Fiskální prognóza vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí vydané v dubnu 2026. Ta počítá se zvýšením ekonomické aktivity v letošním roce o 2,1 %, a to zejména zásluhou domácí poptávky. V roce 2027 by ekonomika mohla díky zrychlení hospodářského růstu v zemích hlavních obchodních partnerů vzrůst o 2,4 %. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 2,5 % a v roce 2027 mírně vzrůst na 2,8 %. Inflační tlaky bude letos tlumit kromě převedení financování poplatku za podporované zdroje energie na stát také silnější koruna a loňský pokles světových cen zemědělských komodit. Nadále by pak mělo působit restriktivně také dřívější nastavení měnové politiky. Naopak mezi očekávané proinflační faktory se řadí zejména zdražení ropy, plynu a elektřiny v důsledku válečného konfliktu na Blízkém východě nebo pokračující vysoká cenová dynamika u bytových nemovitostí. Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, které jsou ale mírněny útlumem v průmyslové výrobě. Míra nezaměstnanosti by se měla udržet v ročním průměru pod 3 % a v následujících letech by vlivem pokračujícího ekonomického oživení mohla mírně klesat.
 
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025 skončilo deficitem 2,1 % HDP. Schodek tak prakticky zůstal na podobné úrovni jako o rok dříve, resp. došlo k mírnému zvýšení o 0,1 procentního bodu. Strukturální saldo se naproti tomu zhoršilo o 0,5 procentního bodu na −2,2 % HDP. Česká republika tak plní referenční hodnotu Paktu o stabilitě a růstu pro deficit veřejných financí ve výši 3 % HDP. Zároveň se v loňském roce naplnilo i národní fiskální pravidlo, jež v zákoně povolovalo strukturální schodek ve výši maximálně 2,25 % HDP. Nicméně meziroční vývoj svědčí spíše o obracení příznivého vývoje z předloňského roku. Pro letošní rok očekáváme deficitní hospodaření veřejných financí kolem 2,6 % HDP, po zohlednění vlivů hospodářského cyklu a jednorázových či jiných přechodných opatření 2,4 % HDP.

Vývoj v následujícím období bude záviset na parametrech nového Fiskálně-strukturálního plánu, který se aktuálně připravuje. Základní premisou by měl být vyšší fiskální prostor pro investice do infrastruktury a bezpečnosti s následným snižováním schodků veřejných financí. Návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech umožňuje navýšení výdajů na obranu a na infrastrukturu dle liniového zákona (sněmovní tisk č. 90). Vyšší výdaje na obranu jsou uznány i ve větší části zemí Evropské unie, jelikož mají výjimku v rámci evropských pravidel ve formě únikové doložky. Nastavení veřejných financí by se však obecně mělo pohybovat pod úrovní deficitu sektoru vládních institucí ve výši 3 % HDP, s čímž rovněž počítá jak Programové prohlášení vlády, tak vládou schválená Hospodářská strategie.

K dosažení cílů v oblasti hospodaření veřejných financí by měla pomoci opatření na podporu efektivnějšího výběru daní a zvyšování efektivnosti v oblasti vynakládání výdajů. K tomu by mělo přispět snižování provozních nákladů veřejných institucí, znovuzavedení elektronické evidence tržeb nebo zavedení daňové Kobry 26 a dalších opatření.

Dluh sektoru vládních institucí se v roce 2025 zvýšil o 1 procentní bod na 44,3 % HDP, přičemž pro následující roky odhadujeme jeho pozvolný nárůst na úrovně kolem 50 % HDP. Předpokládáme, že kromě deficitu veřejných financí bude míru zadlužení ovlivňovat i půjčka, kterou stát poskytne v souvislosti se stavbou nových jaderných zdrojů v Dukovanech.