižší než v řadě dalších zemí Evropské unie. 

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí je úzce spojena s vývojem důchodového systému, na který bude v následujících desetiletích působit zejména stárnutí populace a změny poměru mezi počtem osob v produktivním věku a příjemci důchodů. Čtvrtá kapitola přináší aktualizované projekce důchodového systému a hodnotí očekávaný vývoj jeho příjmů, výdajů a salda v dlouhodobém horizontu. Výdaje na důchody by měly od 30. let začít růst a dosáhnout vrcholu těsně před rokem 2060, kdy přesáhnou 9,9 % HDP. Také saldo důchodového systému by se mělo v důsledku demografického vývoje postupně zhoršovat. Ze současných mírných přebytků by mělo od druhé poloviny 30. let dojít k překlopení do deficitu až na 1,8 % HDP kolem roku 2060. Projekce zároveň zohledňují dopady přijatých parametrických změn důchodového systému, zejména postupné zvyšování důchodového věku a změny ve výpočtu nově přiznávaných důchodů, které tlumí růst budoucích výdajů. Součástí analýzy je také posouzení citlivosti projekcí na alternativní demografické a makroekonomické předpoklady, včetně vývoje produktivity, délky dožití, plodnosti a migrace.

Tematická kapitola se věnuje finančním prostředkům z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a jejich využití v České republice. Představuje institucionální rámec a implementaci těchto prostředků, shrnuje dosavadní programová období od vstupu České republiky do systému podpory a přibližuje aktuální období 2021–2028. Pozornost je věnována také vývoji alokací a čerpání prostředků. Kapitola tak nabízí ucelený pohled na jeden z nástrojů finanční spolupráce s dárcovskými státy, který přispívá k podpoře rozvoje a realizaci projektů ve vybraných oblastech veřejného života.

Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.